Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 29.10.2003
Svátek má Silvie




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Svědectví z dávného času
 >ARCHITEKTURA: Krematorium aneb pan Kopfrkinkl by měl radost
 >NÁZOR: Pravda, láska a jazykový parazitizmus
 >MROŽOVINY: Operace Hydra
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jsme ovce, že to snášíme
 >PSÍ PŘÍHODY: Nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné...
 >ÚVAHA: Čeká nás legalizace kuplířství
 >SVĚT: Kliklijn.nl
 >O KNIZE: Vraník a Ryzka
 >EKONOMIKA: Příliš vysoká očekávání
 >PENÍZE: Jak koupit nemovitost
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: To nebyla revoluce, to byl koncert
 >POLITIKA: Hojdare, Hojdare aneb Exempla trahunt
 >SPOLEČNOST: Nejsme udavači

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
29.10. Úkol pro generace
(eff)

Ministr kultury Pavel Dostál šťastně vybočil z rituální linie slavnostních projevů. V den pětaosmdesátého výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků konstatoval nezájem mladých lidí o 28. říjen. Naznačil i svoji představu, jaký to má důvod. Vidí ho v přehodnocování dějin, které vnáší nejistotu do pohledu na samu naši státnost. "Pokud nebudou české dějiny ujasněny a budou se neustále revidovat, Česká republika nemůže počítat po vstupu do Evropské unie s respektem ostatních států," podotkl.

Doufejme, že v tomto ohledu pravdu neměl, neboť bychom se respektu hned tak nedočkali. Revidování pohledu na dějiny, to je zároveň sebeuvědomování a ujasňování si naší pozice v dějinném kontextu. Za pětaodsmdesát let strávil tento stát šest let v německé okupaci a pak po třech letech polodemokracie dalších jednačtyřicet let v diktatuře komunistické. Najít si v tomto propletenci jasný pohled na minulost, to bude úkol pro generace, ne pro současníky.

Navíc to není nějaký akademický úkol. Příští rok vstupujeme do Evropské unie. Občané o tom rozhodli v referendu. Začala diskuse o podobě Evropské unie, jsme svědky i účastníky sporů o tom, jaká její podoba je žádoucí, zda to má být především hospodářské společenství suverénních států, anebo - v opačném extrému - to má být evropský superstát, v němž se státnost zejména malých členů rozpustí. Ani tyto debaty nevedou a nepovedou ke zklidnění.

Jen někteří lidé mají rádi a vyhledávají spory. Většina si přeje klid, vyhledává jistoty, ráda se řídí zavedeným pravidlem. Na nervózní atmosféru reagují mnozí z nás nezájmem, odvrácením hlavy. Možná, že i tento postoj přinejmenším z části vysvětluje vlažný zájem, nebo dokonce nezájem o 28. říjen. S tímto faktem se budeme muset na dlouhou dob smířit.

K uklidnění, k vytvoření pevného hodnotového systému, máme daleko a zdaleka není jisté, že k němu vůbec kdy dojdeme. Napětí bude jistě pokračovat i po vstupu do Unie a uklidňující není ani problém našich vztahů k Němcům. Za takové situace se dají čekat i extrémní postoje, včetně těch, jež budou zpochybňovat sám smysl vzniku samostatného státu - tím spíš, že ten stát, který v roce 1918 vznikl, ž neexistuje. Pokud však tyto debaty, spory a možná i rozbroje budou probíhat v rámci demokratického společenství, bude to proces svobodný, tvořivý, bude to proces, který bude znamenat zrání naší společnosti. Možná, že právě tím si nejspíš získáme respekt ostatních demokratických společenstev.

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku