Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.11.2003
Svátek má Martin




  Výběr z vydání
 >LIDÉ: Tee-pee na Václaváku
 >ARCHITEKTURA: O nejvyšší mrakodrap XVIII. - Taipei vítězí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pacoš si nestěžuje
 >LIDŠTINY: Návrh na kultovní film
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zatracená bestie mobilová!
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartova nová finta
 >ZAMYŠLENÍ: Zdravotnictví na pokraji propasti?!(Seriál - díl druhý: "Kam?")
 >POSTŘEH: O zlevňování
 >SVĚT: Moře příležitostí
 >EKONOMIKA: Většina firem překonala očekávání investorů
 >NÁZOR: Konec socialistického notáře
 >PENÍZE: Podnikatelské účty? Porovnány a seřazeny.
 >MEJLEM: Přežili jsme
 >FEJETON: Dobří učitelé
 >HOLANDSKO: Poslankyně Hirsi Ali.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
11.11. POSTŘEH: O zlevňování
Ivo Rýznar

Pokud bych měl vřele doporučit ke čtení nějakou humornou knihu, tak by to byl titul "Ajem šoking New York" (Jan Křemen mi nemusí děkovat za reklamu). Autor zde s obrovskou dávkou humoru líčí své zážitky z několikadenní dovolené v největším městě Spojených států. A také popisuje některé praktické rady, jak v takovém lidském mraveništi žít a přežít. Kupříkladu nákupy - zásadně chodili nakupovat potraviny ve večerních či nočních hodinách, kdy je rychle se kazící zboží zákonitě zlevněno. Nevím jestli podobné praktiky fungují i v západních zemích "starého kontinentu", za svůj život jsem strávil toliko půl dne v bavorském Pasově, navíc v dopoledních hodinách. Tedy nemohu potvrdit ani vyvrátit. My však žijeme v malé zemičce, kde jsou praktiky jiné...

Včera večer jsem navštívil jeden ze známých supermarketů, neb žaludek se hlásil o svá práva a do oběda následujícího dne bylo ještě daleko. Ještě než jsem zabloudil s vozíkem mezi regály, zastavil jsem se u pultu s pečivem, sladkým i slaným. Dostal jsem totiž velikou chuť na koblihy. Jen tak je vzít do ruky a zakousnout se do měkkého těsta, vychutnat si sladkou marmeládu. Měl jsem možná štěstí, protože prodejní doba byla dle vývěsky do dvaceti hodin a já škemral o předkrm večeře ve dvacet třicet. Prodavačka mi však vyšla vstříc a do sáčku hygienickými kleštičkami vhodila dva kousky. Očekával jsem, že ulehčím své kapse o osm korun, ona mne ale požádala o jedenáct. Podivil jsem se, že během několika dnů podražili o 37,5 %, ale pak jsem nad tím mávl rukou. Zrušení desetníků a dvacetníků si holt žádá od nás zákazníků oběti...

Ve chvíli kdy jsem hodlal alespoň zčásti uklidnit bouřící se útroby přišla studená sprcha. O kůrku koblihy jsem si málem vylámal zuby, marmeládu abych hledal elektronovým mikroskopem. Přitom žádné večerní slevy a la Amerika. Asi jde o zvláštní filosofii prodejců - přišel jsi zákazníku pozdě, můžeš být rád, že jsi dostal alespoň něco.

Pak mne ale napadlo, jestli ona prodavačka nepracovala dříve v oční optice. Za tvrzení skel brýlí jsem si také musel vždy připlatit...


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku