Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 30.9.2003
Svátek má Jeroným




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Ještě jednou pomníky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Člověk nebojuje, aby vyhrál
 >DOPRAVA: Řidiči se musí ukáznit
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Schíza v garáži
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejskové doplatili na zombie
 >NÁZOR: Malá troška demagogie by neuškodila
 >GLOSA: Chudoba, nebo zlodějna?
 >EKONOMIKA: Směr akciových trhů určí firemní výsledky
 >NÁZOR: Václav Klaus a Orwellovo dědictví III.
 >ZE ŽIVOTA: Jak se pálila slivovice.
 >KNIHA: Fraškovité monstrprocesy místo spravedlivého řízení?! Už víckrát ne!
 >ŽIVOT: O reklamě, vyhubení vos či ptáků a také o lovcích otroků
 >ZAMYŠLENÍ: O americké Koka-kolonizaci
 >FEJETON: Rekvalifikace
 >PENÍZE: Koupě nemovitosti má svá pravidla

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura  
 
30.9. ARCHITEKTURA: Ještě jednou pomníky
Zdeněk Lukeš

Ještě jednou se vracím k minulému tématu navracení/nenavracení/tavení/kácení pomníků, oblíbenému to národnímu sportu. Překvapila mne vaše čtenářská diskuse, zejména proto, že téměř absentovala v politických tématech tak oblíbená agresivita, vzájemné urážky a jízlivosti (doktor Pehe by mohl závidět!) a v hojné míře se objevily dokonce citace veršů našich klasiků!!! Neuvěřitelné!

Hovořilo se o několika tématech. Někdo konstatoval, že kádrování pomníků je přece jen nutné: co kdyby někdo udělal Adolfa a bylo to vynikající umělecké dílo. Na náměstí by ho asi nikdo vidět nechtěl. Souhlasím.

Dále: co se Stalinem, Švermou a dalšími komunistickými výtvory? Jde o-li o srágory typu Švermy, Prahu bych s nimi asi nekazil. Se Stalinem je to asi složitější. Sousoší sice za moc nestálo, ale bylo docela dobrým dokumentem lidského selhání a možná by neškodilo mít ho stále na očích (třeba v poněkud dotvořené podobě). Zajímavé je, že názor na ponechání/neponechání je dost generační.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. V Sítu na ČT2 jsem zmínil nápad arch. Petra Malinského místo označit světelným kuželem (podobně Američani připomínají Twin Towers v NY, byť jen jednou za rok). Ale možná bych se s návratem sloupu smířil, ostatně Šaloun svůj pomník Jana Husa vytvořil do prostoru se sloupem (asi 3 roky tam byly obě dominanty spolu). "Politický" problém s tím nemám, je mi jedno, co barokní plastika pro někoho symbolizuje, beru ji jako významné umělecké dílo, dosti barbarsky zničené. Problém je jinde. Je asi dost těžké obnovit plastiku v původní podobě, když chybí podrobnější dokumentace.

Připomínám, že ještě další pomníky z Prahy zmizely: plukovník Švec z Pohořelce (sochař jmenovec O. Švec - později autor Stalina; arch. Feuerstein), prezident Wilson před hl. nádražím, Ernst Denis (tuším od Karla Dvořáka) na Malostranském náměstí. V těchto případech je návrat soch asi nereálný a umělecky nešlo o významná díla. Obnoven byl ale Mařatkův a Hübschmannův pomník obětem první světové války pod Emauzy (pův. zlomený Plečnikův obelisk pro Hrad). To je zejména kompozičně významné dílo.

A jaký je váš názor?

K ilustracím: Takhle si vrchol Letné představovali arch. Antonín Engel, který sem chtěl v roce 1909 umístit sochu kněžny Libuše, Pavel Janák, jenž si vybral sousoší Fügnera a Tyrše, a jak to nakonec dopadlo.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku