Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 30.10.2003
Svátek má Tadeáš




  Výběr z vydání
 >GLOSA: Romadúr, TV Nova, banka - jak se to rýmuje ?
 >SPOLEČNOST: sLIZKÝ HMYZ
 >LIDŠTINY: Katolické běsnění v sexuologii a dalších vědách.
 >FEJETON: Od "Evoluce" k "Policejní akademii"
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vždy do té nejpomalejší fronty
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se mi zdálo o Satanovi
 >SVĚT: EU a náboženství na pracovišti
 >POLITIKA: Daňová neposlušnost
 >ŠVÉDSKO: Jak jsme slavili český státní svátek
 >NÁZOR: Legitimita občanských sdružení.
 >PENÍZE: Stavební spořitelny: bitva o klienta vrcholí!
 >MEJLEM: O agentství v Stb
 >CHTIP: Dvě etické otázky
 >HISTORIE: Svědectví z dávného času
 >ARCHITEKTURA: Krematorium aneb pan Kopfrkinkl by měl radost

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
30.10. MEJLEM: O agentství v Stb
Bořek Volářík

Tohle se prihodilo nekdy ve druhe polovine padesatych let minuleho stoleti.
Ja se narodil 1947 a co si pamatuju, mohlo mi tehdy byt tak devet az jedenact let.
Moje mati byla rozhodnuta konat dobro a chodila na schuze "ulicniho vyboru" (to uz asi mnozi nevedi co to bylo). Mela se tam (oficialne) probirat bytova situace a hledat cesty jak pomoci lidem, kteri bydleli v podminkach nedustojnych otroka ve Starem Rime. My sami jsme bydleli v rozdelenem byte (o tom zase jindy, OK? Ale jenom pod podminkou, ze to jeste dnes nekoho zajima).
Mama nikdy nevstoupila do Strany (tehdy byla v podstate jenom jedna a proto velke "S"). To ji nezajimalo; ji hlavne zajimalo, co by se dalo delat ke zmirneni zoufale bytove situace v Praze (zili jsme na Vinohradech v Manesove ulici mezi Italskou a Anny Letenske). Dokonce se stala za obvod poslankyni na Narodnim Vyboru a to byl hrebik do rakve jejiho budovatelskeho nadseni. Tam totiz seznala jak beznadejne bylo jeji usili a jak treba bylo komunistum putna, ze v jejich obvodu v jedne suterenni mistnosti bydlelo 9 (slovy: DEVET) lidi, z toho jeden s aktivni TBC. Na tom Narodnim Vyboru shledla, ze se tam hlavne chlasta, karbani a shaneji se prebendy. Casem pak dorostla v ryzi anikomunistku ale byl to, verte, bolestny vyvoj.
Tomu mistnimu ulicnimu vyboru sefoval jisty soudruh Hak. Clovek postavy a inteligence nevelike, za to ambici nesmirnych. Ze byl pomensi postavy by nic neznamenalo pokud by z toho nemel nejaky druh Napleonskeho komplexu. Nevim, asi nejake mindraky mel - kazdopadne to byl dost nebezpecny idiot. Ja jsem znal jeho syna Petra, docela dobry kluk. Soudruh Hak ho nahnal do Zizkarny na Slovensko a nahlas se chvastal, ze jeho syn bude dustojnikem a bude velky pan! Petra to v Zizkarne nebavilo a v momente, kdy mu bylo 18, se na to vyprdnul a sel se do CKD vyucit soustruznikem.
Tenhle udatny soudruh Hak mel pifku na jednoho cloveka, co zil, jak se tady rika "v neighborhoodu" tedy v sousedstvi. Byl to nejaky Dr. Wenig. Nevyvesoval v urcene dny ani sovetske ani ceske praporky (na to byly predpisy!).
Do pruvodu na Prvniho Maje nechodil, na schuze taky ne, spis se staral sam o sebe a to se tehdy povazovalo za temer zlocin. Zkratka: "nezapojoval se". Mati ho povrchne znala, chodil Maneskou pesky pracovat do Rozhlasu, kde taky pusobil muj otec a Rudolf Pellar, ktery bydlel taky za rohem a taky chodil do prace pesky (manzele Pellarovi senzacne prelozili knihu Jacka Shaeffera "SHANE" a "MUZ SE SRDCEM KOVBOJE" - Monte Walsh a spoustu dalsich dobrych americkych knizek). Tenhle Wenig si to vzdycky sinul Maneskou, nedival se napravo ani nalevo, na pozdrav zdvorile odpovidal ale do hovoru se nepoustel; deni v miste bydliste a politicke aktivity ho ocividne nezajimaly.
Tomu Hakovi byl teda trnem v oku a agilni Hak ho pravidelne kritisoval na onech schuzich ulicniho vyboru jakozto skryteho "reakose" (reakcionare), ktery to s nasi lidove demagogickou respublikou urcite nemysli dobre! No nic, to jsou prkotiny.
Jednou ale navstivil nas byt (nasi pulku rozdeleneho bytu) Estebak. Mati z toho bylo zle, dlouho jsem ji utesoval.
Estebak byl jak naschval (podle blbeho scenare, jak jen zivot nuze tak pitomy scenar napsat) osklivy skret. Zarny prototyp zaporneho hrdiny . Rachiticka postavicka, prozelenala licka, pichlava nenavistna ocka, skripavy hlas a smrdelo mu z huby. Proste padouch z nejhorsiho lacineho filmu. Vytahl na mamu tkusty fascikl a jal se vyptavat na pana Weniga. Jako co kde rika, jak se stavi k nasemu lidove demagogickemu zrizeni a podobne zhovadilosti.
Chudak mama z nej byla uplne stajf, cosi neurciteho blekotala a jenom doufala, ze ten hajzl brzy vypadne a necha nas na pokoji. Inu, mily Estebak polozil na stul v kuchyni papiry nastoupil do ofenzivy - zacal mamu umlouvat na podpis donasecstvi. Mati uz nevedela co s nim, jak se ho zbavit a tak podepsala, ze bude sledovat jisteho podezreleho Weniga a bude na nej svedomite donaset na STB.
Sotva Estebak konecne zmizel, mama se zhroutila. Po par hodinach se dala jaksi taksi do kupy, prestala nekontrolovatelne plakat, trosku se upravila a mazala ven.
Za chvili uz cela ricna zvonila zurive u Wenigu. Otevrela pani Wenigova a hrozne se lekla - mati vypadala polopricetne jak byla ubrecena a nervozni. A hned na nebohou pani Wenigovou vybafla: "Je doma vas manzel? Ja musim mluvit s vasim manzelem!" Wenigova koukala jak z jara ale pozvala ji dal a zavolala na muze: "Jendo, mas tady navstevu, pani Volarikova z Manesky". Wenigovi posadili mamu do obyvaku, dali ji caj s ctronem a mati hned spustila jak kafemlejnek: "Pane Wenig, davejte si pozor, co kde komu povidate, jste vysetrovan STB, je na vas veliky spis!" Pan Wenig kouka na nasi mamu, krouti hlavou a porad jenom opakuje: "Ale jdete, pani Volarikova, co to povidate, jakepak vysetrovani, kdo by mne vysetroval a proc taky?" A mama mele svou : "Byl u mne Estebak a ja jsem mu podepsala, ze na vas budu donaset. Ja na vas nic donaset nebudu ale vy si davejte pozor, jste pod dohledem!"
Ztumpachovately pan Wenig si asi opravdu zacal davat pozor, protoze ho STB casem nechala na pokoji a nic vazneho se mu nestalo.
Nicmene, z pana Weniga se vyklubal jeden z nejvice erudovanych historiku ceskeho divadla a herectvi. Napsal moc hezkou knizku "SKRINKA S LICIDLY" - zivotopisy starych ceskych hercu, prukopniku ceske kultury. Mama v ni ma od nej venovani: Mile Zofince...atd. Jak vidno, mama se s Wenigovymi skamaradila. Ona totiz byla vzdycky blazen do divadla. Armadni Divadlo (dnes Vinohradske) jsme meli pet minut pesky a mama me tam pravidelne vodila, coz i ve mne od utleho veku lasku k divadlu skutecne vypestovalo - ve veku dospelem jsem pak odehral asi deset sezon s Krhutskym Narodnim Divadlum (sic) DOSTAVNIK (Krhuti slovo Divadlum nesklonuji).
Mati ztravila s Wenigovymi mnoho veceru, protoze se nemohla nasytit pane Wenigova vypraveni o divadle a hercich.
Pan Jan Wenig, dobry clovek, vzdelany a do ceske kultury zamilovany vedec pred par lety zemrel. Mama se obcas stale jeste schazi s pani Wenigovou, zajdou spolu na kafe a vzpominaji na ani ne tak moc zlate - spise dramaticke a tragicke stare casy.
A tak se mama dostala na Cibulkovy seznamy agentu STB. Jsem na ni hrdy. Takovych agentu kdyby bylo vic, mohlo nam vsem byt lip a mene lidi by trpelo v bolsevickych kriminalech. Na seznamu je mama k nalezeni pod krycim jmenem "MANES".
Komu se to nelibi, at mi polibi sos. Pevne verim, ze mama nebyla jedina a ze prece jenom aspon par lidi ze seznamu nebyli darebaci a nikdy zavazek nevyplnili. Pravi lumpove ale na tech Cibulkovych seznamech nebyli. Byvaleho kamarada z vojny, dustojnika STB (kamaradstvi skoncilo kdyz se k nim dal ) jsem nasel az na jinych seznamech. Byl tam uveden v hodnosti porucika. Za to vsak Cibulka nemuze. Delal co mohl. Skoda, ze na to byl sam.

Borek Volarik
Exulat
Northridge, CA
Volarik@aol.com




Další články tohoto autora:
Bořek Volářík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku