Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 3.11.2003
Svátek má Hubert




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Čiň čertu dobře...
 >SVĚT: 1.11.2003 Okupace Iráku pokračuje
 >FEJETON: O skromnosti
 >ARMÁDA: O budoucnosti armády České republiky rozhodnou politici
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Třetí díl Matrixu
 >PSÍ PŘÍHODY: Hnán svinský krokem
 >SPOLEČNOST: Absolutní tolerance kuplířství
 >ZAMYŠLENÍ: České prostředí 2
 >REAKCE: Reportáž Novy a farma v Dolní Lomnici - můj pohled.
 >SPOLEČNOST: Systém "Kůrovec"
 >NÁZOR: Kdo nekrade, chybuje?
 >DOPRAVA: Ty naše vozovky české!
 >ZAMYŠLENÍ: Radost ze zla
 >Miliardy pro Irák. A co ostatní?
 >PENÍZE: Pomůže reforma snížit nezaměstnanost?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
3.11. POLITIKA: Čiň čertu dobře...
Václav Vlk

...peklem se ti odmění. S tím má lidstvo bohaté zkušenosti. Každý ústupek, každý slušný počin, každý vstřícný krok si druhá strana vykládá jako slabost.

A tak například přesto, že první republika zajistila sudetským Němcům nesrovnatelně více svobody než hitlerovské Německo, stále němečtí nacionalisté tvrdí, že Československo bylo "žalářem a diktaturou". Přesto, že Němci měli již od konce dvacátých let ve vládě ČSR vždy dva anebo tři ministry, přesto, že měli svobodu shromažďovací a zajištění svobodné volby, přesto, že Beneš byl natolik vstřícný, že nejen veřejně hlásal potřebu politického i kulturního života Němců v ČSR, je dnes německými nacionalisty prohlašován za největšího zloducha 20. století. "Kam se na něj hrabe Hitler!" říkají už veřejně významní němečtí politici! Nic nepomohla jeho vstřícnost vůči sudetským Němcům, nic nepomohlo, že pravda byla na naší straně a že údajné české viny nebyly ničím proti bestialitě nacismu, ke kterému se němečtí nacionalisté hlásili. Nic nebylo platné, že Beneš ostentativně navštěvoval německá divadla, k Němcům mluvil zásadně německy, že jeho vláda pomohla zachránit tisíce německých emigrantů před Hitlerem. Co se týká utečenců před Hitlerem, tím hůře pro Beneše!
Propagační boj, který proti ČSR vedli němečtí nacionalisté, jejichž součástí byli i sudetští politici, Německo vyhrálo. Pozdě došlo demokratickým státům, že naletěly. A stálo je to miliony životů.

Zdá se, že protičeská propaganda vedená z Německa vlastně nikdy neustala. Zvláště sudetoněmecké skupiny dovedně využívaly studené války k přežití a posílení svých pozic. Dneska, přes veškerá tvrzení, kterými jsme byli donedávna zahrnováni ze všech stran, se ukazuje, že v současné době velkoněmečtí nacionalisté, kteří se nesmířili už více než 150 let s tím, že pohraničí českých zemí a Rakousko (včetně Dolních Tyrol) se nestalo součástí jednoho všeněmeckého státu, obratně využívají nové konstelace po sjednocení Německa.
A co my na to?

Zdá se, že jsme všem "čertům", kteří mají o nás zájem, činili skutečně dobře. Začali jsme být "vstřícní" oproti údajně obhroublému Zemanovi a prý arogantnímu Klausovi. A hned se prý vše zlepšilo. Říkali to jak premiér Špidla, tak jeho německý protějšek Schröder, prezident Klaus i Joschka Fischer, když jej navštívil. A za to, že jsme zahnali ty naše hnusáky, co veřejně tvrdili, že sudetští Němci byli pátou kolonou Hitlera a že Jásir Arafat je terorista, odměna přišla vzápětí. A k "čertům", pranýřujícím českou republiku v Evropském parlamentu, žádajícím zastavení "schrot reaktoru" atd. se brzo přidali, těšíce se na kořist a ponížení "těch zatracených Čechů a Slováků", různí političtí do německé zadnice vlezisté. Schováni za zády velkého Německa si přihřívají svoji polívčičku.

Maďarský premiér a nacionalista Orbán se nedávno tak nechutně a arogantně vyjádřil na adresu Čechů a Slováků, že to vedlo až k zrušení jedné ze schůzek viszegrádského sdružení. Což náš tisk prakticky zamlčel. V Maďarsku jen o chlup nacionalisté poslední volby prohráli a tak byl na chvíli pokoj. Aspoň z této strany.

Pokračovali jsme v naší smířlivé politice a stále jsme "čertům" dělali dobře. Jednali jsme s nimi, diskutovali o našich "vinách", Lidové noviny, MF Dnes, ale třeba i internetový CS magazín poskytovaly neuvěřitelné množství místa pro názory tvrdící, že Československo byl omyl dějin, že nejlepší hranice Čech je ta, co vytvořil Protektorát, že se musíme od Němců moc a moc učit a hlavně se jim omluvit a vše vrátit, zatímco oni jsou tak dokonalí, že oni nemusí nic. Hlásnými troubami jsou již léta pánové Mandler a Doležal, Placák, přidali se Karásek, lidovci i unionisté, a tak, když jsme tak hodní, troufli si "čerti" na první odměny pro nás.

Propagandistická válka kolem tzv. Benešových dekretů, Temelína atd. však pokračuje dál. A protože například kauza Temelín se neukázala jako příliš ČR poškozující, otvírají se stále další a další "problémy" a "otázky", které by napětí mezi ČR a Němci zvýšily. A nemusí to být hned politika. Nebo ne otevřeně. Stačí i jiné aktivity.
Už nějakou dobu se německé TV a některé časopisy snaží vykreslit ČR jako ráj pedofilie. Posledním "výkřikem" je kniha o údajné hromadné dětské prostituci v našem pohraničí zaštítěná manželkou prezidenta SRN Raua. Kniha byla vydána pod hlavičkou německé části UNICEF. To, že jde o německou část a nikoli o celý UNICEF, že kniha obsahuje zjevné nepravdy a je naprosto tendenčně napsaná, je jedno. Výrazný dopad na snížení "ratingu" České republiky jistě bude mít. Kdo by chtěl mít něco společného se státem, kde se prodává 20 000 dětských prostitutů! To musí stát u silnic celé hloučky dvaceti tisíc nezletilých prostitutů a prostitutek, to prostě někde musí být vidět! Nepochybuji, že se tato zločinná činnost odehrává i u nás, ale rozhodně v ní nejsme takoví mistři jako pánové z Belgie, Anglie a odjinud. Ostatně, ani slovo o tom, že těmi údajnými nezletilými prostitutkami a prostituty jsou, a oni bohužel existují, ponejvíce děti Romů! Nene, pro německé publicisty jsou to vždy "Češi".
Zabránit dětské prostituci je velice nutné. Ale vyrábět na toto téma knihy jednoznačně a tendenčně zaměřené protičesky, na to by se měl předseda vlády ozvat razantněji něž jen neslaným nemastným prohlášením. Obzvláště, když se vydání takové knihy zúčastní a zaštítí ji manželka prezidenta Německé spolkové republiky. A aby to bylo obzvláště pikantní, datum vydání knihy o hrůzách v ČR se přesně kryje s výročím vzniku Československa. Představa, že by paní Rauová (či její spolupracovníci) nevěděla, že v tento den slaví stát, pokračující v tradici Československa svůj státní svátek, se nezdá možná.

A asi to ani náhodné nebylo. V ten samý den pronikly do politických kruhů a tisku zprávy o tom, že prezidenti Polska Kwasniewski a Německa Rau se budou snažit na setkání viszegrádské skupiny - sic! v Maďarsku! - vydat společné prohlášení, v kterém napadnou legitimitu odsunu sudetských Němců z Československa. Rychlá reakce prezidenta Klause a premiéra Špidly byla sice navenek dosti opatrná, avšak pokus Polska a Německa zaútočit na ČR se provalil. Kyselé obličeje obou pánů a plytké výmluvy hovořily naprosto jasně. Německo-polský diplomatický krok by byl, pokud by se povedl, silně destabilizující. Uštěpačný výrok Kwasnievského o "blahopřání" české tajné službě nemůže zastřít skutečnost, že se provalilo něco, co už zdaleka zapáchalo podtrhem.

Mnoho lidí u nás bylo překvapeno postupem prezidenta Polska, protože hluboce zakořeněná nedůvěra k Německu je běžná, zato z hlediska Polska neočekávalo mnoho běžných pozorovatelů politické scény žádný podtrh. Vždyť kdo jiný byl měl být jednou z největších obětí Německa v druhé světové válce? Stát, který nejen po roce 1945 vyhnal ze svého území statisíce Němců, ale zabral i část německého území, tedy Polsko! Proč by se tedy mělo Polsko spiknout proti ČR?

Není to prvně, kdy má část polské politické scény představu, že si může něco "uškubnout" na český úkor. Také stále není v Polsku zapomenuto, že vznik ČSR byl doprovázen československo-polskými boji a v nich jsme vyhráli my. Ostatně konflikt o to, kdo bude vlastnit Slezsko, vedli mezi sebou už Rakousko a Prusko! A Polsko se od svého vzniku domnívá, že má na toto území nárok! Soudruh Kwasniewski buď moc nezná dějepis, anebo jej zná až moc dobře.

Pro Polsko ostatně nastávají poněkud horší časy. Z ekonomického hlediska je Polsko stále slabý stát s neuvěřitelně zaostalým venkovem, nevýkonným zemědělstvím, bez infrastruktury, silnic a železnic. Po vstupu do Unie bude otázka "Kdo zaplatí polské zemědělce?" jednou z nejpalčivějších. K zemědělské lobby v EU se stále nataženou rukou pro peníze, v čemž vynikají zvláště Francouzi, přibude i skutečně chudý polský sedlák. A ten nakonec rozhoduje, kdo v Polsku vyhraje volby. Z hlediska Německa jde také o jednoduchou úvahu. Budou to oni, Němci, kdo zaplatí z velké části polské zemědělství. Proč by tedy za to něco nechtěli? Tvrdohlaví Poláci se svými 40 miliony lidí jsou zajímavější partner než malá Česká republika, která slouží pro mnoho středoevropských politiků coby fackovací panák.

Poláci si znepřátelili Němce svým postojem v Iráku, ale zároveň Němce potřebují. Nějak se revanšovat musí, zvláště pokud se válka v Iráku nevyvíjí tak optimisticky, jak se z počátku zdálo. Pak by bylo dobré být zadobře také s Němci.

Sami Němci považují Čechy za "obtížisty", kteří nechtějí a nechtějí uznat své viny a to vede k odlivu voličů od SPD k CDU-CSU. A volba kancléře je na obzoru! A jde o cca 4-6 milionů voličů! O sudetské Němce, další vyhnance a Bavory .

Důležitá je také skutečnost, že pokud se nepodaří "zkrotit Čechy", nebude mít Německo ve střední Evropě stále "svůj klid na práci". A ten potřebuje, aby mohlo v soutěži s Francií o ovládnutí EU vyhrát. Dříve či později se totiž Němci a Francouzi o vůdcovství v Evropě utkají.

A tak je jasné, že taková protičeskoslovenská, tedy vlastně protičeská a protislovenská deklarace by se moc hodila. Zvláště pokud by pod ní byl podepsán Polák. To by ani Američané nemohli mnoho namítat. Vždyť to podepsali i Slované, postkomunisté a dokonce stejná oběť Hitlera jako ČSR! Tak na tom musí být něco pravdy.

Od doby o pokus podvodu při psaní "Smlouvy" mezi ČR a BRD se nikdo k něčemu takovému neodhodlal. Ale je potřeba vědět, že pokud to nevyšlo teď, zkusí to někdo jiný za nějakou dobu. Témat a možností a případných protičeských spojenců lze najít v Evropě dost. Němci mohou jen čekat na další příležitost. A my musíme sledovat jak ostříži, co se kolem nás děje. A pokud získal tuto informaci o německo-polském komplotu skutečně český špion, měl by mu prezident Klaus udělit rychle řád Bílého lva. Zasloužil si ho. To bylo jen o fous, můžeme si říci.


Další články tohoto autora:
Václav Vlk

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku