Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 15.10.2003
Svátek má Tereza




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Dokonale "korektně" politická volba
 >SVĚT: Dárek k čínskému národnímu svátku
 >DOPIS: Ministru Dostálovi
 >VĚDOHLED: Chytrá pilulka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Kill Bill
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes jitrničku ukrad
 >POLEMIKA: Víme, o čem je ústava EU?
 >POLITIKA: Užitečnost ombudsmana
 >FEJETON: Už nechci vyhrávat !!!
 >MEJLEM: Kdo je v tísni?
 >EKONOMIKA: Snížení sazeb by trh s dluhopisy neovlivnilo
 >PENÍZE: Vedlejšákům odzvonilo?
 >POSTŘEH: O slovech
 >MEJLEM: Vtip o inteligenci
 >MÉDIA: Švédská média pod palbou kritiky v případě Anny Lindh

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
15.10. RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Kill Bill
Ondřej Neff

Jednoznačné nadšení, tak bych shrnul svůj dojem z prvního dílu filmu Kill Bill. Ano, o tom s e hovoří často: Tarantino údajně natočil moc dlouhý film a proto ho rozdělil na dva kusy a budou se promítat samostatně. Nevěřím tomu! Film je koncipován jako pásmo, jako šňůra korálů, přičemž každý ten korálek je žánrově stylizovaná sekvence. Děj je jednoduchý. Zabijácké komando se pokusí zabít svoji někdejší kolegyni rovnou na její svatbě (navíc mladá dáma je těhotná). Nevěsta to přežije a když se po čtyřech letech probere z komatu (scéna probrání se je obzvlášť vypečená, nebudu prozrazovat, ale ta je pro opravdu silné nervy a žaludky), udělá si soupisku a pak navštěvuje své kolegy zabijáky a postupně je likviduje. Nic těžkého k pochopení. Tento díl končí po masové šermovací scéně,po které byste tak jako tak nechtěli vidět nic dalšího, ani kdyby vás šimrali samurajským mečem mezi lopatkami.

Teče zde celá Niagara krve, sekají se tu hlavy a ruce a propichují břicha i jiné tělesné partie. Tarantinovi se to ale podařilo posunout do neskutečné stylizace. Prostě víme, že je to film. Když si Uma Thurman sedne do letadla, vidíme, že je to plastiková hračka, a když hledá protivníka v Tokiu tím, že kouká z linkového letadla z okna a uvidí ho dole na ulici, je to jasná pohádka. Je to svět samurajských mečů, zde se zapomnělo, že "Bůh učinil lidi nerovné a Samuel Colt jim dal rovnost". Nad tím není třeba si lámat hlavu. Střílet smí jen tajemný Bill, se kterým se pořádně setkáme až v příštím díle.

Návod na shlédnutí filmu? Nehledejte poslání, nehledejte děj, pouze se dívejte a poslouchejte muziku. Samozřejmě že i tento film je estetizací násilí. Ovšem násilí je tak vysoko od země, že nám připadá jako bitevní výjev vyšitý na gobelínu. Surovost a vulgarita tu plní estetickou funkci. Chtělo by se říct, že Kill Bill předvádí vrchol současného filmového řemesla, hlavně tou bravurou, s jakou se zde přechází ze žánru do žánru (kreslený film nevyjímaje). Jenže řemeslo, to mi připadá jako hloupý výraz v souvislosti s tímhle filmem. Daleko spíš je to kumšt.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku