Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 15.10.2003
Svátek má Tereza




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Dokonale "korektně" politická volba
 >SVĚT: Dárek k čínskému národnímu svátku
 >DOPIS: Ministru Dostálovi
 >VĚDOHLED: Chytrá pilulka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Kill Bill
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes jitrničku ukrad
 >POLEMIKA: Víme, o čem je ústava EU?
 >POLITIKA: Užitečnost ombudsmana
 >FEJETON: Už nechci vyhrávat !!!
 >MEJLEM: Kdo je v tísni?
 >EKONOMIKA: Snížení sazeb by trh s dluhopisy neovlivnilo
 >PENÍZE: Vedlejšákům odzvonilo?
 >POSTŘEH: O slovech
 >MEJLEM: Vtip o inteligenci
 >MÉDIA: Švédská média pod palbou kritiky v případě Anny Lindh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
15.10. PENÍZE: Vedlejšákům odzvonilo?
L. Aschenbrennerová, www.penize.cz

Vedle hlavního úvazku si v současné době může zaměstnanec sjednat jeden i více vedlejších. Platí pouze jedna omezující podmínka, aby počet hodin odpracovaných v rámci jednoho vedlejšího pracovního poměru nepřevýšil odpracované hodiny na úvazek hlavní. Celkový počet hodin odpracovaných v souběžných zaměstnáních přitom není omezen.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach toto ovšem hodlá změnit. Aby harmonizoval naši legislativu s Evropskou unií a aby lidé měli více volného času pro svůj odpočinek (to prý zejména), navrhuje omezit souhrn hodin odpracovaných v rámci hlavního úvazku a vedlejších pracovních poměrů 40 hodinami týdně.

Odpočívejte! Nevadí, že příjem nestačí…

Jak je to s přesčasy?

Průměrná týdenní pracovní doba v hlavním pracovním poměru v České republice nesmí podle Zákoníku práce překročit 40 hodin. Ve výjimečných případech může zaměstnavatel nařídit práci přesčas, délka takto nařízené práce ovšem nesmí překročit hranici 8 hodin za týden a 150 hodin za rok. Nad tuto hranici nelze zaměstnanci práci přesčas nařídit, s jejím případným vykonáním musí souhlasit sám pracovník.
Do nařízené práce přesčas se ovšem nepočítají hodiny, které zaměstnanec odpracuje dobrovolně, nebo za které mu bylo poskytnuto náhradní volno. Pravidlo nejvýše osmi hodin týdně zůstává, v součtu s nařízeným přesčasem tak pracovník nesmí za rok překročit limit 416 hodin (8 hod x 52 týdnů). Pokud je tedy nařízen přesčas celých 150 hodin, na dobrovolné hodiny navíc zbývá pak hodin 266 (150 + 266 = 416).

Sociální dopady navrhovaného opatření by mohly být pro společnost velice nepříjemné. Velká část rodinných rozpočtů s příjmy z "vedlejšáků" počítá a je na nich závislá. "Navrhovaná ustanovení jsou nadměrně restriktivní vzhledem k praktickým možnostem organizace práce. Znamenají zásadní zásah do stávající právní úpravy pracovněprávních vztahů a dotknou se negativně většiny zaměstnanců a jejich rodin, které jsou existenčně závislé na příjmech z několika pracovních poměrů. Nehledě na to, že mzdy v České republice jsou nesrovnatelně nižší než v členských státech Evropské unie a nelze očekávat, že dojde v dohledné době k jejich vyrovnání," uvádí stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů z 2. října.
Jak odboráři dále upozorňují, v návrhu není vůbec řešena problematika přesčasů – výše 150 hodin ročně nařízených zaměstnavatelem a 266 (viz box vpravo) dobrovolných přesčasových hodin by totiž platila pro všechny sjednané pracovní poměry. A tak těm, kteří by svých 40 hodin rozdělili mezi více pracovních poměrů, by bylo umožněno pracovat déle než zaměstnancům s úvazkem jediným.

Nejvíce biti budou nakonec zase jen zaměstnanci. Pokud někdo chce pracovat nad rámec svých běžných pracovních povinností, stát by mu to neměl zakazovat. "Připomíná mi to regulaci trhu práce, kterou jsme znali před rokem 1989. Tehdy také bylo velice obtížné pracovat na vedlejší pracovní poměr, každý "vedlejšák" musel schvalovat zaměstnavatel," reaguje na Škromachův návrh Magdaléna Kotýnková z Katedry sociální politiky VŠE v Praze. Za přijatelné řešení by považovala nanejvýš omezení počtu hodin, které lze odpracovat mimo hlavní pracovní poměr.

Po vzoru francouzském?

Návrh by měl mít i pozitivní důsledky na zaměstnanost. Odborníci z praxe i z řad ekonomů mu ovšem takovou váhu nepřikládají. Zaměstnanci se totiž budou snažit najít jinou cestu, jak si vedlejší příjmy zajistit - ať už nelegálním zaměstnáváním z "černých" fondů zaměstnavatelů, nebo si místo vedlejšího pracovního poměru budou zřizovat živnostenské listy a odvedenou práci zaměstnavatelům fakturovat. Na trhu práce tak vznikne pouze další nepříjemná bariéra a zmenší se jeho flexibilita, což bude mít negativní důsledky zejména pro malé podniky, které často hledají pružnou pracovní sílu mimo hlavní pracovní poměr.

Francouzská zkušenost

Ve Francii snížení týdenní pracovní doby na 35 hodin přineslo problémy zejména malým firmám a v současné době sami zaměstnanci požadují její opětovné prodloužení.

I když připustíme, že by některé nové pracovní příležitosti vznikly, bude problém se získáváním kvalifikovaných pracovníků pro jejich obsazení. Jak uvádí Milan Hanzlík z Úřadu práce v Mostě: "Pokud podnikatel bude potřebovat náhradu, rozhodně ji nebude hledat v řadách nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce." Ani on v návrhu nevidí významnou pomoc při řešení nezaměstnanosti.

Ze statistik Českého statistického úřadu vyplývá, že poměr lidí s vedlejším pracovním poměrem v České republice loni činil jen 2,4 %, dlužno dodat, že ale stále roste. V Evropské unii má ovšem druhé zaměstnání 6 % zaměstnanců, v kandidátských zemích dokonce 10 %. Také průměrný počet za týden odpracovaných hodin je v přistupujících zemích podstatně vyšší – 44,4 hodiny (nejvyšší úvazky jsou v Rumunsku a Polsku – přes 45 hodin týdně, nejnižší u nás a ve Slovinsku – 42,3). Zaměstnanci v Evropské unii pracují průměrně jen 38,2 hodin týdně, nejvíce volna mají Dánové (odpracují týdně 36 hodin), naopak Portugalci se svými 41,5 hodinami patří mezi evropské včeličky.

Podle odborníků nemá Škromachův návrh moc šancí na úspěch. Co si myslíte vy? Pracujete na vedlejší úvazek? Kolik hodin v práci týdně trávíte vy? Vaše názory nás zajímají!!!




Další články tohoto autora:
L. Aschenbrennerová www.penize.cz

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku