Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 13.10.2003
Svátek má Renáta




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Moji spolucestující
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Seď doma Solvino!!!
 >POLITIKA: Haider si zaslouží omluvu
 >ZDRAVÍ: Vysoké podpatky vedou k artróze nebo erotice?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Naposledy jsem byl zombivcem
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak Vločka venčila Barta
 >FINANCE: Špidlův blahobyt
 >ŠVÉDSKO: Koho chrání švédská demokracie
 >BEZPEČNOST: Máte také doma trojského koně na prodej viagry?
 >NÁZOR: Majetková přiznání
 >GLOSA: Proč nevěřit odborářským předákům.
 >Kuplíři míří na východ
 >FILM: Pláč, sníh, krev
 >REAKCE: Vstup do EU omezí demokracii i svobodu
 >CO JE DEFINITIVNÍ aneb zamyšlení pouhé

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
13.10. ŠVÉDSKO: Koho chrání švédská demokracie
Queen Čiči

V poslední době se ve švédském tisku stále častěji dočteme o násilných trestných činech všeho druhu. Jakoby v tomto roce bylo spuštěno dosud utajené a dobře skryté soukolí roztáčející bludný kruh bezhlavých útoků nožem, krutých vražd malých dětí, znásilňování žen a nesmyslného denního společenského násilí všeho druhu. Špičkou ledovce je vražda švédské ministryně zahraničí Anny Lindh.

S. Hellgren a A.A.Johnson ze stockholmské organizace Stadsmission tvrdí, že "vražda A.L. ukázala, že švédský domov pro všechny (folkhemmet) a ráj blahobytu (välfärdesparadiset) je nenávratně pryč... Média z celého světa popisovala, že ve Švédsku existují bezdomovci a těžce nemocní lidé, o které se nikdo nezajímá a kteří potřebují pomoc." (Dagens Nyheter 30.9.2001)

V médiích probíhají debaty na téma nedostatečné psychiatrické péče o lidi těžce psychicky narušené, kritizuje se práce policie, hlavně úniky informací a nedostatečná ochrana ohrožených známých osobností, novináři jsou napadáni, že zveřejňují příliš mnoho informací o obviněných.

Třicetipětiletý muž, který strávil týden ve vyšetřovací vazbě kvůli podezření z vraždy Anny Lindh a poté byl zproštěn obžaloby a propuštěn na svobodu, se může podle profesora práv Billa Dufwa těšit na odškodnění ve výši od půl miliónu do 3 miliónů SEK. Především od švédských deníků za zveřejňování tak podružných informací o jeho osobě, jako bylo napadení vlastní matky nožem kvůli penězům (irelevantní, nevztahující se k vraždě?!). Bezúhonnost nebyla silnou stránkou obviněného. Advokát L. Silbersky, jeden z nejznámějších právníků v zemi, prohlásil: "Podle mého názoru nebyl žádný obviněný tak rozpitván médii před veřejností jako tento muž." Je přesvědčen, že při odškodnění se bude jednat o pětimístnou částku od každého deníku. Je třeba podotknout, že žádný švédský deník nepublikoval jméno ani podobu obviněného, ačkoli mezinárodní zpravodajství tak bez skrupulí činilo od prvního dne.

Celé tohle divadlo platí občané ze svých nemalých daní. A za to vše nemají právo se dozvědět ani průběžné výsledky vyšetřování, které patří k nejsledovanějšímu v zemi, nemají právo se dozvědět detaily z života hlavního podezřelého, který žil tak intenzivně, že si nepamatoval ani, co dělal v den vraždy. Zato policie zaplatí odškodnění každému neprávem obviněnému, bývá to obyčejně 5 000 SEK. V takto sledovaném případu to bude mnohonásobně vyšší částka, nechal se slyšet obhájce ex offo (tj. přidělený a placený státem) pětatřicetiletého Gunnar Falk. Kdo to zaplatí? Inu, obyčejní občané ze svých daní.

Čtyřiadvacetiletý muž, který je nyní ve vyšetřovací vazbě z důvodu vážného podezření z vraždy A. L., má přiděleného ox offo dalšího známého (a drahého) advokáta, Petera Althina. Obviněný se dostavuje na jednání se žlutou dekou přes hlavu a teprve na výzvu veřejných činitelů si ji sundá tak, aby mu přítomní novináři stejně neviděli do obličeje.

Podle policejních zdrojů prokázala expertíza z Anglie, že DNA na vražedné zbrani a na čepici pohozené vrahem je shodné s DNA obviněného. Policie získala tak silné důkazy, že přestala sledovat jiné stopy. Jediný švédský deník Dagens Nyheter zveřejenil jméno i podobu obviněného (Mijailo Mijailovic, srbského původu) a hle. Hned je nahlášen panem advokátem k ombudsmanovi. Věhlasný právník bojuje za svého klinta jako lev: požaduje vyšetřování na svobodě, ačkoli obviněnému stačilo pět dní od propuštění z psychiatrie, aby spáchal svůj hrůzyplný čin. Všechny informace z vyšetřování se veřejnost dozvídá jaksi pokoutně, neboť na ně podle zákona nemá právo. Zachraňuje to kouzelná formulka "podle policejních zdrojů", ovšem policie je napadána, že si za tyto informace nechá od deníků platit (lahví whisky či různě vysokým finančním obnosem).

Jaká práva má platící slušný občan? Hlavně se ničemu nedivit a správně platit daně. Protože pokud tak nečiní, hrozí mu pokuta ve výši 40% z nepřiznané daně. Tu ovšem musí zaplatit ihned, bez ohledu na to, že soudní řízení o věci ještě není uzavřeno a obvykle trvá několik let. Ročně takto vybere stát jenom na pokutách ca 2 miliardy SEK (Sunt Förnuft, 2002/5, str. 13). A nikdo netrápí tím, že mnozí - hlavně podnikatelé - se dostávají díky vysoké dani a pokutě do konkursu. Nejsou to násilníci, nikomu nevyhrožovali s nožem v ruce, nikoho nezavraždili. Nikdo nezkoumá jejich rodinné zázemí. Netřeba je litovat. Spáchali podle zdejších kriterií ten nejhorší přestupek. Vyplnili chybně (ať už omylem či schválně) svá daňová prohlášení. Jediný mediální obraz hříšníka litujícího svého činu je politik či jiná známá osobnost, kteří špatně vyplnili daňové prohlášení.

Konec dobrý, všechno dobré. Obyčejnému švédskému občanovi se dostavá pomoci zvenčí. Evropský soud po pěti letech od podání žádosti švédských daňových poplatníků rozhodl, že takto vyměřená pokuta není poplatkem (jak tvrdil Daňový úřad - Skattemyndigheten), ale trestem. Dále nařídil, že je protiprávní vybírat peníze před vynesením právoplatného rozsudku o pokutě, běžných sedm let probíhající soudní řízení považuje za příliš zdlouhavé. Podnikatel se nesmí z důvodu pokuty dostat do konkursu...

Jak napsali Hellgren a Johnson: "A tak se svět dozvěděl o konci švédského blahobytu..."

čiči




Další články tohoto autora:
Queen Čiči

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku