Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 8.9.2003
Svátek má Mariana




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Střední školy a gymnázia zvlášť, probuďte se !!!
 >POLITIKA: Mirek Topolánek pod tlakem
 >ŽIVOT: K budování a obraně vlasti připraven
 >VÝROČÍ: Doss Alto 1918
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pestrobarevné šílenství
 >PSÍ PŘÍHODY: Nevíte, čí je to pes?
 >PRÁVO: Podivný bankovní dotazník
 >GLOSA: Tmavomodrý svět, Pupendo, Želary atd.
 >FEJETON: Čím bych chtěl být ve svém druhém životě?
 >ÚVAHA: Všelijaké zacházení s realitou
 >LOĎSTVO: Nebyl jenom Kursk (2)
 >PENÍZE: Imigranti budou zachraňovat Českou republiku
 >GLOSA: Co s námi nehne a mělo by
 >NÁZOR:Co se hodí do krámu?
 >GLOSA: Teroristé

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
8.9. VÝROČÍ: Doss Alto 1918
Pavel J. Kuthan

V průběhu I.sv.války, po vstupu Itálie do války v r. 1915, probíhaly i na italském bojišti tvrdé boje. Mezi zajatými zde příslušníky rakousko-uherské c.k. armády bylo nemalé procento Čechů a Slováků.
Brzy se v některých zajateckých táborech dozvídali zajatí Češi a Slováci v rakouských uniformách informace o čs.zahraničním odboji a boji za svobodné Československo, o čemž dosud někteří z nich slyšeli jen kusé zprávy. Začínaly vznikat první organizace čs. zajatců. Nejznámější se stal "Československý dobrovolnický sbor", který založil v lednu 1917 Jan Čapek na sokolských ideálech bratrství a boje za svobodnou vlast, v Santa Maria Capua Vetere (blízko Neapole). Tento sbor měl i organizační vojenskou strukturu. Pro počáteční nechuť italské vlády povolit formování bojových jednotek z čs.zajatců, o což Čapek a ČNR v čele s T.G. Masarykem usilovala, byl po dohodě s vedením ČNR (Česká národní rada, sídlo v Paříži), použit Československý dobrovolnický sbor jako pracovní jednotky, např. při opevňovacích pracích, či pracích v italských továrnách. Od ledna 1917 již také byli rakousko-uherští zajatci shromažďováni do zajateckých táborů podle jejich národnosti.
V září 1917 skupina českých a jihoslovanských důstojníků rakousko-uherské armády předala tajně Italům plány rakouské obrany u Carzana, a při útoku Italů podle plánu otevřeli i částečně cestu italskému útoku. Útok se sice ne zcela zdařil, ale Italové ocenili tuto službu. Byli přijati do italské armády jako rozvědčíci, kde se velmi osvědčili.
Nakonec, především i díky jednání plk.M.R.Štefánika jménem ČNR, bylo dosaženo 21. 4. 1918 povolení k formování čs. vojska ze zajatců české a slovenské národnosti i v Itálii. Mimo jiné k rozhodnutí přispěly i velké bojové úspěchy čs.legionářů v Rusku a možnost existence čs.legie i ve Francii. Od dubna 1918 do konce října1918 tak mohla vzniknout 6. a později ve druhé polovině r.1918 i 7. čs.divize, které se skládaly z pěších pluků č.31.,32.,33.,34.,35.,39. a dělostřeleckého pluku č.6. Vznikl tak v Itálii Čs. armádní sbor o síle 20.000 mužů, kteří zasáhli nemalou měrou do bojů na italské frontě s cílem boje za svobodu Československa. Během tvrdých bojů především v oblasti Alp, jichž se Čechoslováci účastnili, padlo do konce války 355 mužů v boji. Dalších 55 mužů bylo popraveno rakousko-uherskou armádou poté, co byli zajati (bylo na ně nahlíženo Rakušany jako na zrádce rakousko-uherské monarchie). Čs.legionáři v Itálii se proslavili zejména v bojích na Piavě, na Montello, u Monte di Garda, ve Val Bella, Cima Tre Pezzi, Cima Cada, Passo Tomale, Monte Assolone aj. Nejvíce se však zřejmě jméno československého vojáka v Itálii v době I.sv.války proslavilo bojem na Doss´ Alto dne 21. září 1918. Zkusme si tedy jeho průběh, i vzhledem k nastávajícímu výročí, připomenout.

Koncem srpna 1918 odrazil 33.čs.střelecký pluk rakouský útok na čs.pozice u Doss Cassina. 34.čs.střelecký pluk rakouský útok v oblasti Martella. Brzy byly pluky přesunuty v rámci 6.čs.divize do oblasti Doss´ Alta, nacházejícího se nad Padovou, kde vystřídaly italské pluky. Tento vrchol pro svou strategickou pozici několikrát již během války změnil majitele. Na vrcholku Doss´ Alta byl vybudován během předchozích bojů poloobloukový obranný tunel pro maximálně rotu vojáků, dále i několik kulometných hnízd. V obranném tunelu se však dalo těžko přežívat, byly zde velmi špatné podmínky. Nyní zde tedy obranu v těchto těžkých podmínkách převzala část 33.čs.střeleckého pluku. Jeho příslušníci si byli velmi dobře vědomi, že v této válce existuje pro ně pouze vítězství nebo smrt, jelikož v případě zajetí je čekala z rakouských rukou poprava. 6.čs.divize pod velením italského generála Grazianiho držela tak úsek fronty od Gardského jezera k řece Adiži s úkolem bránit 2000 m vysoký úsek na masivu Altissimo. Klíčovým místem obrany byla právě kóta 703 - Doss´Alto.
Převzetí obrany na tomto úseku Čechoslováky neušlo pozornosti Rakušanů, jelikož samotná existence čs.vojska byla Rakousko-Uhersku trnem v oku, zejména z politických důvodů. Proto již z prestiže soustředilo rakouské velení do této oblasti silné dělostřelectvo a kromě dalších i úderné jednotky. Příslušníkům těchto úderných jednotek slíbilo rakouské velení za každého zajatého Čecha odměnu 1000 korun.
Rakouský útok začal kolem ráno v 4.00h dne 21.září 1918 silnou dvouhodinovou dělostřeleckou palbou do československých pozic, nejvíce na kótu 703. Dělostřelba poškodila protipěchotní překážky a přerušila telefonní spojení, takže obránci Doss´ Alta ztratili spojení s velením. Ještě před skončením dělostřelby zahájily rakouské jednotky silný útok na Doss´ Alto ze tří směrů. Obránci nemohli dát ani jiným způsobem vědět velení svou situaci, neboť signální rakety byly zvlhlé. Čechoslováci pochopili, že jsou sami a budou se muset v tomto boji proti značné nepřátelské přesile spolehnout jen sami na sebe. I přes odhodlanou obranu se nedařilo příval několikanásobné přesily zastavit. Došlo k zuřivému boji na bodáky a nože. Nebylo však možné valící se přesile dlouhodobě ve vykopaných pozicích vzdorovat. Obránci se tedy zabarikádovali v obranném tunelu, do jehož vchodu umístili kulomet. To se již rakouské úderné jednotky zmocnily zákopů na pozici. Situace hrstky obránců byla zoufalá…
Hlášení rakouského 10.armádního velitelství v Trentu dokládá pohled na boj očima rakouské strany: "…Navzdory zuřivé obraně československých legionářů pokračovaly statečné úderné oddíly neohroženě vstříc svému úkolu… V nastalých bojích muže proti muži došlo bohužel ke ztrátě dvou vynikajících důstojníků,… jakož i většího počtu udatných mužů…"
Samotný velitel rakouského úderného oddílu podal následující hlášení: "…Češi bránili se zoufale, jeden jejich důstojník, který padl do zajetí, se zastřelil, ostatní byli pobíjeni šavlemi a bodáky a jen pět jich padlo do zajetí. Ti byli 22.září oběšeni u Arka. Když věšeli prvního, jeho provaz se dobře dvakrát přetrhnul…"
Rakušané se snažili za každou cenu dobýt čs.pozice, probojovat se do obranných pozic v tunelu, kdy si byli jisti svým vítězstvím díky silné převaze. Obránci se však nevzdávali, bojovali dál. Rakouským vojákům se nepodařilo prorazit ani při použití plamenometu. Následně se pokoušeli dostat obránce ven z jejich pozic plynovými granáty. V tunelu zažívali obránci pravé peklo, přesto se nevzdávali.
Teprve odpoledne přišla pomoc. Tím se Rakušané dostali do palby ze dvou stran a byli nuceni ustupovat. Posily 33. a 34.čs.stř. pluku přešly do částečného útoku k osvobození obránců tunelu a Rakušané se dali na panický útěk směrem na Rivu. Ve večerních hodinách byl tak boj skončen, přičemž strategická pozice na Doss´ Altu byla ubráněna.
V této bitvě o Doss´ Alto padlo 7 čs.legionářů, 31 jich bylo zraněno, 4 byli zajati a následně Rakušany popraveni v Arcu. Rakouské ztráty byly několikanásobně vyšší.
Rakouské velení tento útok nechápalo jen jako útok na pozici nepřítele, ale zároveň i jako trestnou výpravu proti Čechoslovákům. Nic z toho se rakouské straně nepodařilo, i přes silnou přesilu, jež měla.
Tento boj vstoupil do povědomí jako největší vystoupení čs.legie v Itálii. I vojensky významnější boje však čs.legionáři v Itálii podstoupili např. na Monte Val di Bella či na Cima Tre Pezzi. Doss´ Alto se však stalo symbolem především díky poměru sil a hrdinství jeho obránců i v takřka beznadějné situaci, v obtížném terénu. Italský tisk na předních stránkách oslavoval úspěch Čechoslováků v boji na Doss Altu. 6. československé divizi přicházelo množství pozdravných a blahopřejných telegramů k danému úspěchu od představitelů italské vlády, armády a veřejnosti. Zpráva vrchního velitele italské armády ze dne 22.září 1918 uvádí: "Neochvějné oddíly 6.československé divize, které hájily pozici na výšině 703, se bránily s obdivuhodnou chrabrostí…"

Za měsíc nato vzniká 28.10.1918 Československá republika, což čs.legionáři v Itálii s nadšením oslavili. Splnil se tak smysl jejich boje. První jednotky čs.legie v Itálii se tak počaly do osvobozené vlasti, která velmi jejich bojové zkušenosti v té době potřebovala, vracet v průběhu prosince 1918. Spolu s čs.legionáři z Francie, domácí čs.armádou a domobraneckými formacemi, bojovali potom čs.legionáři z Itálie ještě v r.1919 na Slovensku při obraně republiky s bolševickými vojsky Maďarské republiky rad.



Seriál Pavla J. Kuthana o Čs.legiích najdete ve vědecké sekci NP UNIVERSUM


Další články tohoto autora:
Pavel J. Kuthan

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku