Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 24.11.2003
Svátek má Emílie




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Nulová tolerance
 >FEJETON: O přezouvání
 >KOMENTÁŘ: Kapr si rybník nevypustí
 >LIDŠTINY: Máte svoji sex-bombu?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Apollo XIII. v hotelovém podání
 >PSÍ PŘÍHODY: Vítání zase jednou až moc bouřlivé
 >ZAMYŠLENÍ: Charlie Roger nebo Roger Charlie?
 >POLITIKA: ODS na výsluní preferencí a v temnotě budoucích spoluprací
 >NÁZOR: Je positivní diskriminace přežitek ?
 >NÁZOR: Podivíni z pražských realitních kanceláří
 >SVĚT: Hrstka malajských dojmů
 >NÁZOR: Podivný sedmnáctý listopad
 >PENÍZE: Stavební spoření? Bez dotazů a ještě letos!
 >NÁZOR: Sebechvála smrdí
 >POSTŘEH: O vaření

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
24.11. NÁZOR: Je positivní diskriminace přežitek ?
Martin Ondreját

Jiří Pehe ve svém článku "Jaký smysl má vládní pomoc Romům" v Neviditelném psovi z 31. října 2003 připomíná přínos afirmativních akcí pro Spojené státy, kde díky opatřením umožňujícím menšinám snadnější vstup na university nebo nástup do zaměstnání vznikla střední a vzdělaná třída černošského obyvatelstva. V důsledku se tedy jednalo o investici do budoucnosti, a podobný model navrhuje ke zvážení i pro domácí případ Romského obyvatelstva s tím, že populace, která by se opírala o svou vlastní střední třídu a vzdělanou elitu, by byla nejenom lepším partnerem většinové populace, ale také mnohem menší sociální zátěží pro stát - s ohledem na možné pojistky, které by zabraňovaly jejímu zneužívání těmi členy menšinové populace, kteří pomoc nepotřebují, a zároveň by umožňovaly jistou positivní diskriminaci i ve prospěch sociálně slabých členů většinové populace.

Obdobnou úvahu nedávno představil veřejnosti v živém vysílání televizní stanice France 2 francouzský ministr Vnitra současné pravicové vlády a kandidát na presidenta, Nicolas Sarkozy, který vidí problém v dosavadním selhávání integrace imigrantů, a to především z muslimských zemí. Ve Francii jsou nyní témata bezpečnosti a náboženství na denním pořádku a ministr získal na popularitě právě svým tvrdým postojem k pouliční kriminalitě.

Podle jeho slov je nepružné začleňování cizinců žijících na území Francie velkou hrozbou pro stát především proto, že vznikají uzavřené komunity, které jsou zdrojem kriminality a rozbrojů směrem k ostatní populaci. "Když je stát silný, vede spravedlivou politiku, zaručuje rovnost, sociální jistoty a výhody jsou pro všechny stejné a každý může pokoušet své štěstí rovným dílem, pak není potřeba si vytvářet ochrannou bariéru za pomyslnými zdmi uzavřených komunit. Ve Francii existují oblasti natolik handicapované, že pokud jim nepodáme pomocnou ruku, nikdy nebudou mít dostatečný potenciál na to, aby se vymanily ze své mizérie."

Sarkozy věří, že positivní diskriminace amerického modelu umožní vydělit kriminalitu z imigrace tím, že bude vysílat povzbuzující signály znevýhodněným cizincům žijícím na území Francie: "Zinedine Zidane je fotbalista. To je bezvadné, ale nestačí to. Francouzští muslimové jsou schopni mít vysoké úředníky, vědce, lékaře a profesory," a jedním dechem dodává, že "výběr vysokého úředníka z řad muslimů je otázkou týdnů, nejvýše měsíců".

Nutno dodat, že positivní diskriminace již funguje ve Francii delší dobu. Veřejný sektor počítá s místy pro handicapované, zákon nařizuje dodržovat rovnost a paritu mezi muži a ženami a některé prestižní instituce, například Institut d'étude politique de Paris (Pařížský ústav politických studií), kladou menší nároky při přijímacím řízení na osoby pocházející ze znevýhodněných prostředí.

Je zřejmé, že není daleko doba, kdy i Česká republika, jakožto člen spolku bohatých evropských zemí a stát s dlouhodobě klesající demografickou křivkou, dojde stádia, kdy budou na její území proudit imigranti doplňující optimální početní stav obyvatelstva, a to jistě nikoli ze západu, a romská menšina již nebude v ČR jediná. Multikulturní společnost Česko jistě obohatí, ale bylo by dobré se vyvarovat výše popsanému communitaurismu minorit, který ostatně dobře známe z různých segregačních aktivit českých radnic či dříve národních výborů v případě Romů.




Další články tohoto autora:
Martin Ondreját

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku