Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 26.11.2003
Svátek má Artur




  Výběr z vydání
 >ŽIVOT: Vozíčkářka zve politiky na týdenní pobyt.
 >MÉDIA: Uniformní informace
 >SPOLEČNOST: Mlha nad minulostí
 >EKONOMIKA: Úrokové sazby rostou a koruna posiluje k euru
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak měla Vločka předčasné vánoce
 >PSÍ PŘÍHODY: Přátelství velmi dočasné
 >MROŽOVINY: Viděl jsem ukřižování 3
 >MEJLEM: Zlodějna za bílého dne
 >POLITIKA: ODS v dnešním světě
 >POLITIKA: Další lázeňský kongres
 >POLITIKA: Jak silní jsou čeští komunisté?
 >NÁZOR: České národní zájmy a doutník za pět centů
 >NÁZOR: Současný pohyb na politické scéně z trochu jiného pohledu.
 >DOPRAVA: Tresty na silnicích
 >PENÍZE: Mají americké dluhopisy ještě šanci?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
26.11. NÁZOR: České národní zájmy a doutník za pět centů
Tomáš Haas


Roku 1917 probíhala v americkém senátu vzrušená debata na téma amerických národních zájmů. Byla by dnes už dávno zapomenuta, nebýt toho, jakým způsobem jí shrnul předsedající, vicepresident Spojených států Thomas R. Marshall.

"Co tato země potřebuje", řekl, "je dobrý pěticentový doutník".

Jeho věta se stala klasickým citátem, bohužel je už zapomenuto, v jakém kontextu jí T.R. Marshall použil. Byla míněna jako ironická odpověď senátorům, kteří předkládali úzké zájmy svých podporovatelů a různých lobyistických skupin, a prohlašovali je za národní zájem. T.R. Marshall později řekl, a to už je daleko méně citováno, že "základní národní zájmy USA jsou jen tři, a ty tři jsou vlastně jen jeden, souvisí spolu, a oslabení každého z nich ohrožuje ty druhé dva. Ty tři národní zájmy, jsou DEMOKRACIE, PROSPERITA a STABILITA".

V naší zemi, téměř o století později, v souvislosti s jednáním o návrhu Ústavy pro Evropu, se rovněž hovoří o národních zájmech. Debata to ale není, k debatě jsou zapotřebí nejméně dva a česká vláda jí zatvrzele odmítá, odmítá nejenom debatu, ale odmítá podat českým občanům a voličům i ty nejzákladněší informace o návrhu Ústavy, odmítá občanům vysvětlit, a případně argumenty obhájit, proč považuje přijetí Evropské ústavý za nevyhnutelné a potřebné. Nechce vysvětlit svým občanům, proč se má naše republika vzdát suverenity v téměř všech oblastech života, nechce jim dokonce ani přiznat, že se jejich jménem suverenity vzdává.

Budoucnost České republiky považuje česká vláda za téma příliš důležité na to, aby veřejnosti, a českými občany zvolenému parlamentu bylo dovoleno o ní diskutovat. Vláda nepovažovala za nutné o mandát k mezivládnímu jednání o návrhu Ústavy pro Evropu parlament požádat. Když si 58 poslanců oposice vynutilo svolání mimořádného zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pan premiér Špidla jim hned ve svém úvodním projevu vysvětlil, že žádná debata k návrhu euroústavy nebude, a vysvětlil jim i proč:

"Dámy a pánové, evropský projekt a budoucnost České republiky je příliš závažným tématem, abychom jej učinili předmětem mělké a povrchní debaty. Vláda považuje za samozřejmé, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude v pravidelných intervalech, to znamená při každém řádném zasedání sněmovny, informována o postupu Mezivládní konference, o politické situaci a problémech, které se v souvislosti s Mezivládní konferencí řeší".

Vláda vystupuje vzhledem k české veřejnosti nikoliv jako její národní a státní representace, ale jako zástupce Evropské Komise. České národní zájmy jsou, tam kde se o nich zástupci jiného než vládního přístupu k návrhu Ústavy zmíní vládou, medii a komentátory zesměšňovány.

Jiřá Pehe:
"'Co je české, to je hezké' zní poněkud směšně, když srovnáme kvalitu naší postkomunistické politické reprezentace, úroveň přijatých zákonů a soudnictví, či pokleslou politickou kulturu, s úrovní vyspělých demokracií, ke kterým se chceme připojit".

Národní zájmy České republiky jsou tytéž, o kterých hovořil vicepresident Marshall v roce 1917, když definoval americké národní zájmy, jsou univerzální, a nevedou k nacionalismu a šovinismu, pravý opak je pravdou, demokracie, prosperita a stabilita jsou nejen zájmem České republiky, jsou i zájmem Evropy.

Naší demokracii nepomůže to, že přeneseme rozhodování o našich životech na Evropskou Komisi, prosperitu nezískáme, když se staneme závislými na stagnujícím systému dotací a přerozdělování, a stabilitu nezískáme tím, že se budeme spoléhat na to, že naše společenské problémy vyřeší evropští sociální inženýři.

Komentátoři v mediích nás živí iluzemi, tvrdí nám, že Evropská unie nás zbaví korupce, Evropská unie vyřeší problémy naší justice, Evropská unie je lékem na všechny naše neduhy, Evropská unie dokonce "zcivilizuje" a "zpacifikuje" naše komunisty, pokud je úplně z našeho politického života neodstraní.

Realita je poněkud jiná, Evropská unie (snad kromě té komunistické strany) sama trpí všemi problémy, které nám má údajně vyřešit. Naše společenské problémy jsou naše, nikdo je za nás nemůže a nebude řešit, a totéž platí o problémech naší ekonomiky, od nízké produktivity až po náš závratnou rychlostí rostoucí státní dluh. Evropská ústava nám nepomůže, a naopak tím, že příčiny problémů Evropské unie budou zafixovány do ústavy, se stanou prakticky neřešitelnými.

Naším nejlepším vkladem do Evropy, do které jsme vstoupili v referendu, by byla spolupráce s ostatními členy na reformě Unie, na odstranění jejích stávajících problémů, a její transformaci v organizaci, která by opět byla skutečným nástrojem pro ekonomickou spolupráci evropských zemí, jejíž byrokracie by sloužila evropským občanům, a nesnažila se jim vládnout. Česká republika je evropskou zemí, jejím zájmem je Evropa stabilních, demokratických a prosperujících států. Od takové Evropy můžeme skutečně získat, a takové Evropě máme co dát.

Můžeme ovšem též přijmout postoj který zaujala naše vláda, postoj který nám doporučují naši mediální euronadšenci.

"Je dobré si uvědomit, že do EU vstupujeme jako chudý stát, který toho mnohem více od stávajících členů EU chce, než je schopen dát jim. Formulace českých národních zájmů by se měla odvíjet i od tohoto poznání".

Začal jsem citátem T.R. Marshalla o národních zájmech, které považuji i za české národní zájmy. Domnívám se, že hledat nějaké jiné, hledat je jinde než v demokracii, prosperitě a stabilitě, není příliš moudré, neslouží to ani nám, ani Evropě. Ukončím ještě jedním citátem, o kterém bych nechtěl, aby popisoval náš vstup do Evropy.

C.G. Clarke:
"Here comes a five cent cigar with fire on one end and a fool on the other"
"A tady přichází pěticentový doutník, na jednom konci oheň, a na druhém hlupák".

Tomáš Haas thaas@rogers.com




Další články tohoto autora:
Tomáš Haas

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku