Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 8.12.2003
Svátek má Květoslava




  Výběr z vydání
 >PRAHA: Pád Velkého Karla je jako trest
 >PSÍ TÉMA: Zasraná Praha
 >FEJETON: Krávy
 >POLITIKA: V kase už nic nezbylo, tak odcházím
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže s telefonem
 >PSÍ PŘÍHODY: Zatracenej čokl!
 >ARBITRÁŽ: Vyšetřovací komise a zapálení říšského sněmu
 >NÁZOR: Liberalismus, tolerance a výchova
 >SVĚT: Vybírání vůdců
 >FEJETON: Když na horách nasněží . . .
 >ÚVAHA: O rozpočtu
 >GLOSA: Soud s aktéry ASANACE.
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE: ČSOB Klíčový plán: splní vaše sny?
 >NÁZOR: O potraty nebojujeme

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
8.12. FEJETON: Krávy
Petr Kersch

Když jsem slyšel vysokého hodnostáře agrární komory meditovat na téma
"… ale všechny následně utracené kusy byly zdravé," (a myslel tím, že byly utraceny zbytečně), když v témže zpravodajství jsem sledoval vysoce postaveného pracovníka veterinární správy, jak s kamennou tváří zaklíná akci kolem likvidace krav ve jménu Evropské Unie a nevysvětlí veřejnosti, proč se musí taková hromadná likvidace provést, i kdyby žádná Evropská Unie neexistovala, řekl jsem si, že to tak nenechám. Je-li bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) přenosná na člověka a důvodně podezřelá z toho, že vyvolává u infikovaných lidí tzv. novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (nvCJD), nepomohou nám ani lamentace chovatelů stád ani stovky svíčiček na chodníku, nýbrž znalosti a rozum v hrsti.
Ačkoliv jsem vyrostl na venkově a krávu umím podojit, letem let se stal ze mne městský člověk. Kupuji polotučné mléko trvanlivě upravené v papírové krabici.
V neděli bych rád biftek, už jsme ho neměli dávno. Na vnitřnosti z dobytčat, vystavené u řezníka v hliníkových mísách pod sklem, se dívám s nedůvěrou….
V Anglii to dopadlo s hovězím špatně, ne?
Vyhledám přesnější informace a vidím, že slovo "špatně" je slabé: lord Phillips ve své úřední zprávě z roku 2000 (The Lancet, roč.2000, str.356, 1535, 1579) konstatuje, že v rámci prevencí před nebezpečím rozšíření BSE bylo nutno ve Velké Británii porazit a znehodnotit 177 390 kusů hovězího dobytka. Ze začátku - v roce 1970 - celá záležitost vypadala nevinně a týkala se několika utrápených kravek. Infekce se však záhadně šířila. Veterináři nevěřili svým očím. V roce 1988 se píše o 2180 případech zjištěné BSE. Příští rok 1989 se vyskytlo takových nakažených kusů 7133 a Evropská Unie vyhlásila embargo na hovězí produkty ze Spojeného království. Parlamentní interpelace na vládu jen sršely. Blair se přestal usmívat. Ceny hovězího letěly dolů.
V roce 1990 nabrala aféra nový rozměr: BSE byla zjištěna u kočky! Nikoliv u laboratorní pokusné kočky, nýbrž u domácího mourka, jakých staropanenská Anglie chová tradičně milióny. Když nemoc šílených krav může přejít z krávy na kocoura, kde se to zastaví? Ani před člověkem - znělo fátum a v roce 1995 zemřeli v Anglii první dva mladiství, v roce následujícím už 10 lidí a celkem do roku 2000 na nvCJD devadesát osob. Přitom dlouhodobé statistiky praví, že výskyt vzácné klasické CJD má skóre stokrát nižší!
Kdo by chtěl formulovat srozumitelná a užitečná poučení, musí se obrátit na popularizačně dobře napsané referáty, protože odborných publikací o BSE a nvCJD jen za posledních pět let se počítá na statisíce a rozumí jim pouze zasvěcená komunita na pohraničí biochemie, genetiky, medicíny a veteriny. Udělal jsem to a pokusím se shrnout vyčtená fakta:
1. Živá kráva spontánně vytváří ve svém těle, kromě statisíců jiných látek, také užitečný protein PrPc, který se účastní stavby obalu nervových buněk v kravím mozku. V jejím těle se však mohou objevit molekuly téhož proteinu s odlišnou stereostrukturou. Tento molekulární zmetek se označuje PrPsc, také putuje k mozkovým buňkám, ale do jejich obalu nepasuje, hromadí se v mozkové tkáni ve formě mikroskopicky viditelných částic - prionů. Jak priony přibývají, degradují normální mozkové funkce zvířete. Výsledný vzhled hovězího mozku je žalostná, houbovitá (spongiózní ) tkáň, neschopná života.
2. Priony lze identifikovat v postižené části mozku, vyjmutého z lebky poraženého zvířete, optickým mikroskopem. Aby bylo možné vzorky mozků z jednotlivých zvířat porovnávat a vyvozovat tak správné závěry, postupuje se osvědčenými kroky, v mikrobiologii standardizovanými: zmrazení odebrané tkáně, řezání tenkých plátků pomocí mikrotomu, vyvolání barevných kontrastů v mikroskopovaných preparátech apod. Priony nejsou v mozkové tkáni rovnoměrně rozptýleny. Negativní výsledek při hledání prionů ve vzorcích proto není možno považovat za důkaz, že poražený kus nebyl infikován BSE.
4. Patologická molekula proteinu PrPsc předčí Vetřelce. Přeměňuje normální protein PrPc ke svému obrazu, takže počet vetřelců v organizmu roste. Vydrží vysoké teploty, odpovídající pečení roastbeefu, enzymy ho nerozkládají a kyselé prostředí ho neničí.
5. Z téhož důvodu molekuly PrPsc obstojí perfektně při výrobě masokostní moučky, vyrobené z hovězích kostí, mezi kterými se ocitly kosti krávy s počínající BSE, o které se to nevědělo… Dopuštěním svých chovatelů se krávy staly tak trochu kanibalkami. Čím rozsáhlejší stádo se stejným žrádlem, tím větší riziko - při stoprocentní jatečné kontrole - že při jediném pozitivním nálezu BSE spadnou do osudí nucené porážky všecky kusy v daném období shodně krmené.
6. Přenos BSE na jiné druhy živočichů se intenzivně studuje. Při odpovědi na otázku, jak souvisí s veterinárním onemocněním BSE výskyt nvCJD u lidí, jsou odborníci opatrní, protože jednoznačná odpověď je v ohnisku zájmů nejen vědeckých a medicinských, ale i hospodářských, sociálních a politických. Specialisté se zatím nemohou shodnout ani v odpovědi na kardinální otázku, zda nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy nemoci je způsobena priony nebo nějakým jiným faktorem, který je pomocí prionů v napadeném těle maskován. Jestliže však možnost souvislosti mezi oběma nemocemi není vyloučena, nezbývá nic jiného než definovanou část stáda skotu preventivně zlikvidovat.
7. Návrh, aby se rozložila porážka podezíraných kusů do delšího časového období a snížila tak drastičnost celé akce, může přinést i pozitivní poznatky při "ostrém sledování" takového izolovaného stáda.
Je jisté, že jsem se tady rozjel na tenký led. Srozumitelnost informace většinou konkuruje její přesnosti. Pokud nepřesnosti nepřekračují určitou mez, je taková informace přijatelná. Doufám, že jsem se nedopustil v tomto "fejetonu" závažné chyby, kromě té, že jsem si dovolil o tomto námětu napsat.

© Petr Kersch, prosinec 2003




Další články tohoto autora:
Petr Kersch

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku