Musím upřesnit to, co jsem napsal v upoutávce článku. Bart je pes vycvičený, poslouchá všelijaké možné i nemožné povely, dokázal by i chodit po předních tlapách - pokud by se to odehrávalo na pustém ostrově. Jakmile jsou v dohledu psi, uposlechl by jen jeden povel: sežer ho! Pokud jde o lidské návštěvy, z těch má radost a tu projevuje tak, že na ně za plotem štěká, jako kdybych vydal povel: sežer ho!

Když byl docela malý, nechal jsem zahradu přepažit plotem 120 cm vysokým. Později jsem si říkal, že je plot zbytečně vysoký. Pak jsem svůj názor revidoval a nyní vím, že je tak vysoký, jak je třeba.

Povídali jsme si o tom dnes s paní od elektroměru. Ta k nám chodí od věků a pamatuje Barta jako docela malé štěně. Za tu dobu bychom spotřebovali výrobu jednoho malého Temelína (za určitou časovou jednotku, za jak dlouhou asi?). A Bart odštěkal na paní výběrčí elektrikovou decibelů, že by to vystačilo na jednu středně velkou parní kovárnu - na jakou dobu asi? Ale vždycky to proběhlo tak, jako dnes. Paní elektriková (nebo kdokoli jiný) přijde, zazvoní. První přiběhne k vrátkům Bart. Sedne si a čumí. Teprve když zaslechne moje kroky, ožije a začne štěkat.
Chce se zavděčit? To sotva, protože ho vždycky přísně kárám.
Ne dost přísně. Myslí si, že je to legrace a když návštěvu vyprovodím, snaží se mi zakousnout okraj kalhot

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku