Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 4.10.2003
Svátek má František




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Jaderná hrozba KLDR
 >TÉMA: Jsou větrné elektrárny dílem zelených ekoteroristů a nátlaku EU?
 >MOBY DICK: České Textárny protestují proti monopolnímu kalendáři
 >GLOSA: Absurdní drama české politiky
 >NÁZOR: Jak a kdo s kým juchal a oslavoval
 >Zpráva ze světa českého komunismu
 >POSTŘEH: O latrínách
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POEZIE BEZ HRANIC: Představení významných hostů
 >DOPRAVA: Oni si snad dělají prdel!
 >NÁZOR: O českých myšlenkových pochodech, demonstrovaných na příkladu policejní práce.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Oni si snad dělají prdel 2
 >PSÍ PŘÍHODY: Na fenky se neštěká
 >FEJETON: Vyhrál jsem v televizní soutěži
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
4.10. NÁŠ RYBNÍK: Týden v trapu
JITA Splítková


Tento týden zaplňovala stránky masmédií ve velké míře bolest, ne ta pomyslná, když si představíte zákonodárce, vládu aj. činitele, ale ta skutečná…

V úterý se v Praze u benzínové pumpy na Barrandově upálil osmnáctiletý mladík..
Po úterním případu v Praze se ve středu ráno pokusil o sebevraždu upálením invalidní důchodce v Paceřicích u Liberce.
V noci ze středy na čtvrtek byl na ulici baseballovou pálkou zbit David Železný (měl nastoupit trest za znásilnění).
Těžkými zraněními skončil čtvrteční noční výbuch před jedním z domů v Mimoni na Českolipsku pro dva mladíky ve věku 22 a 25 let.
A pátek byl bolestný pro tři svatebčanky, které skončily v pražských nemocnicích s vážnými zraněními - do jejich vozu jedoucího ve slavnostní koloně na svatební obřad narazil vlak na chráněném železničním přejezdu v Praze 5. Prý signalizace nefungovala.

A to výčet neštěstí tohoto týdne ještě není úplný.
U bolesti zůstanu, i když jinak než všechny naše TV, které, v touze po originalitě a divákovi, za chvíli polezou zemřelým do vnitřností a pozůstalé budou vystavovat jako exponáty a třeba v zájmu zachování diváctva se i nějaký redaktor odstřelí v přímém přenose.
Jak je možné, že někteří lidé si s klidem ulehnou na lůžko z hřebíků, napíchnou se na hák a při tom se rozjařeně chechtají a jiným stačí vidět injekční stříkačku a hned v předtuše bolestí omdlévají a některým stačí jen drobné píchnutí se o špendlík a blednou v líci a podle jejich nářku byste odhadovali, že prošli torturou? Jsou ti, co omdlévají slaboši? Jsou spáči na hřebících správní "chlapáci" s pevnou vůlí? Nebo to jsou masochisti?
Jde vůbec vycvičit si svoji vůli tak, že po předchozím výcviku si může lehnout na hřebíky úplně každý muž či žena? Podle cestovatelů - hlavně po Indii, si bolestivá zranění bez nějakých známek bolesti způsobují místní svatí mužové. Je to tedy ve vůli?
Když se takto ptám, znám odpověď a ta zní: Vůle v tomto případě nic moc neznamená, za vše mohou geny.
"Ach jo, zase geny?" vzdychne někdo.
Je to tak. Geny.
Neexistuje žádný výcvik na odstranění pocitu nepříjemna až velké bolesti například z pouhopouhého píchnutí jehlou. Snášení okamžité (ne chronické) bolesti má každý geneticky zakódované v sobě. Gen, který je za toto zodpovědný se familiérně nazývá "gen mužnosti či chlapáctví" jinak COMT gene. Lidé, kterým chybí, snáší hůře bolest než lidé, kterým byl jejich předky předán… pokud vás bude zajímat víc o této stránce bolesti v pondělí.

JITA Splítková

FUTUROLOGIE




Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku