Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 3.9.2003
Svátek má Bronislav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Německo-české vztahy před návštěvou kancléře Schrödera.
 >ŽIVOT: Reader's Digest - Nový byznys
 >FEJETON: Námořní pěchota
 >MROŽOVINY: Ani lodě nechtějí umírat potupně
 >PSÍ PŘÍHODY: Je třeba volit opatrně slova
 >TÉMA: Stávka učitelů a hlava státu
 >STÁVKA UČITELŮ: Hanobení poslání
 >ŠKOLSTVÍ: Chudáci učitelé
 >ARCHITEKTURA: Broadway v Praze
 >NÁZOR: Washington zavinil všechno
 >MALTA : Zpráva osobní i všeobecná
 >REAKCE: Causa Aleš Pejchal
 >EKONOMIKA: Českému trhu chybí cenotvorné impulsy
 >TISKOVKA: Tesco má obstaven veškerý majetek
 >PENÍZE: Do postele se soukromým zdravotním pojištěním

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
3.9. TÉMA: Stávka učitelů a hlava státu
František Vízek

Zatímco tři mladí učitelé nesli v Českých Budějovicích veřejně na ramenou rakev, ve které pohřbívali Naději Školskou, měl prezident republiky 1.září mezi prvňáčky Prahy 6 náladu docela dobrou. Se znalostí věci sdělil přítomným, že průměrný učitelský plat v této pražské čtvrti převyšuje částku 18 tisíc a že je "trošku nedůstojné", stávkuje-li právě učitelská profese. Na dotaz, zda považuje ocenění pedagogů za dostatečné, odpověděl briskně, že plat žádného člověka není dostatečný, že každý by si přál mít více. Poučil přítomné, že tisknout peníze jen tak nelze a už vůbec ne pro ty, kteří "o kousek víc křičí". Naznačil, že takové volání po zvýšení platů leda oklešťuje ředitele, když pak nemají šanci přidat těm méně či více dobrým. Václav Klaus také připomněl svoji známou teorii o "dopočítávání do jedné", kterou se snaží inteligentnějším způsobem vyjádřit české přísloví o tom, že kde nic není, ani čert (smrt) nebere.

Václav Klaus chtěl nepochybně tímto vyjádřením dostat stávku učitelů do "správných mezí". Střelil však vedle a poznal to zřejmě i přítomný starosta Prahy 6 (ODS), který okamžitě prezidentovy údaje poopravil. Řekl, že oněch 18 tisíc představuje plat teprve předpokládaný a navíc spočítaný včetně ředitelských mezd. Pan prezident tudíž nejen že nemluvil o platech, které toho času JSOU, ale které "budou, až když..." a nemluvil ani o platech učitelů, protože množství ředitelů a jejich zástupců tento učitelský průměr "zaokrouhluje" směrem nahoru tak podstatně, že jej výrazně zkresluje.
Neseděla ani Klausova zmínka o těch, kteří "více křičí", aby dosáhli svého. Vždyť české učitelstvo, jak známo, třináct let takřka nepíplo, bylo klidné až nezdravě a moc na to doplatilo, jak dosvědčují platy srovnatelných vzdělanců, kteří bouchali do stolu včas, více a důrazněji. Také řeči o nezbytné diferenciaci mezd, který častěji než u hlavy státu slýcháme od mnohých politiků, je třeba poněkud rozvést. Jednak proto, že ve školství lze sotvakomu přidávat, když všichni mají tak málo, že nikomu nelze nic vzít a jednak i proto, že život dokládá, jak se učitelská kvalita obtížně měří a jak se mnohdy ocení až po mnoha a mnoha letech. Výstrahou nám budiž totalitní praxe, která pro učitele i umělce měla jasná kritéria a "uměla" je úspěšně aplikovat: vzorný, zasloužilý, národní, nositel, laureát... Opatrnosti proto nikdy nezbývá.

Stávkami, demonstracemi, hrozbami, nátlakem i křikem před Strakovkou a jinde dosáhla svého nejedna profesní skupina, například železničáři a lékaři, také zklamaní kampeličkáři i klienti mnoha peněžních ústavů. Bez podobných akcí si na svých průměrných 34 tisíc letos přišli právě pracovníci bank a pojišťoven, také čeští soudci startují dole na nějakých padesáti až sedmdesáti tisících měsíčně a zpětně jim "hrozí" i čtrnácté platy.
Stejně vysokoškolsky vzdělaní pedagogové se ne a ne dostat na republikový průměr... Chtějí tak moc ? Je jejich požadavek nemístný a neoprávněný ? Chovají se nezodpovědně a nedůstojně, když poprvé a na jediný den zvedli hlavu a řekli DOST ? Solidárně se k nim na pouhou hodinu přidali pracovníci finančních úřadů a správ sociálního zabezpečení a podporu vyjádřili i další odborové svazy. Zdá se, že i ministerstvo školství bere učitele vážně a nechybí mu snaha porozumět a problém řešit.
Moc bych proto prosil pana prezidenta Václava Klause, aby se pokusil hledat odpovědi na dané otázky a popřemýšlel, jak by asi na akci pedagogů reagoval vysokoškolský učitel T.G. Masaryk. Byl také profesor, ale navíc vskutku státník.

František Vízek




Další články tohoto autora:
František Vízek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku