Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 13.11.2003
Svátek má Tibor




  Výběr z vydání
 >VÝSTAVA: Tři mušketýři a jeden Adolf Born
 >PENÍZE: Jak se stát otrokem banky?
 >KOMENTÁŘ: Kostka cukru v kávě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kouzlo podzimu
 >PSÍ PŘÍHODY: Ovčáci, čtveráci a někteří i volové
 >POLITIKA: Spolupráce nesocialistických stran - několik stručných postřehů
 >REAKCE: Absolutely not, pane Pehe
 >POSTŘEH: O autíčku
 >NÁZOR: Komu fandí politici, komu fandí občané ?
 >SVĚT: Sovětské zásluhy na zasvinění moří
 >NÁZOR: Boj o potraty
 >HISTORIE: Arras 1915
 >HISTORICKÝ DOKUMENT: Český ideál
 >MROŽOVINY: Viděl jsem ukřižování 1
 >EKOLOGIE: Orální ekologie

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
13.11. PSÍ PŘÍHODY: Ovčáci, čtveráci a někteří i volové
Ondřej Neff

S Bartem a Šogo jsme s Vločkou vyrazili odpoledne za pražská humna. Pejskové spořádaně pobíhali, Bart, rozumí se, s košíkem na hubě, Šogo absolvovala svoji pravidelnou třicetikilometrovou probíhačku (ten pes se jednou promění v centrifugu). Najednou Bart zmizel a po chvilce jsem slyšel, jak jeho košík naráží na nějaký drátěný plot. To bylo jasné, ten plot zvonil, řinčel, nebylo možno se splést.
Vydal jsem se po zvuku a skutečně: Bart narazil na ohradu, za kterou se tísnilo stádečko ovcí a koz.
To už sem běžel ovčák.
"Vezměte si toho psa," vybízel mě nesmyslně. Viděl, že k Bartovi běžím a že jsem od něho už jen deset, patnáct metrů.
Jenže než jsem stačil doběhnout, ten blb otevřel vrata ohrady a stádečko vyběhlo ven.
Málem mě to stampede povalilo, zvířata to vzala diretissimo přese mne, hlava nehlava! Bart byl nadšený, začal si hrát na ovčáckého psa a věru to nebylo jednoduché ho odchytit.
Proč ten ovčák nepočkal deset vteřin, než Barta připnu na vodítko?
Napadá mě asi patnáct různých vysvětlení.
Nejpravděpodobnější mi připadá toto: protože je vůl.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku