Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 5.9.2003
Svátek má Boris




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: V těžkých dobách…
 >PRÁVO: Bezcharakterní Pejchal a soudce Outrata
 >MÉDIA: Principál Dostál a jeho pimprlové divadlo
 >Z KNIHY: Paměť
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Piráti z Karibiku
 >PSÍ PŘÍHODY: Špatný herec, dobrý pes
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >ZAMYŠLENÍ MIMO ČAS: Vy a venkov My a venkov
 >HUDBA: Indies 2002
 >DOPRAVA: Silnice je podtunelovana
 >POSTŘEH: O psech
 >PENÍZE: Bondový večírek skončil, zapomeňte!
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Uniforma dělá chlapa
 >TÉMA: Odborářská antireforma ovlivňuje i zpátečnické poslance ČSSD.
 >PIVO A PRIVATIZACE: Zlodějna za bílého dne

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
5.9. Z KNIHY: Paměť
Jan Hurych

Paměť (Ukázka z knihy "Umíme se učit?), autor Jan B. Hurych

Co je to vlastně paměť?

Řečeno zjednodušeně, paměť je vlastně velká databáze, kam ukládáme jinde získanou (případně i námi samotnými odvozenou či vymyšlenou :-) informaci, různá důležitá fakta a podobně. Ovšem nestačí si jen data vybavovat - chce to i zpracování informace, určitou dedukci, správné použití logiky a případně i nové aplikace. K tomu si také musíme pamatovat různé postupy, procesy, vzorce a dokonce i různé konstanty. Není náhodou, že základní element mozku - neuron - vykonává hned době funkce zároveň: paměť i logiku.

Z počítačové terminologie si můžeme vypůjčit i parametry, podle kterých se lidská paměť hodnotí - tak například: kapacitu (jak mnoho do paměti dokážeme uložit) , trvanlivost (jak dlouho se data v paměti udrží), rychlost zapamatování (jak dlouho to trvá, než můžeme říci, že si danou informaci opravdu pamatujeme), kvalitu zapamatování (krátkodobou, tj. kolik procent v paměti zůstane hned po zapamatování) a kvalitu vybavování (dlouhodobou, tj. kolik procent z toho si dokážeme po nějaké době ještě vybavit), a ještě vybavovací čas (jak dlouho nám to trvá, než si něco vybavíme). I ten nejlepší student zažil jistě problémy se všemi těmi parametry - ale který z nich je vlastně ten nejdůležitější? Nu to záleží na účelu a na použití: někdy je to rychlost či kvalita, jindy kapacita a ve stáří spíše zase to vybavování, atd.

Naskýtá se ovšem otázka, na co tu zvýšenou paměť ještě teď v době elektronických databuků a jiných technických pomůcek vlastně potřebujeme. Neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že to dnes potřebujeme hlavně pro různé druhy zkoušek (hlavně ve škole) nebo pro obory náročné na paměť (jako je třeba medicína), pro výcvik (např. pilotů, kosmonautů) a dokonce i pro nesmyslně složité wordprocesory (ne, nebudu je jmenovat!) anebo i jen tak, když se chceme někde blýsknout, jako třeba na Petříně před naší dívkou, nějakými verši.

V normálním životě totiž používáme zápisky, knihy, magnetofony, video, počítače a někdy se otážeme i souseda. To vše nám ovšem při zkoušce nepovolí, to si jaksi musíme pamatovat "z hlavy". Někdy se tím vracíme tak trochu do středověku, kde paměť znamenala téměř všecko a volné myšlení bylo utiskováno jako ten sirotek z Kytice. Jenže taková je prostě situace a nám nezbývá, než to mít na paměti :-).

Paměť a my.

Zajímavý je i pohled na paměť z hlediska fyziologického: ano, data opravdu vyžadují čas, aby se zapamatovala. Zapamatovaná data se v mozku během prvních třiceti hodin utužují a stabilizují, nabývají maximální " trvanlivost" a pak už jen pomalu s časem "vyprchávají". Také vybavování je nejrychlejší během první hodiny a prudce klesá už po jednom dnu. Zafixování dat v paměti se pomůže jak známo opakováním a procvičováním, nejlépe hned druhý den, pak za týden a ještě jednou za měsíc. Sem patří i zajímavý poznatek, že během prvních 24 hodin je ještě možno opravit určité "chyby", tedy něco, co se sice zapamatovalo dobře, ale obsah paměti je chybný. Později to totiž už  jde daleko hůře vymazat, jako by se to tam časem víc a víc "vpálilo". Naopak je také po určité době nutno  paměť "osvěžovat", jinak se časem ta data ztrácejí. Vědci zjistili, že se při zapamatování dat také tvoří nové neuronové spoje v mozku, není to tedy jen proces myšlenkový, ale opravdu i biologický.

Metody na zlepšení paměti.

Řeknete si asi, že tohle je všecko hezké, ale jak vám tohle vše pomůže vylepšit paměť? Nepomůže, jistě, to chce něco víc: chce to správnou metodu a pravidelný trénink. Tak se například zjistilo, že si člověk může zapamatovat maximálně jen sedm věcí, v určitém pořadí. Zkuste si pokus: napište si na deset karet čísla od 1 do 9, otočte karty čísly dolů a pořádně je zamíchejte. Pak je obracejte jednu po druhé a pokládejte do řady vedle sebe, tak jak "přišly". Nezávisle na tom, jak dlouho se na ně budete dívat, když se pak otočíte, abyste na karty neviděli - budete mít určitě potíže s odpověďmi na různé trikové otázky, například:
- které číslo bylo v pořadí páté?
- které číslo bylo čtvrté odzadu?
- které bylo první sudé číslo odzadu?
- které bylo největší číslo za pětkou?
A teď přijde ta nejtěžší zkouška: zkuste přesunovat čísla mentálně do správného pořadí, asi takto: řekněme, že pořadí bylo 651948732, pak tedy řeknete, stále otočeni: dejte číslo 2 na místo čísla 5, číslo 5 na místo, kde je číslo 4, číslo 4 na místo kde je číslo 9, atd., až je všechny srovnáte. Asi se vám bude zdát nemožné dokončit celou záměnu bez jediné chyby. Já si to kdysi také myslel, ale existuje tzv. mnemonika, obor, který mě přesvědčil o opaku.


Tato ukázka je z elektronické knihy UMÍME SE UČIT? , která vyšla v edici KNIHY OFF-LINE. Kniha pojednává o různých metodách "učení sebe sama" a dá se číst tím prohlížečem, kterým zrovna čtete toto. Je ke stažení zdarma pro Členy klubu KČK. Chcete se stát členy klubu? Napište si nám o členství na adresu hurychj@tnt21.com - jedinou podmínkou je, abyste připsali, co od knihy očekáváte.


Další články tohoto autora:
Jan Hurych

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku