Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 26.8.2003
Svátek má Luděk




  Výběr z vydání
 >POČÍTAČ: Může notebook vybuchnout?
 >VĚDA: První skutečná sci-fi v Praze - robot ASIMO!
 >MROŽOVINY: Léto 1943 - porážka vlčích smeček
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: O těch božích právech soudných
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jde do tuhého, budu hrát ve filmu!
 >PSÍ PŘÍHODY: Hovada v lidské tváři? Výsměch takovým!
 >POLITIKA: Útok na OSN
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Relativita v praxi
 >PŘÍBĚH: Soudruzi Skyba & Valenta
 >Z KNIHY: Dýchánek na parníku
 >GLOSA: Taková to byla slušná paní
 >EKONOMIKA: Co můžeme očekávat od příštích týdnů
 >PENÍZE: Evropský pojistný extrém? Česká republika.
 >SRPEN 68: Kauza zvacích dopisů
 >EKOLOGIE: Skutečnost a mýty o sinicích a vodním květu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
26.8. PSÍ PŘÍHODY: Hovada v lidské tváři? Výsměch takovým!
Ondřej Neff

Před časem, když vznikala vyhlídková cesta Mrázovka, smíchovská radnice upravila park mezi hotely Blaženka a Mövenpick. Mimo jiné zřídila dlážděné plácky a na každém nechala postavit dvě lavičky, celkem jich tu bylo osm. Řádění idiotů přežila jen jedna z nich. Z těch ostatních nezbylo dnes už vůbec nic.

Jen ty plácky, jako pozůstatek a vzpomínka na okrašlovací snahy. A nejen okrašlovací - lavičky byly k užitku, sedávaly na nich babičky, maminky s kočárky. Nemá cenu se tu rozplývat nad lavičkami, všichni jste viděli lavičky v parku.

Dnes večer jsem šel těmi místy s Bartem. Na jednom z post-lavičkovém plácku stojí židle. Důstojná, dalo by se říci téměř starožitná, dokonce polštářovaná - sedák i opěradlo je polstrované tmavomodrým sametem.
Díval jsem se na tu židli a vzpomínal na lavičky. Ty měly kostru z litého armovaného betonu a sedák i opěradla, to byly čtyřcentimetrové hoblované fošny. Hovada na ně musela vzít snad perlík, aby je zdemolovala. Pouhá lidská (hovadská) síla by nestačila. Co by asi řeklo hovado, když by spatřilo tu židli? Jak dlouho tam ta židle vydrží?
Rozumí se samo sebou, že se Bart o židli náramně zajímal a musel jsem ho odehnat, aby si ji nepodepsal. Bartovi jsou vdechy okrašlovací snahy cizí. Kdyby na trávníku stála ludvíkovská ložnice anebo kdyby tam byl vykotlaný pařez, pro něho je to jenom výzva k podpisu.
Uvidíme, komu bude výzva ta židle. Ráno tam tudy půjdu a pokud tam tu židli s Bartem uvidíme, možná že si obnovím iluze o pomíjivosti lidského hovadství.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku