Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.9.2003
Svátek má Ludmila




  Výběr z vydání
 >VÝROČÍ: Jak Google dobyl svět
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: A se mnou přijde zákon...
 >EKONOMIKA: Optimistická očekávání lákají další investory
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: V životě jsem neslyšel takovou sprostotu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Osud kovového zábradlí
 >PSÍ PŘÍHODY: Podvojné povely
 >GLOSA: Lauderův zlatý důl na Divokém východě
 >POLITIKA: Zelení ve druhé fázi reformy: "Apoštolové pravdy" versus "Západoevropani"
 >POLITIKA: "Velkorysá" ODS
 >ARCHITEKTURA: Sláva - císař František znovu na svém místě!
 >HUDBA: Vstanou noví šamanové
 >POSTŘEH: O jazyku
 >ŽIVOT: Dopis sousedce
 >POLITIKA: Jak je to vlastně s našimi odbory
 >PENÍZE: Jak se bojuje o hypoteční trh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
16.9. ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: A se mnou přijde zákon...
Mirek Pesat

Napsal jsem pred par dny komentar k clanku, to jiste neni duvod, abych musel informovat ctenare "Psa" .
Clanek sam o sobe pojednaval o kandidature JUDr. Pejchala na funkci clena nejvyssiho soudu CR.
Diskutujici se v podstate rozdelili do dvou taboru , bud vyzdvihovali profesionalni zdatnost vyse jmenovaneho, nebo opacne poukazovali na moralni profil kandidata, zde, a to mne zaujalo, chci upozornit na nekolik komentaru, ktere kladly duraz na moralku, jako zasadni aspekt vnimani prava.
Pokud mohu posuzovat ze zverejnenych nazoru, "moraliste" byli na hlavu porazeni skupinou razici tezi; ZAKON je urcujici velicinou, podle ktere se ma ridit pravo a discipliny s nim spojene, stejne jako zivot spolecnosti.
Moralka i zakon jsou jiste temata zasluhujici pozornosti, ja bych ale v prvni rade videl hacek ve faktu, proc dnes chapeme obe slova oddelene a ne spolecne tak jak by to melo byt.
Primitivni spolecenstva vnimala pravo jako moralni kodex respektovany vetsinou komunity, teprve pozdeji doslo k psanym pravidlum, jez urcovala postup pri sporech, ovsem i psana forma v zasade reflektovala hodnotove zebricky splecnosti a bylo nepripustne, aby zakon byl v rozporu s obecne pojimanym pojetim spravedlnosti.
Cely proces rozdeleni katolicke cirkve a vznik protestantismu /vcetne husitskeho obdobi/ je dukazem, jak reagovala spolecnost na praktiky katolickeho kleru, ktery konal skutky v naprostem rozporu se svym ucenim.
Presto si katolici dokazali uhajit svou "pravdu" pomoci cirkevnich zakonu , represi ve spolupraci se svetskou moci az po justicni vrazdy skrze rozsudky cirkevnich senatu.
I zkusenost bezneho obcana dnes, dusledne rozlisuje mezi zakonem a moralkou, ze kterych se staly dve naprosto odlisne discipliny.
Zakony, jak znamo, jsou tvoreny politiky, t.j. skupinou spolecnosti o ktere si dnes ani nejvetsi optimista nedela iluze spojene s moralnim kodexem.
Oddeleni moralky od zakona v dnesnim pojeti znamena napr. zproneveru financnich prostredku vkladatelu penezniho ustavu bez trestni odpovednosti zodpovednych, ba co vice, zlocinci v klidu odletaji na "zlatych padacich" do bezpeci nepruhlednych houstin paragrafu, obhospodarovanych schopnymi advokaty.
Chtel bych pripomenout zastancum pojeti "zakon nade vse", ze pomoci pokrouceneho paragrafu nic nenadelaji proti taxikari , ktery je okradl, ani soudce moc nezjima kdo je ve skutecnosti poskozenym, jen rozsudek, tedy jeho zduvodneni, je podlozeno spravnym zakonem.
Vnimano pohledem "zakonistu" , je senator Zelezny sriozni podnikatel, stejne tak preseda valneho shromzdeni OSN Jan Kavan je bezuhony, tedy podle zakona.
Podle jake moralky budeme soudit, ptali se obranci zakona v one diskuzi na "Psu".
Stary zakon, krestanske principy, islamske pravo, odpoved je snazsi, nez by se na prvni pohled zdalo, pokud se poradne podivate na pilire opirajici uvedene civilizace, zjistite stejne zaklady, po cela tisicileti se lidstvo ridi myslenkami dobra a zla. Zdravym selskym rozumem lze ziskat minimalne podezreni nad prijmy majitele luxusni vily , ktery nepodnika, nic nezdedil, zadna restituce ani vyhra ve Sportce, dokonce nikde nepracuje. Presto jezdi v Mercedesu tridy 600, dovolene na Bali , znackove obleceni, sperky, stravovani v luxusnich restauracich.
Co neni zakazano, je dovoleno to je definice obhajcu zakona v praxi /te nasi praxi/ , ktera prestala rozeznavat schopne a vseho schopne.
Oklikou se tak dostavame ke kandidature pana Pejchala na post soudce Nejvyssiho soudu je navrzeny prezidentem republiky jako vyhlaseny advokat a odbornik na pravo.
Neminim ani v nejmensim zpochybnovat profesionalni kvality cloveka, ktereho neznam v dobrem, ci zlem, rekl bych, ze hlavnim duvodem navrzeni pana Pejchala je prave skutecnost respektovani zakona dej se co dej, hrat predem duhodnutou hru na spravedlnost podle zakonu, jejichz deravost pan advokat tak dokonale zna.
Historie se opakuje, uz to tu bylo , zakony vytvorene tak, abychom mohli v klidu budovat a roztacet kola petiletek ale hlavne takove, co nas donuti drzet hubu , namackane ve stadu tak aby nikdo nevycuhoval.
Zakonna norma platici pro vsechny, protoze jsme si vsichni rovni, jen nekteri jaksi rovnejsi.
"Rovnost" Bilaku, Strougalu, Jakesu se premenila v dnesni "pravni stat", kde pujcka dvaceti tisic korun nevracenych sousedovi vas muze stat par nesicu kriminalu vcetne exekuce majetku.
Plzenska Skodovka se penez pujcenych panu Soudkovi uz nedocka, s malym rozdilem, obvineny odejde od soudu se vztycenou hlavou, o zabaveni majetku na pokryti ztrat poskozeneho neni v rozsudku zminka.
Zakony plati pro vsechny stejne, jen vsichni nemaji na advokata kalibru pana Pejchala.
Nevim kdo zastupoval pana Soudka u soudu, vyse uvedene slouzi jen jako priklad a nema s panem Pejchalem nic spolecneho.
Nemyslim, ze by byl az tak velky problem obohatit nasi ustavu o moralni kodex reflektujici soucasnost, mohl by vzniknout za siroke diskuse odborne i laicke verejnosti , ustavni zakon, jak znamo je nadrazen ostatnim zakonum, byla by to pojistka proti pokrivenym paragrafum a hodne schopnym advokatum.
Je to otazka politicke vule a kapri si svuj rybnik nevypusti, jak vime.
Vzpominam na rozhovor s hercem Postraneckym : "nepokrades se nijak okecat neda".

Mirek Pesat-Florida 13. zari 2003
diskoskalka@seznam.cz




Další články tohoto autora:
Mirek Pesat

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku