Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.9.2003
Svátek má Ludmila




  Výběr z vydání
 >VÝROČÍ: Jak Google dobyl svět
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: A se mnou přijde zákon...
 >EKONOMIKA: Optimistická očekávání lákají další investory
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: V životě jsem neslyšel takovou sprostotu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Osud kovového zábradlí
 >PSÍ PŘÍHODY: Podvojné povely
 >GLOSA: Lauderův zlatý důl na Divokém východě
 >POLITIKA: Zelení ve druhé fázi reformy: "Apoštolové pravdy" versus "Západoevropani"
 >POLITIKA: "Velkorysá" ODS
 >ARCHITEKTURA: Sláva - císař František znovu na svém místě!
 >HUDBA: Vstanou noví šamanové
 >POSTŘEH: O jazyku
 >ŽIVOT: Dopis sousedce
 >POLITIKA: Jak je to vlastně s našimi odbory
 >PENÍZE: Jak se bojuje o hypoteční trh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Internet  
 
16.9. VÝROČÍ: Jak Google dobyl svět
Petr Janík

Google, nejoblíbenější nástroj pro vyhledávání na internetu, bude mít tento měsíc pět let. Thomas Friedman nazval v New York Times Google dokonce "bohem". Stejně jako nějaké vševědoucí božstvo Google vidí a ví vše. Proto je také zdaleka nejpoužívanějším nástrojem při vyhledávání na internetu. Každý den Google odpovídá na 200 milionů dotazů a přitom skenuje indexy více než 3 miliard webových stránek v průměrném čase 0,2 vteřiny. A tohle umí Google ve 36 různých jazycích. Krom toho dokáže najít telefonní čísla, ceny akcií, slovníkové definice, či nejvýhodnější ceny třeba šicího stroje. “Naším posláním je utřídění informací," říká spoluzakladatel Google Larry Page.

Základní metodologie Google je celkem jednoduchá. Vševědoucí Google tvoří síť 54 tisíc serverů, pravděpodobně největší počítačový systém na světě. Google periodicky prohlédne drtivou část čtených webových stránek a jejich rejstřík uloží do své paměti. Co však udělalo z Google absolutní jedničku mezi ostatními search-engines, je způsob, kterým třídí získaná data. Pomocí systému, který se jmenuje PageRank, zobrazuje Google seznam webových stránek v pořadí jejich důležitosti a obliby. Ta se určuje podle celkového počtu připojení. Přesný algoritmus, kterým Google určuje pořadí nalezených stránek, patří mezi přísně střežená tajemství. Podstatou zůstává, že Google třídí informace způsobem, který většina lidí považuje za užitečný.

S revoluční myšlenkou, jež je podstatou Google, přišli jako už tolikrát v historii studenti. Google vlastně vznikl v roce 1995 jako diplomka dvou stanfordských studentů Larryho Page a Sergeye Brina. Název Google vychází ze slova googol. (Googol je číslo s jedničkou na začátku, za kterou následuje sto nul.) Název měl vyjadřovat, jaké množství informace doufá Google katalogovat. V roce 1998 zkusili Page a Brin prodat svou technologii firmám, jako jsou Yahoo, Excite anebo Infoseek. Všude je odmítli. Teprve když se jednoho rána pokusili vysvětlit svůj software zakladateli Sun Microsystems, ten je přerušil vpůli a napsal šek na sto tisíc dolarů na jméno firmy Google, Inc. Šek ležel několik týdnů v šuplíku, zatímco Page a Brin hekticky pracovali na založení firmy tohoto jména.

Google má dnes tisícovku zaměstnanců a obývá na Bayshore Parkway v kalifornském Mountain View čtyři budovy. Zdejší uvolněná atmosféra se stala už legendou. Kromě masáží, bazénu, ping-pongu a zmrzliny dostávají zaměstnanci i bezplatná jídla, která z organických surovin připravuje bývalý kuchař rockové skupiny Grateful Dead. Zaměstnancům se doporučuje, aby strávili pětinu své pracovní doby při aktivitách mimo firmu. Zní to tak trochu jako pohádka a připomíná to bezstarostné časy dot-comových firem před několika lety. Jenže na rozdíl od většiny ztrátových internetových firem je Google profitabilní. Dílem vydělává peníze licencováním své technologie. Technologii Google používá Yahoo, ale i řada velkých webovek jako třeba CNN.com. Většina zisku Google však pochází z reklam a inzerátů. Tento rok vydělá Google jen na nich odhadem 600- 800 milionů dolarů. Pokud by firma začala veřejně obchodovat se svými akciemi, její cena by se pohybovala okolo pěti miliard dolarů. Zatím se však nic takového nechystá. V současné době probíhá ve firmě debata o tom, jak bude Google čelit stále silnější konkurenci. Předpokládá se, že například příští rok ukončí Yahoo svou spolupráci s Googlem a začne používat svou vlastní zlepšenou technologii. To vedlo i ke spekulacím, že se Google bude bránit tím, že sám sebe prodá Microsoftu. Pokud by tak neučinil, mohl by prý Microsoft spustit svůj vlastní anti-Google. Většina analytiků však soudí, že Google si stojí velmi dobře a je dost velký, než aby si musel dělat starosti.

Přes velký úspěch však existuje stále řada věcí, které Google nedokáže. Alex Salkever v BusinessWeek dokonce použil termín Google Gap, aby pojmenoval rozdíl mezi sílícím přesvědčením, že Google ví všechno, a skutečností, že totiž zdaleka neví vše. Google sice zná obsah 3 miliard navštěvovaných webovek, ale to představuje pouze polovinu celé sítě. Přitom většina lidských vědomostí je stále ještě uložena v knihách, které se ani nikdy nemusí dostat na internet. Jsou zde ještě další "Googleholes". Většina webových stránek je zaměřena na prodej a technologie. Díky tomu dává PageRank při vyhledání větší důraz na obchodní aktivity. Jak upozorňuje Steven Johnson na Slate.com, při zadání hledaného slova flowers, bude proto směrovat přes 90 procent výsledků na internetová květinářství.

Zdá se však, že hlavní problém Google přesto není v tom, že by nenašel všechno. Podle řady lidí je problém zcela opačný: Google toho prý ví příliš. Čím více veřejných a poloveřejných informací se dostává na internet, tím víc se vaše minulost stává dostupnější pro každého, kdo má počítač připojený na síť. Teoreticky byly americké soudní záznamy, policejní zprávy o zatčení, obskurní novinové články a jiné vždy veřejně přístupné. Aby se k nim však člověk dostal, bylo až dosud zapotřebí spousty času a úsilí. Dnes stačí jen pár úderů na klávesnici a s jistou nadsázkou se dá říci, že během 0,2 vteřiny se objeví lidský život jako na talíři.


Je Google Big Brother?

I když to nemáte v úmyslu, svěřujete Google svá mnohá osobní tajemství. Jak upozorňuje Bill Thompson v BBCnews.com, Google pravděpodobně ví, jaké nemoci prodělaly vaše děti, který právník vás zastupoval při vašem rozvodu, nebo kdy jste si, pokud jste žena, naposledy myslela, že jste těhotná. Podle Daniela Branta, tvůrce Google-watch.org, si většina lidí vůbec neuvědomuje, že se při každém vyhledávání pomocí Google zaznamenají nejen nalezené stránky, ale i označují se i stránky, které potom uživatel navštívil. Brant označuje takový záznam jako jakési okno do duše. Google hodlá držet získané záznamy po dobu 35 let, nemá však v úmyslu je ani prodat, ani jakkoliv zveřejnit. Na základě Patriot Act by však mohla údajně americká vláda přimět Google, aby jí jako součást protiteroristického vyšetřování dovolil nahlédnout do její masivní databáze .

(Psáno podle The Week pro Bláznivou Markétu a Neviditelného psa.)




Další články tohoto autora:
Petr Janík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku