Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 17.9.2003
Svátek má Naděžda




  Výběr z vydání
 >VĚDA: Stručná historie téměř všeho
 >POLITIKA: Řeči a bubliny.
 >MROŽOVINY: V břiše Prahy
 >ŽIVOT: Včera, třetí kilomet dálnice, půl sedmé, pes ve vozovce, tísňová linka na to kašle.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to můžeš vědět?
 >PSÍ PŘÍHODY: Osud kovového zábradlí pokračuje
 >POLITIKA: Zamyšlení nad panem Kavanem
 >FEJETON: Dojmy jedné pražské soboty
 >KNIHA: Zabaleno v lejnech
 >EKONOMIKA: Za oslabením koruny stojí politická nejistota
 >GLOSA: Stoupá se vzhůru, až 11m za minutu.
 >MÉDIA: Tři laické úvahy o zahájení vysílání pozemní digitální TV
 >PENÍZE: Cesta do Evropy zarúbaná
 >POSTŘEH: O sublimaci
 >CHTIP: Pár božských

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
17.9. CESTY: Katastrofická dovolená (2.)
Libuše Hýblová

Má katastrofická dovolená II. (hory - Národní park Paklenice)
trochu k pobavení, trochu informací…

Dřív, než se pustím do líčení krás mého druhého týdne dovolené v Chorvatsku, chci upozornit na věcnou informaci k mému fejetonu z minulého týdne. Pan Miha z Kastela, momentálně žijící v Brně, napsal o dobudování kanalizačního systému v Chorvatsku - viz jeho komentář.

Druhý týden - přesun do Národního parku Paklenice

1.den - bláhově se domnívám, že bych mohla dostat své kamarády od vody do slibovaných hor. Avšak tito dosud tvrdí muži z oceli náhle tvrdí něco o zhoršujícím se počasí, nevhodných podmínkách až posléze, předstírajíce náhlé ohluchnutí z potápění, se vrhají do mořských vln - zřejmě chtějí ohluchnout navždy.
Mám přečtené tři díly Harryho Pottera a zachmuřeně se vracím k Puškinovi.

2.den - hurá! Pořádáme přejezd na sever. Cestou se zastavujeme na rychloprohlídky měst, popřípadě obdivujeme vyhlídku na malebné ostrůvky v moři a vybíráme si, na kterém strávíme měsíc života ala Robinson.
Večer se ubytováváme v kempu blízko Starého Gradu. Díky pokročilému létu (začátek září) je takřka prázdný, ale stále ještě dostatečně fungující.

3.den - už v brzkých ranních hodinách vyrážíme do NP Paklenice. U vjezdu zaplatíme vstupné 30,-kuna na osobu a hned procházíme úžasnými skálami, tyčícími se kolem nás. Tento den jsme si dali za úkol prohlídku krasové jeskyně Manita pec (jejíž návštěva již nevyžaduje placení dalšího vstupného), jež se nachází rovněž v tomto NP. Jeskyně se svými dvěma dómy plnými jezírek, stalaktitů i stalagmitů je vskutku překrásná a za prohlídku, čas i delší cestu k ní strávenou určitě stojí. Cestou zpět už sledujeme horolezce, cinkající kolem nás a potící se ve skalních stěnách, případně na krátkých trasách hned u cesty. Při obdivném sledování jedné mladé horolezkyně s vypracovanou muskulaturou, na niž jsem kamarády rafinovaně upozornila, dochází k rozhodnutí - zítra lezem taky!

4.den - opět v brzkých ranních hodinách vyrážíme, opět platíme vstupné, leč veselé švitoření dnes obstarávám pouze já. Hoši zachmuřeně mlčí a zavilým pohledem sledují sbalené sedáky, lezky a lano…
Večer samou radostí z překonání sama sebe se vrhnou na zbylé konzervy. V noci za doprovodu jejich úpění hledám prášky na střevní dezinfekci.

5.den - vyrážíme domů. Až do druhé hodiny odpolední řídím já. Kamarádi jsou nápadně štíhlí a ve tváři hrají do zelena.

Cesty jsou v Paklenici skvěle jištěné a v průvodci neméně skvěle vyznačené. Jen musím podotknout, že nám při slaňování nestačilo lano o délce 50m - kruh byl vždy o nějakou desítku metrů níž. Tento problém řešilo víc horolezců - jak jsme konstatovali při pohledu na smyčky různě přehozené kolem jednotlivých výčnělků skal, na nichž jsme se s povděkem jistili také.
Záchranných týmů jsem si, na rozdíl od Dolomit, kde neustále poletoval vrtulník, nevšimla. Snad to znamenalo pouze to, že se prostě nikomu nic neděje.
A ještě podotýkám ke komentářům prvního dílu fejetonu - na své katastrofy si nestěžuji, nýbrž si je vychutnávám! Je to prostě život…




Další články tohoto autora:
Libuše Hýblová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku