Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 10.9.2003
Svátek má Irma




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Česká družina (1914-1916)
 >ČESKÉ AEROLINIE: Nemastná neslaná připomínka výročí
 >LIDŠTINY: Fotit je tak snadné, ale pozor na gorily! aneb Lidi, proč jste ovce?
 >MROŽOVINY: Zdraví za peníze koupíš
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem kupoval sušák na prádlo
 >PSÍ PŘÍHODY: Mezi Skyllou a Charybdou
 >POLEMIKA: Aston a Mrož aneb Přeshubné na budku
 >POLITIKA: Strana sebevrahů
 >ŽIVOT: Predestinace podplukovníka Mejčka
 >ZBRANĚ: Návrat starých časů aneb hrozí nám nové kolo jaderného zbrojení?
 >TIMOR: O genocidě se nemluví!
 >EKONOMIKA: Deflace vyvolá diskuzi o úrocích
 >Rude Guerilla – Děti města
 >PENÍZE: Fond pojištění vkladů čekají změny
 >INFO: Nušlova cena za rok 2003

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
10.9. LIDŠTINY: Fotit je tak snadné, ale pozor na gorily! aneb Lidi, proč jste ovce?
JITA Splítková

První foťáček jsem dostala, když mi bylo šest let. Strýc mi od tehdejších Dederonů přivezl jednoduchý přístrojek - nastavovalo se na něm slunečno, polozataženo, zataženo a metry od jednoho do nekonečna a to bylo vše. Tuším, že značka malého bakeliťáku zněla nějak jako Zenon… je to celkem už dávno, ale zas ne tak dávno, abych si to úplně nepamatovala :-). S postupujícími lety jsem se propracovávala k profesionálnějším a profesionálnějším foťáčkům, ale o nich nechci hovořit, nýbrž o nástrahách, které na fotografa číhají. A není jich málo.
Tento týden se hovoří o fotoakci v smíchovském superobchodu (toto slovo se mi líbí víc něž hypermarket) Nový Smíchov (součástí je i Carrefour), kdy za focení v něm dotyční fotografové dostali "klepoš" od místních goril a to v místech, která nejsou ani prodejní, ale veřejná (průchodní a vstupní hala). Toto není první případ, několik mých kamarádů, kteří vytáhli foťák v superobchodě, dopadli zrovna tak, jen naštěstí klepoš nedostali, jen byli vykázáni. Pikantní historku z focení v Maně má kolega JW, když po něm goriláci chtěli film a nemohli pochopit, že když má digitál, tak jim ho skutečně nemůže dát.
Proč se vlastně nesmí v superobchodech fotit? Zřejmě tam činí něco nekalého a bojí se, že se to provalí. Jaké jiné vysvětlení se přímo nabízí? A co asi nekalého?
Nastává ovcovatění populace - čum, nakupuj, kušuj! A přitom oni vidí kamerami i do zkušebních kabinek a vilní goriláci tak šmírují zákaznice (přiznalo to Tesco Havířov).
Ovšem kamarád VP dostal fotoskalp Carrefouru, několik foteček si tam udělal a jako důkaz mi je poslal (viz. pod článkem). Možná, že se to teď stane novým módním sportem - kdo udělá fotky v super, hyperobchodech, aniž by byl načapán místními "šerify" …
Přemýšlím, co si všechno lidi nechají líbit - teď jsou to zákazy focení a kam to dojde? Je mi jasné, že tyhle obchody mají prostě opravdu levnější zboží, tak sem lidi chodí nakupovat, ale stojí ušetření nějaké kačky za to? Což mít také nějakou hrdost? A říct´ jim: "Ne, vy se chováte opravdu hnusně, dokud to nezměníte, nebudeme k vám chodit." Jenže to si řekne málo lidí, vím, že pro někoho každá ušetřená koruna je dobrá a vzhledem ke svým důchodům nebo i platům nemůže dělat haura, ale jde to žít jako rukojmí? Jako ovce? Není lepší si prostě něco odříct? "Já si odřeknu, to focení." Řekne někdo… jenže tady nejde o nějaký blbý fotky regálů, tady jde o princip. Je to zkouška, jestli jsme už ovce zralé ke střihu? To si lidi opravdu necháte všechno líbit? A o focení mi opravdu nejde. Já v superobchodech také nefotím neb se mi nelíbí a nechodím tam a chodit nebudu. Ne, že bych se bála. Za svůj fotografický život jsem taky už několikrát musela utíkat před lidmi, které rozezlilo, že fotím to, co fotím. Kupodivu nikdy to nebylo kvůli tomu, že bych fotila dotyčné, ale představte si, kvůli focení jejich příšerných staveb nebo zahradní architektury – trpaslíků. Ano, namíření foťáku na neuvěřitelný stavební "skvost" různé prznitele architektury dokázalo uvést do zuřivosti a ze svých úst vypouštěli na moji hlavu nadávky i těžkých kalibrů a dvakrát se mi stalo, že jsem dokonce musela před rozezleným majitelem hrůzného domku, či trpaslíka na zahrádce, utíkat. Bylo to v lokalitách Český ráj a Praha 8. Utekla jsem :-) Také jsem utíkala při focení před rozzuřeným zubrem (v jejich oboře v Topol´čiankách), rozčílil ho asi zvuk uzávěrky, či co. Spokojil se, že mě vykázal za ohradu. Rozčilenému zubrovi se nedá oponovat. Jinak se mi zatím při focení nestalo už nic nepříjemného, ale teď se už několik let věnuji spíš umělecké komponované fotografii (to mě může hnát tak akorát rozezlený model). Jen mě děsně štve, že všechny tyhle fotky, za které jsem „nasazovala krk“ (tedy spíše nohy), mi v ateliéru zničili zloději. Proč se nehoní zloději?



osobní webový projekt: FUTUROLOGIE





"důkazní" fota zaslaná VP, že to jde :-)



Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku