Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 6.11.2003
Svátek má Liběna




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Sponzorské dary
 >MÉDIA: Za koho hraje Rada České televize?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Čeští Němci - zařaďte se do fronty!
 >POLITIKA: Předstjezdová KDÚ-ČSL
 >RODINA A PŘÁTELÉ: No vida, aspoň to
 >PSÍ PŘÍHODY: Řvaní v tandemu
 >NÁZOR: Zadlužíme Ostravu ještě více?
 >SVĚT: Pirátství (2)
 >POSTŘEH: O reklamních nášivkách
 >Preludium - DEMOlition
 >ŽERT: Zubovice (dle vzoru slivovice)
 >MEJLEM: Stávka
 >CHTIP: Jak vybírat z bankomatu
 >MÉDIA: Divadla jsou zavřený a sežrali všechny koně!
 >HISTORIE: Fragment zápisníku mého táty ze Sibiře

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
6.11. ŠAMANOVO DOUPĚ: Čeští Němci - zařaďte se do fronty!
Jan Kovanic

Nedávno přednesl český vicepremiér a přednosta svobodně demokratických unionistů Petr Mareš návrh na humanitární gesto vůči našim Němcům, kteří nebyli po válce odsunuti. Mareš má plán, podle kterého by mělo několik set poškozenců dostat každý kolem padesáti tisíc korun. Tento plán má svou logiku, ale i nelogiku.

Logika je v tom, že po sérii různých odškodnění a humanitárních gest vůči českým obětem nacismu a komunismu, která nedávno proběhla, by si odškodnit zasloužili i čeští Němci. Pokud po válce zůstali našimi občany, bylo to z různých důvodů. Třeba proto, že jako odborníci byli nenahraditelní. Hlavně však proto, že dokázali svou "národní spolehlivost" jako antifašisté. Přesto byli různým způsobem poškozeni: Museli nuceně pracovat a strhávalo se jim 20 % ze mzdy, což se jim nezapočítávalo do důchodů. Nebylo jim uznáno vzdělání, které během války získali na německých vysokých školách. Mnozí byli nuceně přesídleni ze svých domovů, což jim podle pana Mareše způsobilo "psychickou újmu".

A tady nastupuje ta nelogika. Čeští Němci by měli být za toto odškodněni - ale co čeští Češi??? Statitisíce jich byly vystěhovány během komunistického režimu ze svých domovů. Do konce šedesátých let dokonce všichni absolventi dostávali umístěnky a byli povinni nastoupit přikázané jim místo většinou na druhém konci republiky. Všem těmto lidem patří stejné odškodnění! Nelze jim ho upírat jen proto, že náhodou nejsou Němci.

Po osmačtyřicátém a znovu po osmašedesátém roce byly statisíce lidí vyhazovány z práce a mohly pracovat pouze na podřadných místech. Důchod se jim vypočítává ze žebráckých mezd - také těmto statisícům patří morální a finanční gesto, byly stejnými obětmi komunistického režimu. Jeho svinstva se nejvíce dotkla milionů rodin českých rolníků, což si městský člověk neuvědomuje. S miliony našich občanů bylo zacházeno jako "s nepřátelskými osobami" - ale pouze Němci mají být odškodněni???

A uznání studia? Tady jsou tři kategorie občanů, kterým ne, že nebylo uznáno studium, ale vůbec nedostali možnost studovat. Nejmladší kategorie nesměla studovat pro zločiny svých rodičů. Další kategorii tvoří ti rodičové, kteří byli často ze studií vyhozeni, nebo ho nesměli využít při svém zaměstnání, neboť byli buržoasní či nacionalističtí živlové, či dokonce bývalí komunisté. Přicházím ke třetí kategorii, kterou postihl německý nacistický režim a vracím se tak časově před útrapy našich "hodných Němců". A opouštím naše všeobecné útrapy za komunismu, které se týkaly jak Němců, tak Čechů.

V době, kdy čeští Němci studovali na protektorátních školách, nemohlo 1.200 českých vysokoškoláků studovat, protože v Sachsenhausenu žádná vysoká škola nebyla. Stovky jich zahynuly, takže nemohli studovat ani po válce. České vysoké školy byly zavřeny, již nikdy více žádný Čech studovati neměl. Jen z Karlovy univerzity bylo popraveno a umučeno 23 pedagogů!

Žádný Němec nebyl po válce popraven za to, že chtěl studovat. Jenom mu nebylo uznáno vzdělání. Mohl jít do školy znova, stejně jako statisíce nadržených Čechů. Čeští studenti byli popravováni - německým se neuznalo vzdělání. Odškodněni mají být - Němci!!! Ať jsou, ale ať se pěkně postaví do fronty. Je to fronta neskonale dlouhá. A je to jedna z mnoha front!

Svou frontu si už odstáli naši zahraniční vojáci a partyzáni, kterým náš stát poskytl různá humanitární gesta.

Jinde vystáli důlek političtí vězni komunistického režimu.

Před bankami a spořitelnami světových jmen stojí fronty lidí, jejichž předkům byly nacisty zabaveny a nevyplaceny životní pojistky a úspory.

Z jiné fronty byli vyhozeni čeští Rusové, odvlečení po válce do sovětských koncentráků - ó pardon, asi dva už odškodněni byli. U ostatních není jisté, jestli se neprovinili proti zákonu. Čeští Němci mají v unionistovi Marešovi záruku, že jejich čistota bude shledána neposkvrněnou.

Je to fronta, do které nebyli připuštěni Češi vyhnaní po Mnichovu z pohraničí, ani Češi vyhnaní během protektorátu z Neveklovska a dalších zabraných enkláv. Jejich psychická újma se nedostala do žádného odškodňovacího programu.

Je to fronta, která nepočítá s emigranty, kteří nemají české občanství.

Ve frontě čekají čeští Židé. Po válce se arizované majetky jakožto německé dostaly do rukou československého státu, který je ve valné většině udržel až do znárodnění v roce 1948. Po roce 1989 převedl původně židovské nemovitosti na obce. Některé pozemky a některé baráky obce vrátily, jiné si ponechaly. Stamiliardové majetky odškodňuje český Nadační fond obětem holocaustu jedním stem milionem korun pro několik tisíc lidí. Tu jde skutečně o humanitární gesto, přesněji řečeno nadační příspěvek. Majetky budou české soudy vracet jen německým šlechtickým rodům, neboť tento majetek je posvátný, navzdory nějakým "degretům".

Je to neuvěřitelná spousta ponižujících a stresujících front, kde se musíte prokázat, že jste Žid, Rom, duševně nemocný či byl jste za takového pokládán. Jinde prokazujete, že vás nějaká země nepřijmula jako emigranta. Jeden zákon vás odškodní, když jste byl poškozen v době do 9.5. 1945, ale odvolává se na jiný zákon, který má limit už 5.5. Pokud jste byl dítě a měla vás židovská matka, počítá se do doby ukrývání i doba těhotenství. Byla vaše matka Židovka, či byl Židem pouze váš otec?

Koncentráčníci, političtí vězni nacismu, nuceně nasazení a mnozí další si již svou frontu odstáli - a pokud tuto frontu přežili, získali humanitární gesto. Výplata z Česko-německého fondu budoucnosti se děla podle německého zákona a rozhodovalo se o ní v Berlíně. Celé tři roky se zkoumalo, jestli ten člověk, který byl několik let v koncentráku, skutečně odpovídá všem kritériím, aby obdržel jeden měsíční příjem rozhodovatele.

Česko-německému fondu budoucnosti patří neskonalé díky, že zprostředkoval převod peněz, které Německo pro Česko ve své nadaci "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" vyčlenilo. Sice hodně pozdě a dost málo, ale vyčlenilo.

Už jsem mnohokrát vyjádřil politování nad případy poválečného českého gestapismu, opakuji ho znova. A dodávám: Čeští Němci, kteří po válce zůstali v republice, by si nějaké humanitární gesto za období 1945-1948 zasloužili. Jsou to stejně čeští občané, jako naši Romové, Židé, Rusové, Češi. Rokem 1948 odškodnění omezuji, protože pak nebylo jejich utrpení větší, než utrpení jiných našich občanů... Mohou se zařadit do fronty.

Ať něco dostanou. Z českých peněz. Nikoli prostřednictvím onoho zmiňovaného Fondu budoucnosti, jak se naznačuje, protože v tomto fondu se již nenalezly peníze, které byly plánovány na výplatu všech "humanitárních gest". Ukrývané dítě dostalo jen 75 % slibovaných peněz (1), pokud byl jeho "nárok oprávněný". Když se konce zkoumání nedožil koncentráčník, obdrželi jeho pozůstalí jen 60 % slíbené satisfakce (2). Pro válkou těžce zdravotně postižené (3), pro vdovy a sirotky po popravených, umučených a povražděných hrdinech, pro ty se peníze nenalezly vůbec! Tito lidé stojí ve frontě na humanitární gesto před českými Němci. Dodnes trpí jak psychickými, tak finančními újmami. A nenahraditelnou ztrátou svých blízkých. Fond ale už peníze nemá.

Nebo má?

V tom případě bych prosil - nepředbíhat!

Psáno v Praze na Lužinách dne 1. listopadu 2003

Poznámky a dokumenty viz v minulém Šamanově doupěti: Proč nemohou být čeští Němci odškodněni prostřednictvím Česko-německého fondu budoucnosti


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku