Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 6.11.2003
Svátek má Liběna




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Sponzorské dary
 >MÉDIA: Za koho hraje Rada České televize?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Čeští Němci - zařaďte se do fronty!
 >POLITIKA: Předstjezdová KDÚ-ČSL
 >RODINA A PŘÁTELÉ: No vida, aspoň to
 >PSÍ PŘÍHODY: Řvaní v tandemu
 >NÁZOR: Zadlužíme Ostravu ještě více?
 >SVĚT: Pirátství (2)
 >POSTŘEH: O reklamních nášivkách
 >Preludium - DEMOlition
 >ŽERT: Zubovice (dle vzoru slivovice)
 >MEJLEM: Stávka
 >CHTIP: Jak vybírat z bankomatu
 >MÉDIA: Divadla jsou zavřený a sežrali všechny koně!
 >HISTORIE: Fragment zápisníku mého táty ze Sibiře

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
6.11. ZDRAVOTNICTVÍ: Sponzorské dary
Vít Arcon

Když se lidé zamýšlí nad žebříčkem životních hodnot, většinou téměř automaticky uvádějí na nejvyšší příčku zdraví. Každý ekonomicky aktivní občan naší země povinně odvádí určité procento ze mzdy na zdravotní pojištění; má za to jistotu, že běžné, a často velmi nákladné zdravotní zákroky za něj uhradí zdravotní pojišťovna.

Pokud někomu zdraví nepřeje a čeká jej vážnější zdravotní zákrok, pochopitelně chce, aby se zákrok podařil co nejlépe. Kolikrát by takový člověk pro zdárný výsledek operace chtěl něco udělat; podle současných zákonů však státní zdravotnická zařízení nemohou po pacientech žádat příplatek za nadstandardní péči. Zámožní pacienti se proto nezřídka podrobují placeným zákrokům na čistě soukromých klinikách; zdravotní pojišťovna v takovém případě na zákrok nepřispívá, případně přispěje nanejvýš tolik, kolik by podle "tabulek" stál zákrok ve státním zdravotnickém zařízení.

Určitý způsob, jak po pacientech státních zdravotních zařízení vyžádat příspěvek za nadstandardní péči, však existuje. Za minulé vlády se podařilo poslankyni za ČSSD Evě Fischerové prosadit paragraf, který umožňuje získávat od pacientů "sponzorské dary". Takový nic netušící pacient pak jde kupříkladu na operaci šedého očního zákalu. Lékař pacientovi pokud možno těsně před operací nabídne voperování vhodného druhu oční čočky; ovšem s tím, že za vhodný druh čočky bude muset zaplatit "sponzorský dar" v určité výši.

Už to je poněkud zvláštní, ale dejme tomu. Některé nemocnice, kupříkladu Ústřední vojenská nemocnice v Praze - Střešovicích, však používají praktiky hraničící s vydíráním. Pacientovi s diagnózou šedého očního zákalu už delší dobu před operací oznámí, že nemocnice za operaci očekává "sponzorský dar". Obeznámí pacienta se skutečností, že existuje několik druhů čoček; a že na výši sponzorského daru bude záviset kvalita použité čočky. Pacientovi však nesdělí, jakou výši sponzorského daru nemocnice očekává za určitý druh čočky; nemocnice pak pochopitelně počítá s tím, že pacient bude chtít tu nejlepší čočku a na nějakou tu korunu se nebude ohlížet...

Poměrně drsné praktiky panují také na geriatrické klinice v Kateřinské ulici. Na jednom z pokojů leží 8 pacientek; staré ženy, většinou už v beznadějném zdravotním stavu; mnohým zbývá posledních několik týdnů života. Prostředí nemocničního pokoje je strašné, staré vybavení, neochotný, skoro až zlý personál...
Když tu po ránu - objeví se paní primářka se sestřičkou; a žádají babičky na pokraji života a smrti o sponzorské dary...

Zákon upravující možnost vybírání poplatků za "nadstandard" je jistě zapotřebí. Jen je nutné, aby byl dobře a jasně formulovaný, a aby nějak zásadně nediskriminoval ty pacienty, kteří si "nadstandard" z různých příčin dovolit nemohou.

Když se však celkově zváží situace v českém zdravotnictví, nějaký zákon umožňující vybírat peníze za "nadstandard" není v porovnání s tím, co všechno by bylo potřeba ve zdravotnictví změnit, příliš důležitý; v nejbližší době se jej proto asi rozhodně nedočkáme.



Další články tohoto autora:
Vít Arcon

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku