Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 20.10.2003
Svátek má Vendelín




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Noemi
 >DOPRAVA: Omluva za špinavý kšeft se nepřijímá
 >ZAMYŠLENÍ: Kam směřuje Zahradil v EU
 >MROŽOVINY: Vzkaz pro Jana Čulíka
 >NET: Vítejte na portálu veřejné správy České republiky
 >PŘÍBĚH: Budování socialismu na nebesích
 >ZE ŽIVOTA: Chudák dítě
 >NÁZOR: Vzbouření lékaři nehodlají dotovat zdravotnictví
 >GLOSA: EUROalibi
 >NÁZOR: Za koho lobuje poslanec Kraus aneb o čem ČSSD nehovoří.
 >PENÍZE: Co přinesou finanční trhy
 >GLOSA: České prostředí
 >PŘÍBĚH: Na letišti v roli teroristy...
 >MOBY DICK: Stávka v Českých Textárnách?
 >SERIÁL: Jaký bude 21. díl?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
20.10. DOPRAVA: Omluva za špinavý kšeft se nepřijímá
Rudolf Mládek

Na šestnáct a půl miliónu se odhaduje škoda, která vznikla státu resp. občanům působením ministerstva dopravy. A to nepočítáme škody, které utrpěli samotní občané přímo, kteří si ve snaze splnit zákonná opatření pořídili identifikační značku na svůj automobil. Škody by tak dosáhly ještě další výše.
Kolik asi operací mohlo být za šestnáct miliónů, kolik alergických dětí mohlo mít ozdravný pobyt u moře, kolik železničních přejezdů mohlo mít chráněný přejezd, aby neumírali zbytečně další lidé.
Už samotný fakt, že zakázka byla na ministerstvu dopravy zadána bez výběrového řízení napovídal, že se jedná o levotu. Předraženost dodávky podezření jen umocnila. Ale to, že nakonec celé toto divadlo bylo je sprostou šikanou občanů asi nikdo nečekal. Tady omluva tiskové mluvčí Roubové těžko postačí. Připomeňme, že záležitost nepadá na hlavu současného ministra, ale jeho předchůdce. Ten si zatím hoví ve své imunitní beztrestnosti v poslanecké sněmovně a je mu povyk okolo jeho D47 a jiných kauz zcela lhostejný. Ačkoli v minulosti se řadách sociální demokracie našli bijci s nepravostmi a pod vlajkou Špinavé ruce (opravuji na Čisté ruce) se vrhli na ostouzení kde koho, nyní mlčí a tváří se, že nerozumí.
Ministerstvo dopravy suše oznámilo ztrátu, přidalo plytkou omluvu a tím je u konce. Ale to asi není ten správný postup. Někdo chybu zavinil a škodu způsobil. Pojmenování viníků možná přináleží soudu, ale ministerstvo dopravy nám přinejmenším dluží příslib, jak záležitost dokončí. Omluva občanům nemůže být konečnou. A pokud se pan ministr Šimonovský domnívá, že ano, pak se mýlí. Má-li Šimonovský podezření na spáchání trestného činu, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit.
Ministerstvo dopravy má v posledních letech pořádnou smůlu. Prakticky žádný z ministrů neměl pro výkon svého úřadu (vyjma politické legitimace) kvalifikaci. Přestože doprava patří v celém světě mezi specializované odvětví, ministři v České republice se rekrutují např. ze svazáckých funkcionářů a nebo jiných neodborníků. Výsledky jsou tomu odpovídající. Je otázkou, zda agresivita řidičů (zvláště na silnicích) je vyvolána jen benevolencí policistů, nebo je projevem a reakcí na celkovou neutěšenost ve státě, dopravní koncepcí počínaje. Vždyť jen příval silničních nehod a s tím spojené lidské ztráty jistě nejsou problémem pouze policie. Avšak návrhy ministerstva, že se vše vyřeší možností odebírání řidičských průkazů potvrzují, že se jedná opět o jeden z málo kvalifikovaných odhadů.
Není to jediný problém současného ministerstva dopravy. Pohled na řešení řady naléhavých úkolů naznačuje, že Věc Markopulos nebyla jen Čapkovým snem. Tempo řešení na ministerstvu řady aktuálních problémů jakoby naznačovalo, že právě zde budou úředníci žít 300 let a tak je dost času. Na přípravu, na rozhodnutí i na realizaci. To je ovšem dost stranou zájmu nás ostatních občanů. Proto se omluva za vyhozených šestnáct miliónů nepřijímá. Čekáme na jiný přístup.




Další články tohoto autora:
Rudolf Mládek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku