Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 16.10.2003
Svátek má Havel




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: Bravo, policie!
 >ZAMYŠLENÍ: Ústava EU neboli debata o prázdnu
 >NÁZOR: Nebojme se bát Evropské ústavy (I.)
 >GLOSA: Klidná síla v akci
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výhoda výhod
 >PSÍ PŘÍHODY: Mněňák
 >STŘÍPKY: Střípky o holandských problémech s problematickými přistěhovalci.
 >ŽIŽKOV: Barák roste do krásy
 >PENÍZE: Úspěšná banka bez poboček
 >SVĚT: Čínský pokrok tancem
 >HUDBA: Němci nejsou studení
 >FILM: Tichý potlesk
 >CHTIP: Jeden o právnících...
 >CHTIP: Seniorova pomsta
 >MROŽOVINY: Dokonale "korektně" politická volba

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Holandsko  
 
16.10. STŘÍPKY: Střípky o holandských problémech s problematickými přistěhovalci.
Jaroslav Teplý

Sluší se úvodem:

a) podotknout, že jejich značně velká většina je muslimského vyznání

b) připomenout třeba francouzského ministra zahraničí ze šedesátých a sedmdesátých
let minulého století Poniatowskiho, podle něhož muslimští přistěhovalci nejsou
integrovatelní

c) vzpomenout básníka R.M.Rilkeho,který chtěl umřít v Holandsku, protože tam prý
ke všemu dochází 30 let později. Zde v souvislosti s pomalým odbouráváním
politické korektnosti v holandské společnosti.

8.9.2003. VVD (možno v holandské politice velmi zhruba přirovnat k české ODS) v haagské obecní radě chce učinit přítrž transparentům s cizojazyčnými jmenovitě arabskými texty, které jsou nošeny při demonstracích - průvodech v Haagu. Liberální člen obecní rady Sander Dekker chce tak předejít tomu, aby se na nich neobjevovaly iránské, arabské nebo jinojazyčné texty, které jsou rasistické nebo vyzývají k násilí, aniž by o tom policie věděla.

10.9.2003. Minister pro renovaci řízení a správy De Graaf nehodlá jen tak snadno zrušit positivní diskriminaci pro ženy a přistěhovalce a vyčká nových návrhů svého kolegy De Geuse, ministra sociálních věcí. Vládní strana VVD by totiž chtěla positivní diskriminaci zrušit jako přežitek a ponechat ji jen pro chronicky nemocné nebo handikapované občany. (Jen tak mimochodem: positivní diskriminace je zakotvena v zákonu, který se jmenuje Zákon o rovném zacházení s občany - J.T.)

10.9.2003. Ruud Lubbers, Vysoký komisař OSN pro uprchlíky nevidí už žádný problém s uprchlíky v Holandsku. "To nejhorší máme za sebou", říká v dnešním vydání týdeníku Vrij Nederland. V minulých letech mělo Holandsko co dělat s velkým přílivem uprchlíků. Zavedením přísnějších procedur jejich počet silně klesl. "S DNEŠNIMI POČTY KOLEM DVACETI TISIC nevidím žádný problém" říká Lubbers, "Tyto počty nejsou sice zanedbatelně malé, ale jsou zvládnutelné".

(Tento výrok zasluhuje komentář. Uchazeči o asyl z více než 99% nejsou ve své zemi politicky pronásledováni. Utíkají před bídou, válkou nebo i proto, že se doslechli, že Holandsko je tou zemí "za tím mořem píva". Jakmile si vyřídí dokumenty v Holandsku, odjedou často do své země, kde byli tak pronásledováni, aby si po těch štrapacích odpočinuli a ukázali, jak se teďka mají. Lubbers byl dlouhá léta ministerským předsedou za křesťanské demokraty. Za jeho éry došlo k "objednanému" dovozu nekvalifikovaných hlavně marockých pracovníků, kterými hodlali holandští majitelé loděnic zachránit své podniky před asijskou konkurencí. Což se nepovedlo. Překvapilo mě, že v silně přelidněné zemi mu jeho výrok nikdo tak říkajíc neomlátil o hlavu. Zdá se, že nemá reálnou představu o tom, co to stojí a jaké jsou i jiné následky - sociologické, politické, ekologické.)

11.9.2003 Již dlouho mě udivuje holandská integrační politika. Příklad: v našem kulturním-společenském domě je ve středu sport pro turecké ženy a ve čtvrtek pro marocké ženy. Zvláštní hodiny v domě, zvláštní (obytné) čtvrti. Jak může někdo vůbec očekávat, že se tito lidé budou asimilovat? Jak může někdo očekávat, že tento apartheid může dále bez problémů existovat? Byla jsem také před časem uprchlík. Na štěstí jsem jako "jiná" neměla "šanci" být rozmazlována, protože čím méně jiná, tím lépe. Je zlé, jestliže tě strčí v tvé nové zemi do jakési "reservace". Investujte do integrace, ne do apartheidu a ještě na tom pořádně vyděláte. Podepsána Monika Denes (mně neznámého původu - J.T.)

12.9.2003. Funkcionář Fortuynem založené strany LPF v rotterdamské obecní radě vyzval stát, aby zakročil a pomohl Rotterdamu "ukončit nespoutaný příliv zaostalých lidí do naší země, kteří se shromažďují ve velkých městech jako je Rotterdam. Musíme ten příliv regulovat...Životní podmínky v několika čtvrtích nejsou pro obyvatele příznivé. Abychom s tím mohli něco udělat, nesmíme sem dostávat příliš mnoho lidí, kteří se nechtějí integrovat". Frakce LPF v obecní radě nejprve žádala úplný stop pro přistěhovalce, ale nebyla v tom podpořena koaličními spojenci VVD a CDA (křesťanští demokraté).

24.9.2003 Názor čtenáře Vlasvelda: Roger van Boxtel (bývalý ministr pro integraci) se nedomnívá, že integrace přistěhovalců v Holandsku ztroskotala. Ovšem podle rozboru provedeného institucí Zentrum für Wissenschaften v Belíně jsou na tom přistěhovalci v Německu po všech stránkách (řeč, práce, rozptýlené bydlení kriminalita) dvakrát lépe než přistěhovalci v Holandsku. Při tom až do velmi nedávné doby vedlo Německo minimální nebo vůbec žádnou integrační politiku. Jestliže žádná politika je pořád ještě lepší než miliardy polykající politika holandská, pak zřejmě nešlo v Holandsku o politiku integrační, nýbrž segregační. (Pan Vlasveld má pravdu. Připomínám např. zrůdný názor politických korekčníků, že k integraci přistěhovalců přispívá, jestliže jejich děti se ve škole nejprve naučí jazyk rodičů. To pak vede k tomu, že obec, v které bydlíme, vydává informace asi v šesti jazycích, m.j. arabsky a turecky. Při tom přistěhovalci z Maroka jsou převážně Berbeři, jejichž jazyk není arabština, tudíž si příležitostně stěžují, že se jim děti odnárodňují. - J.T.)

23.9.2003. Zpoždění v jazykových znalostech v procesu přípravy na občanství (inburgering) je tak velké, že už je nelze dnešními metodami dohonit.To je výsledek rozboru provedeného na objednávku EPN (Nadace Platforma pro informační společnost) Berenschotem (=jedna z nejznámějších holandských poradenských firem - J.T.) Její pracovníci vyčíslili, že je potřeba asi 9,5 miliardy euro (přes tři sta miliard Kč) na odstranění tohoto zpoždění, které vzniklo tím, že jen asi polovina nově příchozích a velmi malé procento dříve přišlých program "inburgeringu" dokončí. Mimo to se ukazuje, že průměrně dosažená úroveň na konci programu je značně nižší, než se zamýšlelo.. Většina účastníků ani zdaleka neovládá holandštinu tak, aby mohla absolvovat odbornou průpravu pro nějaké zaměstnání.

26.9.2003 Čtenář Jas Schmitz k tomu podotýká, že podle Centrálního plánovacího úřadu přijde do Holandska v příštích letech ještě asi 1,5 milionu ne-západních přistěhovalců. Jenom na obytném prostoru se musí postavit dvě města veliká jako Amsterdam k tíži přírody a životního prostředí. Budeme vydávat nespočetné miliardy euro, abychom rozšířili vyhlídky nemající spodní vrstvu společnosti o dalších 1,5 milionu. A to údajně proto, aby mohly být dále vypláceny státní pense. Jaký to nesmysl! (Přistěhovalci mají teoreticky nahradit chybějící domácí pracovníky, ale ve skutečnosti na to nemá jejich velká část potřebnou kvalifikaci a zatěžuje sama státní rozpočet - J.T.)

30.9.2003 Politici museli nutně vědět, že integrace selhává. To bylo z různých průzkumů jasné už před deseti lety, soudí bývalý universitní profesor, bývalý ideolog Strany práce (přibližně soc.dem), bývalý šéf koncernu Vendex a bývalý stoupenec tzv. Nové levice Arie van der Zwaan. Fialový (pravolevý) kabinet od roku 1994 se sice zabýval adaptací přistěhovalců (inburgering), ale podle van der Zwaana byl výsledek zředěný a zeslabený ve srovnání s tomu předcházejícími návrhy. S programem inburgeringu nebyly totiž spojeny žádné sankce. Mimo to vláda opomněla nutit ty lidi jít pracovat, přestože tehdy byly k tomu možnosti díky růstu nabídky pracovních míst. Chceme-li aby se opravdu integrovali, musíme také na nich něco chtít. Práva, ale také povinnosti, jako pro každého.

Tentýž A.vd.Zwaan prohlásil v několika regionálních novinách, že je třeba omezit natalitu přistěhovalců, a proto je nutné zrušit přídavek už na druhé dítě, aby ztratili chuť mít početné rodiny. Jde totiž o enormní skupinu, která tvoří spodní vrstvu společnosti. Jde obvykle o nezaměstnané nebo lidi se špatně placenou prací. Menší rodiny mají samozřejmě více peněz na hlavu. Nyní je to tak, že starší děti vychovávají ty mladší a to není dobře.

Své názory přednesl v.d. Zwaan vyšetřovací komisi parlamentu, která se zabývá integrací přistěhovalců.

7.10.2003.Amsterdamská obecní správa zjistila už v roce 1980, že "domorodí" Holanďané mají problémy s nedostatečnou integrací přistěhovalců, ale tyto signály nikdo nevzal vážně. To vyprávěl bývalý vysoký úředník amsterdamského magistrátu Van Oijen právě zmíněné parlamentní komisi. Podle něho zůstala přistěhovalecká politika trčet při dobrých záměrech a starší generace přistěhovalců byla ignorována.
---------------
Holandsko-pakistánská muslimská právnička Naema Tahir napsala v holandském deníku NRC Handelsblad: "Protože muslimové žijí v universální náboženské společnosti, která má silné politické zaměření ("Umma"), mnozí z nich nedostanou rychle chuť k integraci v zemi, kterou si pro emigraci vybrali. (citována profesorem Smalhoutem v De Telegraafu 22.6.2002). Pan Poniatowski měl tedy pravdu. Bylo by tedy na místě doporučit muslimům., aby si pro emigraci vybrali zase muslimský stát, aby nedocházelo k nevyhnutelným třenicím.

Holanďané zdá se neznají přísloví, že hloupý kdo dává, ještě hloupější, kdo nebere. Zastavení jakékéliv podpory by značně posílilo u přistěhovalců zájem o holandštinu a integraci.

Vrátí-li se jednou holandská a vůbec západní politika k realismu a už je opravdu na čase, dojde rychle k poznání odjakživa a dnes už naléhavě platného principu, že na světě je už málo místa a kdo si ho neuhlídá, draze za to zaplatí.

15.10.2003




Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku