Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 14.11.2003
Svátek má Sáva




  Výběr z vydání
 >CESTOVÁNÍ: Diktátoři na kolejích
 >POLITIKA: Jak EU pomohla demokracii
 >NEHODOVOST: K čemu je ministr Gross?
 >ŠACHY: Kasparov vs. X3D Fritz - remíza do začátku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - dětské hry
 >PSÍ PŘÍHODY: Rvačka se zachováním svatozáře
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >SVĚT: Tři muži za Osamou.
 >ZAMYŠLENÍ: Boris aneb České prostředí 3
 >NÁZOR: Když úřední šiml zařehtá
 >MOBY DICK: Kokotiny v Českých Textárnách
 >GLOSA: Patron
 >PENÍZE: Ach, ty vstřícné banky...
 >VÝSTAVA: Tři mušketýři a jeden Adolf Born
 >PENÍZE: Jak se stát otrokem banky?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
14.11. Vzácná příležitost
(nov)

I přes porovnávání takticko-technických parametrů a ekonomické výhodnosti právě zahájený výběr nadzvukových stíhaček pro české letectvo má v prvé řadě politický rozměr. Z hlediska, jak budou supersoniky v Česku používány, není rozdíl mezi repasovanými americkými stíhačkami F-16 s vyměněnými motory a updatovanou avionikou a zbrusu novými Gripeny, které do nájmu nabízí Švédsko. Ačkoli speciální komise nepolitických odborníků MO má na výběr z pěti nabídek, prakticky se jedná pouze o dvě možnosti, které pak znamenají rozcestí pro geopolitickou orientaci Česka.

Postoj k válce v Iráku a současné německo-francouzské snahy emancipovat integrovanou Evropu prokázaly, že Západ zdaleka není tak celistvý, jak se ještě před pár lety myslelo. Plánovanou výstavbou evropských sil rychlé reakce a vlastních velitelských struktur se antagonizují i vztahy uvnitř NATO. A jsou to pak především postkomunistické země - členové NATO a za půl roku i oficiální členové EU - které mají na výběr, zda podporovat tzv. "atlantickou vazbu" nebo spíše fedrovat čistě "evropské struktury". Před takovým rozhodnutím stojí i Česko a právě výběr supersoniků lvím dílem přispěje, zda to bude křídlo "americké" či "evropské", k němuž se ČR přiřadí. Ve hře jsou totiž produkty amerického zbrojního průmyslu F-16 a F-18 na straně jedné a "evropský" Gripen na straně druhé. A současná volba je i volbou budoucího nákupu nových strojů - tedy zbrojní volbou na několik desetiletí - což, jak učí dějiny, znamená obvykle i volbu geopolitickou.

Z titulu členství v NATO by se Česko bez nadzvukových stíhaček určitě obešlo. Jestliže Špidlova vláda přestože rozhodla o nákupu z druhé ruky, respektive o pronájmu, znamená to, že v Česku jsou politické síly, které chtějí vyslat signál o vojenskopolitické orientaci země. Což je výsostné politikum a nikoli záležitost odborně vojenská. Neméně výsostným politickým rozhodnutím bude vlastní volba, přestože byla „svěřena“ nepolitickým odborníkům. A tady má český občan vzácnou příležitost nahlédnout do ledví místních politických subjektů. Z míry mlžení o technických a ekonomických parametrech nabídek, což je ale druhořadé, a napadání výběrového řízení se dá například usuzovat, pro kterého dodavatele a jakou geopolitickou orientaci ten který politický subjekt lobuje a s jakým sponzorským darem do partajní kasy eventuálně počítá. Avšak co je ještě důležitější - ať už český volič straní postoji USA a jeho české podpoře, nebo naopak budoucnost světa vidí v integrované Evropě a její roli prostředkovatele, výběr supersoniků mu umožňuje, aby si svoje "volební koně" otestoval. Zda to je opravdu ODS, která se zasazuje o nadstandardní vztahy s USA, anebo zda je ČSSD skutečně tak žhavá do ryze "evropských" struktur.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku