Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 9.10.2003
Svátek má Štefan




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Vy oškliví Češi! Fuj, fuj!!!
 >LIDÉ: Troll osiřel
 >POLITIKA: Několik poznámek k debatě o "Evropské ústavě"
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Státe, zachraň rodinu!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem si s Malou Vločkou kupoval kolo
 >PSÍ PŘÍHODY: Dvojklaná poslušnost
 >GLOSA: Psovi psí smrt
 >PŘÍBĚH: Z dějin budování socialismu - Osobní příklad velitele
 >MÉDIA: Dvě úvahy na téma našich médií
 >MÉDIA: Digitalizace " po česku" (a po INVEXU)
 >VÝSTAVA: Vyvolávač vzpomínek
 >PENÍZE: Bejvávalo, bejvávalo, v Živnobance levno
 >POSTŘEH:O kachním žaludku
 >CHTIP: Kuřák impotent
 >STORY: Seržant Smith dostal za hrdinství při osvobozování Iráku medaile, manželka jeho popel

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
9.10. POLITIKA: Několik poznámek k debatě o "Evropské ústavě"
David Šeich

Jestliže se o některých událostech v lidském životě mluví, že přišli za pět minut dvanáct, pak parlamentní diskuse o návrhu Ústavní smlouvy EU přichází deset minut po dvanácté. Tato diskuse je navíc vyvolána nejsilnější opoziční stranou a nikoli vládou. Je to dokonce diskuse proti vůli vládní koalice, kterou vládní poslanci projevili svým negativním hlasováním na minulé schůzi Poslanecké sněmovny. Přitom od vlády s tak vysokou odpovědností za státní suverenitu České republiky, jaká je spojena s rozhodnutím o návrhu ústavní smlouvy, by se mělo očekávat, že vyvolá nejen parlamentní diskusi, ale i diskusi nejširší veřejnosti.
Odpovědnost vlády je nesmírná a tato diskuse nemůže poskytnout alibi k dělení této odpovědnosti. Při jednání o návrhu ústavní smlouvy EU jde o zásadní rozhodnutí o státní suverenitě. Vláda se přitom krátkozrace soustřeďuje např. na zachování počtu komisařů pro každý členský stát a další formální projevy daleko hlubších a podstatnějších jevů, které jsou v ústavní smlouvě skryty. Evropský komisař navíc nesmí zastávat zájmy svého státu a musí být také vybaven "proevropskými postoji". Takovýto komisař může obtížně hájit české národní zájmy. Přitom vláda zcela pomíjí ingerence do výlučných kompetencí členských států - zahraniční politiky, sociální oblasti, oblasti zdravotnictví a dalších dříve nedotknutelných oblastí. (Na odlehčení je možné říci, že možná by v současné chvíli i řízení zdravotnictví z Bruselu bylo efektivnější než jeho řízení současným vedením ministerstva zdravotnictví.)
Zcela je však vládou pomíjen fakt, že návrh Konventu vydávaný za zásadní kompromis, je v mnoha ohledech spíše federalistickým a profrancouzským diktátem Valery Giscar d´Estainga. Jde o návrh v mnoha svých částech stranící velkým státům Evropské unie. Neúměrné váhy velkých států se obávají dokonce i daleko větší Polsko či Španělsko, ztráty státní suverenity se bojí sousední Slovensko i němečtí křesťanští demokraté ve svém stanovisku. Neobává se česká vláda. ODS je svými oponenty obviňována, že nemá dostatek sebevědomí, že dostatečně nedůvěřuje tomu, že ČR prosadí své zájmy v Unie. To je však absurdní přesvědčení. Vládní postoj je stejně naivní jako snaha boxera lehké či střední váhy prosadit se ve váze těžké. Je přece přirozené snažit se prosadit se ze všech svých sil a zvítězit ve své váhové kategorii. Je to představa nerealistická a naivní. Lehká či střední váha v ringu s těžkou váhu může skončit jen knock-outem, ke kterému se česká vláda blíží.
Zásadně je však ignorován fakt, že Evropská ústava reguluje daleko heterogennější celek než tomu bylo kdy v minulosti. Nejedná se o regulaci vztahů mezi starými státy EU, které měly do značné míry podobnou historickou a ekonomickou zkušenost. Návrh Evropské ústavní smlouvy má upravovat vztahy jak mezi starými, tak novými státy Unie - jedná se tedy o výrazně heterogennější celek. Je to stejná situace, jako by jste u zcela nově smontovaného, zcela nevyzkoušený modelu automobilu, který ještě ani nevyjel na silnici, rozhodli zařadit nejvyšší rychlostní stupeň. Pak také hrozí, že takovýto prototyp se může rozpadnout již při zkušební jízdě. Je přece třeba nové těleso opatrně vyzkoušet z hlediska jeho vnitřního fungování, zvýšení již tak vysokého rychlostního stupeň může být sebevražedné i pro posádku uvnitř takového stroje.
Dnešní vynucená parlamentní diskuse několik dní po začátku jednání mezivládní konference o návrhu ústavní smlouvy EU nemůže vládu vyvinit z jejího opozicí a občany neprodiskutovaného postoje. Má pouze vládu přimět transparentně a veřejně deklarovat svůj postoj, aby byl veřejnosti dostatečně známý. Měli bychom mít možnost srovnat ambice české vlády, se kterými na mezivládní konferenci EU odjíždí, sledovat to, jak svůj postoj prosadí a jaké důsledky pro ČR a její občany bude tento postoj mít. Tento postoj pak musí vláda bezpodmínečně obhájit v druhém veřejném referendu, kterému musí být návrh ústavní smlouvy podroben. Pokud totiž bude návrh ústavní smlouvy ve výrazně nezměněné formě prosazen, bude se jednat o bezprecedentní vzdání se velké části státní suverenity ČR, o kterém musí kromě parlamentu rozhodnout také občané. Větší ambici, než donutit vládu přihlásit se ke svým postojům a říci, zda-li se neobává podrobit své postoje hlasování občanů, dnešní diskuse nemá. I to však není malý cíl.

Mgr. David Šeich, místopředseda Zahraničního výboru PSP ČR




Další články tohoto autora:
David Šeich

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku