Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 2.10.2003
Svátek má Galina




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Špidla svým "novým politickým stylem" paroduje sám sebe
 >KOMUNIKACE: Internetové přípojky po kabelové televizi zrychlují
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jidášovy stříbrné odborů
 >PRO POBAVENÍ: Pouhá hvězda
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Sbohem zombies
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí rubrika nebude
 >MÉDIA: Průhledná… slibotechna
 >POLITIKA: Kdo vlastně věří naší vládě
 >MÉDIA: Nepovedená koláž ČT
 >REAKCE: Časy se mění, a my se měníme s nimi
 >MEJLEM: Kryštof pro všechny?
 >PENÍZE: Poradci pod dozorem nedozorem
 >CHTIP: Mejlová várka legrace
 >POLITIKA: Prezident všech, nebo jen opozice?
 >POLITIKA: Z deficitu rozumu deficit peněz

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
2.10. MÉDIA: Průhledná… slibotechna
Aleš Richter

Kdybych četl tento nadpis, očekával bych za ním text o všeobecném pokrytectví našich politiků. Ale o tom, a o ne(s)plněných slibech vládní koalice už toho v posledních týdnech bylo napsáno dost. Dnes už se nad tím jen málokdo pozastavuje. Také obvyklé veletoče exponovaných politiků jsou téměř každodenní realitou. Pan poslanec Kott je stále ještě případ zajímavý. To případ pana Hojdara začíná nudit. Neskutečnou masáž před virtuálně démonizovaným hlasováním o balíčku souboru opatření ke zlepšení…. (vzpomínáte na perestrojku?) zřejmě ukončil i rozhlasovým prohlášením o předsedovi a prvním místopředsedovi strany jako správných a férových chlapech sociální demokracie….

Naproti tomu nová Rada pro vysílání se stále více zamotává do své vládní koalicí vnucené pozice, také spojené s nesplnitelnými očekáváními. Neustále a dokolečka jak kolovrátek se snaží, zejména její předseda, přesvědčovat, že nejsou radou politickou, a to i přes to, že se jej na to dávno nikdo neptá ( a přes to, že je to nezpochybnitelné). Horší je to se samotnou agendou, kterou evidentně rada moc nezvládá. Nedaří se odvrátit rozhodnutí některých soudních instancí, které ji vrací k dopracování některá rozhodnutí, a tím se věci vrací zpět na samotný začátek rozhodování. Právě na začátku své instalace do dobře placených státních pozic se Rada zaštitovala bohulibými a dobře se poslouchajícími hesly. Shodnými hesly s proklamacemi mediálních operátorů ze sněmovny – pana teleministra Dostála, Zaorálka, Marvanové a dalších. Shodně se starými profláknutými exradními si stěžují na nedokonalost zákona atd. Nově se pouštějí do křížku s jimi kontrolovanými médii, tedy s každotýdenně stíhanou Novou. Chtějí si vysoudit prezentaci jejich stanoviska k jednomu pořadu, který vzácně spojil názory většiny českých médií (komerčních i veřejnoprávních) na jejich práci. To je ale spíše komická ukázka priorit nové rady. Horší a vážnější je to s proklamovanou otevřeností a průhledností výběrových (licenčních) řízení na nová rádia. Již stará rada byla v závěru své éry zaúkolovaná parlamentní mediální komisí k stanovování jasných kriterií při rozhodování o licencích. Formální argumentační a důvodová nedotaženost nedávných rozhodnutí Rady je s úspěchem využívána k soudnímu napadání všech licenčních rozhodnutí. Právě nová Rada, zejména ústy Petra Pospíchala, i na parlamentní půdě slibovala zpracování těchto pravidel rozhodování :…jsou to totiž jedny ze základních kriterií, jak má mediální prostor vypadat…(Haló noviny 31.5.). Také stejný autor v médiích hromoval: … Pokusíme se zjednat autoritu, vyvolat v médiích, žadatelích o licence, ale i v politicích pocit, že jsme silný orgán….myslím, že na to máme…chceme se tvářit jasně a průhledně jednat, aby bylo jasné jaký je záměr Rady….rozhodně garantuji, že budeme otevření a že informovat budeme….

Problém se sice řeší, zatím je plně rozběhnuto licenční řízení na zajímavé frekvence, ovšem bez jakýchkoliv kritérií pro hodnocení projektů a průhledné rozhodování. K tomu se v médiích zavazoval i radní Žák, než vstoupil do mediální ilegality z pozice problémů RRTV (taktická abstinence?), za to „do politiky“ tzv. nezávisle píše dál (viz např. Právo). Někteří radní v euforii po vládním silovém zvolení chtěli předem sami rozhodovat o tom, jaký program by se kde měl vysílat. Tento demokratický „cenzurně-socialistický“ nesmysl je naštěstí asi zapomenut, ale kritéria rozhodování, kterými se měli tak zásadně odlišit nejsou. Předseda rady, který už od malička tíhnul k médiím a zřejmě tím i k budoucí funkci vrchního mediálního cenzora , když se u televize pokoušel amatérsky komentovat sportovní přenosy (viz odpověď na Rádiu Svobodná Evropa na opakované dotazy jak se dostal do mediální rady a jak zná problematiku médií…), se ještě k systému rozhodování státního regulačního orgánu vyjádřil: …Rada rozhoduje na základě parametrů zákona a potom na základě NĚJAKÝCH kritérií. Která jsou součtem, bych tak řekl, životních zkušeností a vlivů těch jednotlivých členů a jejich hlasů…

Vskutku jednoznačná, transparentní a průhledná… slibotechna.


Další články tohoto autora:
Aleš Richter

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku