Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 24.10.2003
Svátek má Nina




  Výběr z vydání
 >KOMENTÁŘ: Amerika - mýty a skutečnost
 >FEJETON: Neplacení daní v demokracii
 >POLITIKA: Jak politici mohou ovlivňovat média
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Žvejkačky
 >PSÍ PŘÍHODY: Noc stvořená pro vraždu
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Za plotem
 >PRAHA: Žofín - rok po povodni
 >GLOSA: Okrajová, ale pozitivní zpráva
 >PENÍZE: Atraktivita za každou cenu?
 >MEJLEM: Několik vtipů
 >TÉMA: Nebezpeční psi - mediální bublina nebo realita?
 >FILM: Potopte Bismarcka!
 >LIDŠTINY: Násilí a sex vůkol kolem aneb je dnešní umění hnijící mrtvola?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Není doktor jako doktor

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
24.10. KOMENTÁŘ: Amerika - mýty a skutečnost
Mirek Pesat

Ilegalni pristehovalci v USA je nazev clanku vytisteneho na Psu 21.10 2003 autor Petr Janik se v kratkem pohledu snazi popsat problem ilegalnich pristehovalcu v USA.
Podle meho nazoru, je ten clanek napsan prilis povrchne a je kratky na to aby daval odpoved na tak slozity problem.
Napriklad problem latino-Americanu je zuzen na Mexicany, kteri sice skutecne tvori nejvetsi skupinu "ilegalu" v USA ale z pohledu politickeho vlivu na volice zaujima az treti misto za Portorikanci a Kubanci, tito jsou daleko lepe organizovani, navic maji v politickych strukturach vsech stupnu uz spoustu funkcionaru, kteri se naucili praktiky americkeho politickeho boje.
S mexickou kartou se ve skutecnosti zacalo hrat az pri volebni kampani soucasneho prezidenta G.W. Bushe, ten vyuzil pratelskych kontaktu s prezidentskym kandidatem v Mexiku /Vincente Fox/ k ovlivneni hlavne mexickych volicu v USA.
Vincente Fox se silne angazoval ve prospech kandidata Bushe a znacne pomohl svemu americkemu kamaradovi do Bileho domu, hnacim motorem kampane byly sliby o legalizaci pobytu pro Mexicany zijici v USA bez povoleni.
Nutno poznamenat, ze pan Bush nezustal kamaradovi nic dluzen , pri prezidentske kampani v Mexiku se osobne zucastnil nekolika volebnich mitinku sveho pritele a nesetril sliby o pracovnich vizech pro mexicke volice.
Tvrzeni, ze ilegalni Mexicane nepredstavuji zadnou hrozbu pro bezpecnost USA, je diskutabilni, pravdive jen v otazce terorismu, jinak prave latino-Americane a Afro-Americane / cernosi / predstavuji nejrizikovejsi skupinu z pohledu trestne cinosti pachane jednotlivymi skupinami obyvatelstva.
Take argumenty o financnich ztratach pro federalni rozpocet, prave z duvodu nelegalnich pristehovalcu, jsou cirym pokrytectvim.
Odhady jsou ruzne a casto se lisi, presto myslim, ze cislo okolo patnacti milionu nelegalnich cizincu v USA nebude daleko pravdy.
Kazdy trochu znaly ekonom vam udela rozbor o spotrebe jednotlivce a tzv, neprimych danich , ktere plynou do mistnich , statnich resp. federalnich rozpoctu.
Nelegalove / vydelavajici a utracejici/ predstavuji jen svou spotrebou miliardy dolaru na danich, beztoho , ze by za sve dane neco dostali zpet.
Pokud bychom zvazili, dopad deportace vsech nelegalnich pristehovalcu z USA, jednalo by se o hospodarskou katastrofu, obchod, sluzby, turisticky prumysl, stavebnictvi , sezoni zemedelstvi, by zkolabovaly, miliony bytu by zustaly prazdne, penezovod v podobe spotrebnich a prodejnich dani by se vyrazne ztencil.
V zasade plati stejny pristup, jako u nas k Ukrajincum, nahlas se krici o cizacich, co berou domacim praci, pachaji kriminalitu a stat na ne jen doplaci, na kazdem z tech argumentu je kousek pravdy ale plati take to, ze vetsinu te prace by domaci nedelali, kriminalitu pacha jen mala cast ilegalu a nelegalni pracovnici svou spotrebou plati neprime dane.
Nemyslim, ze existuje skutecne uprimna snaha zbavit se nelegalnich pracovniku, tyka se to vsech vyspelych zemi, ktere nabizi cizincum moznost vydelat si mzdu a podporovat pribuzne v zemich puvodu.
Je to neprima pomoc bohatych chudym, problemem je, ze chudi zacinaji teto pomoci naduzivat a zaplavuji vyspele staty nejprve lacinou pracovni silou , kterou posleze doplni pocetne pribuzenstvo.
V hostitelskych zemi, vznika odpor k pristehovalcum, kteri casto prichazi z odlisnych kultur, nemaji socialni a hygienicke navyky bezne v nove vlasti.
Prave tento transfer chudoby z Mexika , Haiti a dalsich zemi oblasti, predstavuje realne nebezpeci pro USA , pro tyto chudaky bez vzdelani se Amerika stava zemi zaslibenou, kterou nehodlaji nikdy opustit.
Tim se dostavam k ceske komunite, ktera v onom mori nelegalnich cizincu predstavuje povestnou kapku.
Z pohledu prosteho Americana nepredstavuje pritomnost ceske komunity az na vyjimky, zadny problem.
Soucasna CR je v zasade stejna zeme jako USA a rozdil v zivotni urovni je minimalni , jedinym ale hlavnim duvodem nelegalniho pobytu Cechu je smenny kurz dolaru k ceske korune.
Prevazna vetsina ceskych "cernochu", tvrde pracuje a setri, Amerika pro ne neni zemi zaslibenou kde by chteli zustat jen je prostredkem jak rychleji realizovat sve sny, koupe vlastniho bytu v Cechach se pro mlady par stava, realitou po dvou letech prace a setreni.
Potom usporadaji mejdan na rozloucenou s prateli a vraci se do Ceska, privazeji dolary, tolik potrebne pro ekonomiku, mnozi slusnou znalost anglictiny, ktera jim pomuze k lepsi praci, znalost Ameriky zbavenou iluzi .
V ramci komunity ilegalu z byvalych socialistickych zemi, dominuje "Velka ctyrka"
/Polsko, CR, Slovensko a Madarsko/ procento lidi , kteri chteji v USA zustat se v ramci tohoto spolecenstvi pohybuje cca 15 % Cechu, stejne Madaru, u Slovaku 20-25 % , Polaci cca 30 % /soukromy vyzkum/.
Pokud bychom si za zaklad ke srovnani vzali "Velkou ctyrku" a Mexiko a stanovili kriteria ve vztahu k USA :
Bezpecnost / kriminalita /
Kvalifikace a vzdelani ilegalu
Procento zadatelu o trvaly pobyt
Zacleneni do spolecnosti
Naruseni demograficke stability
Vsechny body hovori ve prospech Evropanu, navic se domnivam, ze tzv. problem s ilegalnimi pracovniky z "Velke ctyrky" se vyresi v prubehu nekolika let prirozenou cestou.
Vstup do EU prinese postupne srovnani nakladu a pozvolny rust mezd , pristoupeni k jednotne evropske mene odstrani kurzovou vyhodu.
Na zaver si nechavam zeme byvaleho SSSR, pro prichozi z post sovetskych republik jsou USA vysnenym rajem a zemi blahobytu, kde chteji, stejne jako Mexicane a dalsi chudi zustat navzdy.
Vyjimkou jsou male baltske staty, zvlaste Estonsko, kde procento zadatelu o zelenou kartu je srovnatelne s "Velkou ctyrkou".
Bezpecnostni rizika jsou zde srovnatelna s Mexicany, Rusove a spol. maji tendence prinaset mafianskou kulturu a cile se zaclenili do vsech odvetvi kriminality.
Samozrejme je zde vetsina co do USA prijela za normalnim zivotem a zaclenuje se do spolecnosti.
Ve srovnani s latino-Americany, predstavuji ilegalove z post sovetskeho regionu kategorii o nekolik radu vyssi.
Vetsina ma kvalifikaci a slusne vzdelani , vysokoskolsky graduovani odbornici tvori slusne procento teto komunity.
Stejne jako u "hispancu" panuje v "ruske" komunite nechut ucit se anglicky, proto se sdruzuji v mestskych celcich, postupne vytvari svuj svet, kde anglictina neni potrebna.
Svet nelegalnich pracovniku v USA predstavuje barevnou mozaiku z celeho sveta, Cesi v ni tvori jen malinky kaminek, jsem si jist, ze odejdou ze sceny v prubehu nekolika let, zustane jen vzpominka na cas prozity v Americe, nekdy pratelstvi a poznani, ze vsude je chleba o dvou kurkach.

Mirek Pesat-Florida
diskoskalka@seznam.cz




Další články tohoto autora:
Mirek Pesat

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku