Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 2.12.2003
Svátek má Blanka




  Výběr z vydání
 >PRIVATIZACE: V Brně v Královopolské, a. s., se teď o něčem rozhoduje
 >KOMENTÁŘ: Těžký život politického vtipálka
 >REAKCE: Boj o důchod není jen věcí pana Olmera.
 > ŠAMANOVO DOUPĚ: Síly reakce NATO v Liberci
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Drastický krok proti spamu
 >PSÍ PŘÍHODY: Kdo se od koho učí
 >ARCHITEKTURA: Krása prvorepublikových portálů
 >POLICIE: Čeko-Grosso-latinoamericáno
 >ZÁBAVA: Žerte a hubněte, hubněte a žerte!
 >POLITIKA: Elektronická demokracie je uskutečnitelná
 >EKONOMIKA: Investoři jsou nerozhodní
 >Žádné další Romy tu nechceme!
 >PENÍZE: Cokoliv na hypotéku?
 >FEJETON: Můj boj o důchod II
 >FEJETON: Vlna nostalgie v Čechách

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura  
 
2.12. ARCHITEKTURA: Krása prvorepublikových portálů
Zdeněk Lukeš

Když tak chodím po Praze, ale i po jiných městech, je mi smutno z té bídy, která je vidět všude kolem na ulicích. Nevkusné nápisy, polepené výkladce, namontované všelijaké cedule…

To za první republiky to vypadalo jinak. Obchodní výkladce byly perfektní, z kvalitních materiálů, s kvalitním písmem, krásnými detaily… Kdysi jsem začal sbírat obrázky takových portálů, markýz nebo drobné architektury, jako jsou třeba telefonní budky (ta nejhezčí - skleněný válec - stávala na chodníku před pražským Národním divadlem).

Návrhům výkladců se věnovali renomovaní architekti i specialisté, jako byl v Praze Max Gerstl, autor těch nejlepších z chromované oceli. Krámy měly výsuvné mechanismy s látkovými přístřešky, "minipasáže", jaké se zachovaly snad jen u Bílé labuti. Tvořily je prosklené výkladce, které bylo možno obcházet ze všech stran a lépe si tak prohlédnout zboží i večer, když byl krám už zavřený. Dalšími finesami byla ohýbaná skla, prosvětlené obchodní podhledy, neonové trubice na zrcadlovém podkladě atd.

Typické byly i ledvinovité svítící nárožní markýzy. Gerstl navrhl krásnou na nároží býv. obchodního domu ARA (později Perla) na rohu Perlové ul. A ulice 28. října. Už tam bohužel není, ale stálo zato by ji obnovit (v býv. obchoďáku je ovšem nudná banka). Poslední Gerstlova markýza, kterou znám, se zachovala na domě na rohu Zenklovy ulice v Praze-Libni (vedle divadla).

Další kapitolou byly nápadité světelné reklamy. Jako ta Sutnarova na býv. bufetu Koruna na Václavském náměstí, nebo Zelenkova na býv. Vilímkově knihkupectví na Národní třídě (taktéž zničeno - dnes je tam Špálova galerie).

Krásné portály mělo Brno. Některé byly citlivě obnoveny, jiné zanikly, což je škoda.

Máte-li i vy nějaké staré fotografie obchodních portálů, které stojí zato, nebo víte další zajímavosti na toto téma, dejte vědět!


Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku