Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 27.10.2003
Svátek má Šarlota




  Výběr z vydání
 >DOKUMENT DOBY: Washingtonská deklarace z 18.října 1918
 >DOKUMENT DOBY: Zákon a provolání Národního výboru o vzniku Československa
 >KOMENTÁŘ: Amerika - mýty a skutečnost - část 2.
 >FEJETON: Název pro firmu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zimní čas se nám navrátil
 >PSÍ PŘÍHODY: Udeřily mrazy
 >ZAMYŠLENÍ: Proč Havel?
 >ZE ŽIVOTA: Za osm stovek s Carmen na stojáka!
 >SVĚT: Velké věno, racionální manželství, racionálnější rozvod
 >FEJETON: Vezmu stavební spoření a nechám si udělat nové kozy...
 >OHLAS: K přednášce pana Kohouta na semináři CEP o návrhu Ústavy pro Evropu
 >NÁZOR: Jiří Pehe, špatný historik, špatný ekonom, zcela špatný politolog
 >PENÍZE: Placení kartou je výhodné, platí to i pro obchodníky?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >TÝVÍ: Podivná směs

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
27.10. PENÍZE: Placení kartou je výhodné, platí to i pro obchodníky?
Kristýna Havligerová, www.penize.cz

"Ráda nakupuji oblečení v outdoorových obchodech," říká studentka University Karlovy Martina Benešová. "Máte-li mládežnickou kartu ISIC, získáte při placení slevu tak 5 %. Jenže když jsem nedávno chtěla v jednom z takových míst zaplatiti platební kartou, řekli mi, že u nich sleva platí pouze při platbě v hotovosti," dodává. Překvapená Martina se dozvěděla, že když nakupující platí v tomto obchodě kartou, je to pro obchod moc drahé, proto dávají přednost hotovým penězům. Jak je to tedy s poplatky za platbu kartou, vyplatí se vůbec firmám bezhotovostní styk?

Závisí na velikosti podniku

Chcete vědět víc informací o podnicích? Najdete je ve speciální sekci.

Částka, kterou firma odvádí bance, se liší případ od případu
. Každý obchodník podepisuje s bankou smlouvu, ve které je uvedeno, jaké procento z utržených plateb kartou bude odvádět bance. Tyto smlouvy jsou ovšem předmětem obchodního tajemství. Ani banky, ani obchodníci proto o tématu nechtějí mluvit. Přesto jsme několik skutečností zjistili.

Pracovník jednoho z velkých supermarketů, který si nepřál být jmenován, uvedl: "Částky odváděné bankám se pohybují mezi 2 až 5 % z provedené platby. Platí také, že procento záleží na velikosti podniku." Firmy, jako jsou například obchodní domy nebo supermarkety, které mají hodně obchodních míst s více platebními terminály, odvádí méně než malý obchod s jedním zařízením. Ředitel MasterCardu Ján Čarný zase uvádí, že se procento pohybuje mezi 0,5 až 5.

Jak vysoké poplatky obchodník bance odvádí?
procento roční karetní tržba
(v Kč)
poplatek
(v Kč)

obchod se značkovým sklem

3,3 % z platby na elektronickém terminálu, 3,5 % z platby na žehličce

240 000

8 160

obchod s oblečením 2,9 %

2 000 000

58 000

obchod s hutními materiály

závisí na druhu karty a výši zakázky, průměrně 3,15 %

701 593

22 100

Zdroj: obchody/Peníze.CZ

Společnost prodávající české značkové sklo na severu Čech má dvě obchodní místa. V jednom obchodě mají mechanickou žehličku pro embosované karty a v druhém elektronický terminál. Celkový roční obrat karetních plateb činí asi 240 tisíc Kč. Bance odvádí 3,3 % z platby na elektronickém terminále a 3,5 % z platby na imprinteru. Předpokládejme, že 50 % zákazníků nakupuje v jednom obchodním místě a 50 % v druhém. Ročně tak podnik odvede bance 8 160 Kč (3 960 Kč za platby z elektronického terminálu a 4 200 Kč z mechanického zařízení). Výhodnější je elektronické zařízení - obchodník nemusí do banky a platbu na účet obdrží do tří dnů. U mechanické čtečky musí nejdřív zajít se stvrzenkami do banky a následně mu jsou peníze zaslány. Částku mu na účet připíší zhruba za deset dní. Pražská firma, která prodává oblečení, má roční karetní obrat 2 milióny Kč a bance z něj odvádí 2,9 %. Ročně tak peněžní instituci odvede 58 tisíc Kč.

Vedoucí obchodní skupiny Payment System společnosti Bull Pavel Juřík uvádí, že střední Evropa 2,5 krát zaostává oproti západnímu světu v počtu obchodníků s platebními terminály. Česká republika je společně s Maďarskem na 3. až 4. místě, předběhlo ji Slovinsko a Chorvatsko.
"V Čechách však došlo k dvojnásobnému meziročnímu nárůstu transakcí platební kartou," doplňuje ho ředitel divize Net Infrastructue & Systems firmy Bull Dan Ševčík.
Firma Kondor zabývající se prodejem hutních materiálů zavedla platební terminál v dubnu 2003. Za tu dobu zaplatilo platební kartou 132 jejích zákazníků za 701 593 Kč bez DPH. "Procento, které firma odvádí bance, je závislé na druhu karty a výši zakázky, průměrně vypočteno 3,15 % z fakturované částky," uvádí ekonomická ředitelka firmy Kondor Viktorie Valentová. "Bezhotovostní platby jsme zavedli zatím na centrální provozovně jako službu a výhodu pro zákazníky. Na ostatních provozovnách plánujeme zavedení platebních terminálů výhledově. Nedá se říci, že by se nám tato služba finančně vyplácela, ale klientům by měly být všude nabízeny rovnocenné služby," dodává.

"Musíme jít s dobou, dnes už chce většina zákazníků platit kartou. Navíc jsme blízko hranic a mezinárodní silnice. Nakupují u nás i ti, kdo v České republice utrácet nechtěli. Vyplatí se to, i když je to drahé." To jsou důvody proč platební terminály zavedla firma prodávající české značkové sklo.
I když není bezhotovostní styk pro malé firmy nejlevnější, přesto si podniky terminály pořizují. Vycházejí totiž vstříc zákazníkům, kteří dnes platbu kartou vyžadují.

Co si o bezhotovostním styku myslíte vy? Vyplatí se obchodníkům platební terminály? Jsou poplatky vysoké? Připojte svůj názor!




Další články tohoto autora:
Kristýna Havligerová www.penize.cz

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku