Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 28.8.2003
Svátek má Augustýn




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Ještě o nepěkném výročí
 >MÉDIA: Svobodo-slovní boj za ovládnutí médií.
 >HISTORIE: Smutné výročí komunistické okupace
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Rada finančního amatéra: UTRÁCEJME!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dokončil jsem povídkovou sbírku
 >PSÍ PŘÍHODY: Ložnice podle zásad Feng Šuej
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE: HZL: sázka na jistotu
 >INFO: Liberální platforma
 >SVĚT: Venezuela dnes.
 >INFO: Soutěž
 >GLOSA: Ekologové a jejich pečlivá selekce
 >REPORTÁŽ: Bylo 21.08.03 ráno, Vinohradská 12
 >ZAMYŠLENÍ:Rekordní jackpot Sportky a tučné dividendy
 >NÁŠ RYBNÍK: Jdou vojáci, jdou, jaká je to krása…

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
28.8. MÉDIA: Svobodo-slovní boj za ovládnutí médií.
Aleš Richter

Začalo to v hezké vánoční atmosféře, kdy se, po zjevné neobratnosti až neomalenosti tehdejších mediálně-politických mágů ODS a ČSSD, podařilo televizním ochráncům (=vzbouřencům) evokovat revoltující nálady českého lidu proti vrchnosti. Vše doplněno podbízivými melodiemi agitačních klipů, stužkami bikolóry, vánočním cukrovím a sborovým zpěvem linoucím se náměstími. Také nepřítel byl řádně označen a později (téměř až dodnes) náležitě zobrazován jako opravdový a hodně ošklivý škůdce. Tady ale romantická vzpomínka končí a přichází reálný pohled tehdejšího boje za svobodu „něčího“ slova dnešním pohledem… Dnešní vládní koalice sice postrádá některé účastníky tehdejšího paktu spojenectví proti opoziční smlouvě, ale zcela jistě byl její život dost možná počat právě v prostorách televizního velína. Toho velína, který v dalším období (již bez přítomnosti politiků přímo na místě) prokazatelně mediálně pomohl spacákovým nocležníkům k drtivému (101 hlasovému) vítězství ve volbách v loňském roce. Jako základ a jako hlavní nepřátelské heslo se, propojené a jednoznačně nátlakové a zájmové skupině vybraných politiků a pracovníků médií, podařilo definovat pojem - opoziční smlouva.

Kdyby monitoring tehdejších médií sledoval nejfrekventovanější jména, slova a výrazy, jistě by mezi nimi nechybělo spojení …boj za svobodu slova…. Tedy toto spojení spojené s ústy tzv.čtyřkoaličníků i mnohých angažovaných socialistů. Z nich se profilovali dnešní hybatelé české politické scény – lidé typu Marvanová, Dostál, Kuhnl, Špidla, Ruml, Svoboda, Zaorálek a řada dalších vysokých funkcionářů. Lidé v České televizi však jistě již dávno vystřízlivěli. Zvláště teď, kdy , zdá se, začíná být České televizi opravdu těžko. V době hrozivé finanční ztráty, která může být ještě větší než dnešní odhady. Mrzenova, Kohákova a Hůlové ad. Rada ČT tak ukrojí poslední rezervy a čeká ji těžko přesvědčivá jízda do Sněmovní ulice. Nebude to okružní cesta s „ medvědem“ jako při představování svého vyvoleného ředitele Janečka. Bude to cesta pro peníze (tedy zvýšení koncesionářských poplatků). A co kdyby tito radní zodpovědní za celou éru personálních a řídících kotrmelců přišli za prostým lidem a řekli jim přímo o další příděl peněz pro své nezávislé řízení Rady. A co kdyby s nimi šli do ulic přímo k obyčejným lidem také ti politici, kteří tak dlouho bojovali za svobodu slova až je z toho sekyra jako hrom (i když oni z toho svého televizního svobodomilného snažení mají alespoň útulná parlamentní křesla, levné luxusní ubytovny a lacinou stravu, erární lety až domů, imunitu a další nezbytné propriety české moci).

Bylo by zajímavé srovnat množství nedávných prohlášení o zpolitizování tehdejších mediálních orgánů, o jejich neprofesionalitě a oddanosti k bůhvíkomu, s dnešní realitou. Ten zásadní rozpor je o to paradoxnější, zaznamenala-li jej média v odstupu jen několika měsíců či dokonce i jen několika málo týdnů. V radách dnes sedí většina kamarádů kulturního(?) ministra (nebo dokonce jeho nedávných podřízených) a zbytek provládní většiny tvoří expolitici. Slovo odborník je z úst vládních mediálních generálů možné slyšet zřídka. Je zbytečné opakovat, že současná garnitura „koaliční smlouvy“ má základy v dávné televizní revoltě, kdy šlo nejen o tu svobodu… Z pohledu dnešní praxe politicky, demonstrativně a silově najmenovaných mediálních rad je jasné, že šlo o záměrnou snahu využít televizních výkyvů ke konečnému ovládnutí mediálních regulátorů a tím následné ovládnutí tolik potřebných médií. Jen je zarážející, kde jsou všudypřítomní hlídací psi (a kočky) demokracie. Kde jsou záběry pořizované skrytými kamerami České televize, kde jsou tehdy tolik skandální telefony radních a politiků, kde jsou příběhy neoblíbených tzv.excenzorů v řadách poslanců….?




Další články tohoto autora:
Aleš Richter

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku