Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 1.9.2003
Svátek má Linda




  Výběr z vydání
 >CITÁT: Labyrint světa a ráj srdce
 >ŠKOLY: zmatek nad zmatek - a nejen s platy
 >FEJETON: O biflování
 >AUSTRÁLIE: Služba občanům.
 >LOĎSTVO: Nebyl jenom Kursk (1)
 >PROBLÉM: Co s magnetofonovými páskami?
 >PENÍZE: Chci vlastní byt. Značka: levně
 >SPORT: Návrat koloběhu v Čechách
 >INFO: 7. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava 2003
 >OUTAGE: Ententyky, dva špalíky
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla! 11.
 >DOPRAVA:České dráhy pokračují v tápání ode zdi ke zdi
 >MOBY DICK: Procesy směřující k zefektivnění Českých Textáren
 >PRÁVO:-): Zákon blbosti
 >ŠKOLY: Stávkujte za privatizaci a deregulaci, ne za vyšší platy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
1.9. CITÁT: Labyrint světa a ráj srdce
Jan Amos Komenský

KAPITOLA XVI.

POUTNÍK SE NA PROMOCÍ MISTRŮ A DOKTORŮ DÍVÁ

Ale aj, vtom trouby zvuk zavzní, jako svolávajících se k slavnosti; a Všezvěd, srozuměje, co bude, dí: "Navraťme se ještě medle, tu se bude nač podívati." "I což to bude?" dím já. On: "Academia bude korunovati ty, kteříž nad jiné byvše pilnější, vrchu umění dosáhli; ti, pravím, jiným na příklad korunováni budou." Já tedy věc tak zvláštní viděti žádostiv jsa a houfy zbíhajících se vida, vejdu za jinými také; a aj, tu pod filozofickým nebem jakýsi stál s papírovým sceptrum, k němuž zprostřed houfu někteří přistupovali, svědectví vysokého umění žádajíce. On žádost jejich, že slušná jest, schváliv poručil, aby co umějí a nač stvrzení žádají, na cedulce poznamenané dali. I odvozovali jeden filozofie summu, jiný medicíny, jiný jurisprudentiae; měšcem přitom, aby to hladčeji šlo, podmazujíce.

On tedy jednoho za druhým bera, každému na čelo titul: "Toto jest svobodných umění mistr; toto medicíny doktor; toto práv obojích licenciát" etc. přilepil a pečetí přitvrdil, pod nemilostí bohyně Pallady všechněm přítomným i nepřítomným poroučeje, aby jich na potkání žádný jinák nejmenoval. A s tím je i zástupy rozpustil. I řekl sem: "Bude-liž co více?" "A což tobě ještě dosti není?" dí tlumočník; "či nevidíš, jak jim všickni ustupují?" Jakož pak ustupovali.

Nicméně já, chtěje vždy, co pak dále z nich bude, viděti, hledím po jednom tom umění mistru, anť mu teď počítati cos poroučejí, on neuměl; poroučejí měřiti, neuměl; poroučejí hvězdy jmenovati, neuměl; poroučejí syllogismy dělati, neuměl; poroučejí cizími jazyky mluviti, neuměl: poroučejí svým jazykem řečňovati, neuměl; poroučejí naposledy čísti se a psáti, neuměl. "Ký pak hřích," řekl sem já, "mistrem sedmerého umění se psáti a žádného neuměti?" Tlumočník odpověděl: "Neumí-li ten, umí druhý, třetí, čtvrtý; nemůž všudy plně býti." "Tedy já rozumím," řekl sem, "že po strávení v školách věku, po vynaložení na to statku, po přivěšení titulů a pečetí naposledy zeptati se potřebí, učil-li se čemu? Bopomozi té zprávy!" "Ty muderlantství nepřestaneš," dí on, "leč sobě něco utržíš, žvi jen předce, přísahámť, že se s něčím potkáš." "I nu tedy," řekl sem, "nechť sou třeba sedmdesatera sedmera umění mistři a doktoři, a nech třeba všecka umějí aneb žádného, říkati nic víc nechci; jen poďme odtud."




Další články tohoto autora:
Jan Amos Komenský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku