Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 5.9.2003
Svátek má Boris




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: V těžkých dobách…
 >PRÁVO: Bezcharakterní Pejchal a soudce Outrata
 >MÉDIA: Principál Dostál a jeho pimprlové divadlo
 >Z KNIHY: Paměť
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Piráti z Karibiku
 >PSÍ PŘÍHODY: Špatný herec, dobrý pes
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >ZAMYŠLENÍ MIMO ČAS: Vy a venkov My a venkov
 >HUDBA: Indies 2002
 >DOPRAVA: Silnice je podtunelovana
 >POSTŘEH: O psech
 >PENÍZE: Bondový večírek skončil, zapomeňte!
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Uniforma dělá chlapa
 >TÉMA: Odborářská antireforma ovlivňuje i zpátečnické poslance ČSSD.
 >PIVO A PRIVATIZACE: Zlodějna za bílého dne

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
5.9. PRÁVO: Bezcharakterní Pejchal a soudce Outrata
Vladimír Mühlfeit

11.8.2003, ale stále aktuální
Bezcharakterní Pejchal a soudce Outrata

Vyslechl jsem nedávno na ČR 1 emotivní řeč senátora Outraty. "Nevolil jsem doktora Pejchala ústavním soudcem. Nepochybuji o jeho odbornosti, pro mne je nepřijatelný pro vlastnosti charakterové." Tak pravil a vysvětlil, co tím míní. Vadí mu, že advokát Pejchal využije veškeré prostředky k tomu, aby svoji kauzu dotáhl do úspěšného konce. Pan senátor se obává, že se stejnou zaujatostí (?) by se Pejchal choval jako ústavní soudce. Z nezpochybňování odbornosti kandidáta odvozuji, že senátor měl na mysli jeho schopnost využívat výlučně veškeré zákonné prostředky. V tom případě se však mylně domníval, že hovoří o vlastnostech charakterových, mluvil ve skutečnosti opět jen o vysoké odbornosti kandidáta. A je-li odbornost doprovázena vytrvalostí a důsledností, tedy snahou dotahovat věci i přes překážky do konce? Mně se nositel takových vlastností jeví jako profesionál, který by stejně "zaujatě", jako hájí práva svých klientů, hájil ústavnost a tedy i základní práva nás všech. Skutečné důvody nezvolení JUDr. Pejchala byly podle mne jiné. Nemám na mysli zjevnou snahu některých senátorů léčit si mindráky vůči prezidentovi. Ten, ač to neměl zapotřebí, zbytečně v minulosti některé politiky nejenom školil, ale i urážel. Spíš asi zafungovala možnost, která se naskytla kruhům, majícím mnoho století praxe v zákulisní politice. Možnost odvést někomu porážky, utrpěné v soudních sporech. Co na tom, že problémy práva "dořešují" cestou politiky, zvláště, když jim to nikdo nedokáže? Navíc zasvěcenější partneři pocítí jejich skrytou (pardon, klidnou) sílu…
Ne každý zřejmě uznává, že kdo neumí prohrávat, nemá právo chtít vítězit. Pokušení sladké pomsty bylo zkrátka až tak veliké, že "neuveď nás v pokušení" si vzalo dovolenou. O JUDr. Pejchalovi je v odborných kruzích známo, že z hlediska charakteru naplňuje slova, vytesaná na Karlově mostě pod sochou svatého Ivona, patrona právníků, "advocatus sed non latro", tedy "byl advokátem, nebyl (však) lotr". Nejsem senátor, nemohu pro JUDr. Pejchala hlasovat. Přeji mu tedy alespoň, aby se nenechal otrávit, aby do toho šel znovu a zmíněná část motlitby aby se do druhé volby stihla vrátit z dovolené. K tomu mu dopomáhej Bůh .

P.S. 3.9.2003
Pan senátor se opět vyznamenal, aneb prezident nectí místní zvyklosti

Tak jsem si včera v rádiu vyslechl, kterak pan prezident opět navrhl JUDr.Pejchala na jmenování ústavním soudcem a ústavně právní výbor senátu zvolení plénu opět nedoporučí. Redaktor se marně snažil vypáčit ze senátora Outraty, co vlastně na kandidátovi senátorům vadí. Z rozpačitého a velmi nekonkrétního kuňkání jsem si učinil jediný závěr: na samotném kandidátovi senátorům nevadí nic, vadí jim však, že prezident jej navrhuje znovu a že to s nimi nepředjednal. Chystají se tedy dát prezidentovi opět přes prsty, aby konečně pochopil, že když něco chce, nestačí mít z ústavy právo to navrhnout, ale musí nejdříve podle místních zvyklostí přijít o to pěkně poprosit. Méně významným senátorům by potom stačil pocit vlastní důležitosti ("ano pane redaktore, hovořil jsem s panem prezidentem"), pan Outrata dokonce už slevil a stačilo by mu projednání s kanceláří prezidenta. Ti protřelejší a počtem křesel silnější by samozřejmě za milostivý příslib svých hlasů podle místních zvyklostí požadovali příslib nějaké té protislužbičky…
V posledním období prošli úspěšně volbou tři právníci, "dodaní" třemi politickými stranami. Všichni tři jsou právníky minimálně dobrými, pan Rychetský je v oblasti legislativy jistě dokonce výborný. Každý člověk však během života i v mechanismech myšlení získá určité podmíněné reflexy, které v těchto případech zákonitě formovalo i stranické prostředí. Těšil jsem se tedy konečně na odborníka z odborných kruhů, "neříznutého" kruhy stranickými. Budu však zřejmě muset jako řadový občan opět jednou bezmocně sledovat, jak se odbornost i charakter na misce vah krčí před stranickým původem. Ach ty místní zvyklosti…
JUDr.Vladimír Mühlfeit




Další články tohoto autora:
Vladimír Mühlfeit

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku