9.12. RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Mazaný Filip
Ondřej Neff
Příšerná nuda, tak by zněla tato recenze, kdybych byl omezen na pouhá dvě slova. Nuda k
nevydržení. A taky smutek, protože česká kinematografie se pyšní dvěma skvělými parodickými
filmy, jeden je Limonádový Joe, druhý Adéle ještě nevečeřela.
Po protrpění filmu nastává další bolestná fáze - lámu si hlavu, jak je možné, že to tak
špatně dopadlo, když je v tom filmu všechno dobré? Počínaje látkou - detektivka americké
drsné školy ze závěru třicátých let. Recenzenti vysoce oceňují kameru Vladimíra Smutného,
skvělá je výprava, přiznané ateliérové stavby doslova uchvacují, dokonce je tu dobré něco,
co v českém filmu snad nikdy dobré nebylo , totiž zvuk: podařilo se dosáhnout toho, že
hercům je rozumět, že ruchy hrají, že se orientujeme ve zdroji zvuku, opravdu, nevídáno,
respektive u nás neslýcháno! Výborný je Tomáš Hanák, nezklamal Oldřich Kaiser, dívat se lze
na Milama Šteindlera a Vilmu Cibulkovou, a na celou plejádu herců a neherců (včetně
exgenerála Jiřího Šedivého), šmahem původem z divadla Sklep.
A přece výsledkem jsou přinejmenším rozpaky, spíše však nuda.
Vinen je dozajista Václav Marhoul, autor scénáře i režisér. Nezvládl tu obtížně
zjistitelnou hranici mezi parodií a poetikou originálu. Knihy Raymonda Chandlera totiž samy
o sobě vynikají drsným humorem a jsou plné skvělých hlášek typu "prázdný jako strašákova
kapsa". Vnitřní monolog Mazaného Filipa se skládá z těchto hlášek - proč se smát, když je
známe z Chandlera? Všechno co ve filmu vidíme vlastně nějak v Chandlerovi bylo a parodické
jsou jen dílčí přeexpozice - například kdy gangsterské gorily přijdou do baru a praští
Filipa do hlavy neandrtálským kyjem. To je ale na parodii málo.
Ztracenou příležitostí jsou písničky, ty mohly dát filmu rytmus. Vzpomeňme na skvělé
songy z Limonádového Joe, vždyť se hrají a zpívají dodnes! Tady je song s taneční produkcí
jediný, velmi dobrý. O to hůře, že dobrý, protože je škoda, že jich nebylo víc.
Někomu se film líbit bude, ve čtvrtek v kavárně Rybka ho někdo chválil (musím vyšetřit,
kdo to byl!), v hledišti se lidi smáli. Takže si Mazaný Filip třeba svého diváka najde.
Hledištěm Sklepa přece prošla spousta lidí!
|