Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 9.12.2003
Svátek má Vratislav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Likvidace zdravotnických registrů?
 >ARCHITEKTURA: Kvíz s portály a pozvánka na PPP
 >EKOLOGIE: Sliby se slibují, blázni se radují
 >NET: Nečekán, nezván a přeci vám přijde - SPAM
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Mazaný Filip
 >PSÍ PŘÍHODY: Opatrnosti nikdy nezbývá
 >ZAMYŠLENÍ: Čeština potřebuje reformu
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE : Příběh devátý O falešných směnkách a falešném stíhání
 >EKONOMIKA: Burzovní indexy do konce roku posílí
 >POLITIKA: Kašpárek evropský
 >ARBITRÁŽ: Prohlášení Mariny Landové
 >NAROZENINOVÁ: Pro slušné trampy chatka zdarma
 >HUDBA: Nohavica stíná Jarka
 >POLITIKA: Tajný životopis prezidenta Ruska
 >PENÍZE: Bankovní dvojboj o běžný účet pro rodinu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
9.12. ARBITRÁŽ: Prohlášení Mariny Landové
Petr Štěpánek

RONALD S. LAUDER,
žalobce,

a

Česká republika,
žalovaný,

PROHLÁŠENÍ
PhDr. MARÍNY LANDOVÉ

Paní MARÍNA LANDOVÁ vypovídá a prohlašuje:
1. Byla jsem zaměstnankyní Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ("RRTV" nebo "Rada") od 1.12.1992 do srpna 1997. Během těchto let jsem pracovala na RRTV v různých funkcích. Na začátku jsem byla tajemnicí Rady. Později jsem nastoupila na úřad RRTV, kde jsem působila jako mluvčí RRTV, a to od roku 1993 do roku 1996. Od roku 1993 do roku 1997 jsem byla místopředsedkyní úřadu Rady. Jak je uvedeno níže, díky své práci na RRTV jsem měla znalosti z první ruky o mnoha událostech, které jsou klíčové pro investiční spor mezi Ronaldem S. Lauderem a Českou republikou.
2. V posledních měsících jsem sledovala tiskové zprávy o tomto velmi medializovaném sporu a začalo mi dělat starosti, že fakta rozhodně tak, jak si je pamatuji, se ztrácejí. Mé obavy mě nakonec vedly k tomu, že jsem kontaktovala osoby spřízněné s Českou nezávislou televizní společností, spol. s r.o. ("ČNTS"). Řekla jsem jim, že chci podat v této věci své svědectví, abych napomohla tomu, že nedojde k omylu.
3. Právníci pana Laudera mně dovolili prostudovat si výpovědi svědků za Českou republiku v tomto rozhodčím řízení- zejména výpověď pana Josefa Josefíka ("výpověď Josefíka"), Dr. Josefa Musila ("výpověď Musila") a Dr. Heleny Havlíkové ("výpověď Havlíkové"). Prvořadým účelem tohoto mého prohlášení je vyslovit se k některým tvrzením obsažených v těchto jejich výpovědích.

Udělení licence CET 21 a CEDC
4. Když jsem nastoupila na RRTV v prosinci 1992, bylo mou povinností mimo jiné řídit tok veškerých písemností, které přicházely nebo odcházely z RRTV, diskutovat a připravovat nadcházející schůzky s předsedou Rady, připravovat program schůzek, pořizovat zápisy z většiny schůzí a setkání RRTV a psát "protokol" nebo synopse po jejich skončení. Na schůzi, jíž jsem byla přítomna, Rada vyhodnocovala četné žádosti o licenci na vysílání z první soukromé celoplošné televize v České republice. Mezi vedoucími uchazeči byla společnost CET 21, spol. s r.o., která podala žádost RRTV v srpnu 1992.
5. Každému, kdo byl zapojen do posuzování materiálů žádosti CET 21, bylo jasné, že CET 21 žádá o licenci na vysílání ve spojení s Central European Development Corporation Management Services GmbH ("CEDC"), která souhlasila s tím, že poskytne financování potřebné ke vzniku a provozování nové televizní stanice a měla také poskytnout podnikatelské znalosti a podporu. Tak například v tomto návrhu projektu CET 21 charakterizovala CEDC jako "partnera" a "přímého účastníka v žádosti CET 21 o licenci". Důkaz C9. Navíc předběžná smlouva (letter of intent) z 25.8.1992 pro CET 21 od prezidenta a generálního ředitele (Chief Executive Officer) CEDC, Marka Palmera byla přílohou k žádosti o licenci. (Na tento dokument odkazuje seznam dokumentů ve složce žádosti o licenci, která mi byla ukázána. Důkaz C58 at 2). Jak si vzpomínám, v tomto dokumentu bylo uvedeno, že CEDC jako akcionář CET 21 žádá o licenci na vysílání.
6. RRTV diskutovala o ústřední úloze CEDC v žádosti CET 21 o licenci při neveřejném stání (zkoumání), které se uskutečnilo na začátku ledna 1993. Byla jsem přítomna této schůzi, kde jsem působila jako tajemnice. Během schůze kladla Rada mnohé otázky panu Palmerovi a panu Lenu Fertigovi (který byl tehdy poradcem CEDC). RRTV povzbudila vyhlídka, že CEDC bude držet podstatný podíl v navrhovaném podniku určeném pro vysílání. Také v lednu 1993 na výzvu RRTV panel tvořený třemi odborníky z Velké Británie vyhodnocoval nejslibnější žádosti o licenci. Tito experti dali největší doporučení návrhu CET 21- CEDC do značné míry na základě podrobného podnikatelského záměru, který podle toho, co vím, vypracoval pan Fertig.
7. Výpovědi pana Josefíka a Dr. Havlíkové, že RRTV rozuměla věci tak, že žádost udělila jen CET 21 a že Rada pohlížela na CEDC jako na "budoucího investora" v projektu, jsou jen částečně pravdivé a zároveň jsou velmi zavádějící. Výpověď Josefíka odstavec 9; výpověď Havlíkové odstavec 3. Komentář Dr. Havlíkové může odrážet jen nedostatek znalostí Dr. Havlíkové: nebyla zaměstnancem RRTV na začátku roku 1993, kdy Rada udělila licenci CET 21-CEDC. Toto nelze říci o komentáři pana Josefíka. 1
8. Říkám, že tyto výpovědi jsou jen částečně pravdivé, protože, jak popíšu podrobněji níže, RRTV si uvědomila až, když se rozhodla udělit licenci, že čistě po právnické stránce, žádost podala CET 21 sama. Úplná pravda ale je, že každý člen Rady dobře věděl, že CEDC je partnerem CET 21, a to nikoliv pouze pasivním, budoucím investorem. Každý chápal tuto žádost jako společný návrh obou společností. Všichni jsme to brali tak, aniž jsme věnovali příliš pozornosti podrobnostem, že CEDC bude nedílnou součástí nové televizní stanice. Navíc při vyhodnocování různých žádostí, vyjádřila většina RRTV, že se CET 21 pozitivně odlišovala od ostatních pro toto partnerství - a zejména proto, že CEDC měla možnost adekvátního financování a knowhow v tomto oboru, aby mohla pro tuto stanici získat programy nejvyšší kvality. Jasně si vzpomínám, že pan Josefík sdílel tento názor spolu s předsedou panem Danielem Kortem a s panem Jiřím Brožem, dalším členem Rady. Třebaže návrh svou programovou náplní a kvalita českých intelektuálů za ním byla jeho hlavní silnou stránkou, Dr. Korte a další, kteří ho podporovali byli zejména pro to mít "americké peníze" na podporu projektu. S panem Lauderem, který peníze poskytl, nebyly žádné strachy, že by mohly být v nové české televizní stanici nežádoucí vlivy. Navíc byli členové RRTV potěšeni, když slyšeli ujištění od pánů Palmera a Fertiga, že se budou s úctou sklánět před svými českými partnery ohledně programových rozhodnutí ve stanici.
9. RRTV konala veřejné stání (zkoumání) 25.1.1993 (zápis je Důkazem C64), kde byla opět zdůrazněna role CEDC v žádosti CET 21. Pak v sobotu, 30.1.1993 na soukromém setkání, kde jsem opět působila jako tajemnice, RRTV jednohlasně hlasovala pro udělení licence na vysílání CET 21. Původně někteří členové Rady dávali přednost jinému žadateli, u něhož se zdálo, že za ním stojí určití vedoucí členové Občanské demokratické strany ("ODS"), kteří nejprve navrhli odložit rozhodnutí. Nakonec však každý souhlasil s tím, že se musí okamžitě přijmout nezávislé rozhodnutí. Jinak by rostoucí politický tlak rozhodování znemožnil
10. Ve svém veřejném oznámení o udělení licence, které bylo vyhlášeno stejný den, RRTV potvrdila, že CEDC je "přímým účastníkem na žádosti". Důkaz C11.Zjistila jsem, že pan Josefík nyní zlehčuje tuto formulaci "jako irelevantní po právní stránce" podle českého zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Výpověď Josefíka odstavec 10. Protože ani já ani pan Josefík nejsme právníky, nemělo by smysl pouštět se do debat s panem Josefíkem o "právním významu" výrazu "přímého účastníka na žádosti". Prakticky vzato však nebylo pochyb o tom, že RRTV mínila užitím takovéto formulace toto: Rada měla za to, že zahrnuje CEDC do licence, a také to bylo vyloženým záměrem RRTV .

Vytvoření struktury ČNTS
11. Okamžitě po udělení licence začala RRTV pracovat s CET 21 a CEDC na formulaci konkrétních podmínek licence. V neděli 31.1.1993 jsem se zúčastnila neformální schůzky mezi Dr. Kortem, Milanem Jakobcem (právníkem, který pracoval pro úřad Rady), panem Fertigem a Dr. Josefem Alanem (z CET 21). Hlavním tématem diskuse na této schůzce bylo stanovit podmínky licence ohledně televizních programů.
12. Další den, podělí 1.2.1993 nebo možná následující den, pan Jakobec upozornil RRTV na to, že CEDC není fakticky signatářem žádosti CET 21 o licenci ze srpna 1992, a že tedy po formální stránce může být licence udělena pouze jedné straně. Pan Jakobec zavolal Dr. Kortemu a mně a vysvětlil nám, že i když RRTV zamýšlela udělit licenci CET 21 s tím, že CEDC bude "přímým účastníkem", ve skutečnosti CEDC (a tak financování) nemá právně definovanou roli. Třebaže se nyní může zdát pozoruhodné, že si RRTV neuvědomila tuto skutečnost před tím, než rozhodla o licenci, faktem je, že na přelomu 1992/93 měla RRTV málo zaměstnanců a žádné právní oddělení, od kterých by se dalo čekat, že ušetří Radu takovýchto chyb.2
13. RRTV okamžitě zavolala panu Fertigovi a zástupcům CET 21, aby se tato záležitost prodiskutovala. Pan Ferting uvedl, že je velmi rozčilen, protože si myslel, že CEDC je zahrnuta do udělené licence. Pan Jakobec doporučil Dr. Kortemu strukturovat licenci takovým způsobem, aby nebylo pochyb o tom, že se na ní CEDC podílí. Nejvhodnějším způsobem, který se nabízel k řešení tohoto problému a přitom způsob, o němž jsem si vždy myslela, že bude nejjednodušší a nejtransparentnější, by bývalo bylo to, že se CEDC stane významným akcionářem CET 21. Pokud vím, CEDC uvažovala o takové struktuře. Avšak Dr. Korte řekl, že by bylo "politicky nemožné" dovolit CEDC stát se součástí držitele licence tímto způsobem až po té, co byla licence udělena. Licence byla udělena skupině českých intelektuálů a Dr. Korte řekl, že změnit vlastnické právo po udělení licence by dalo zbraň do ruky politickým oponentům rozhodnutí RRTV. Obavy Dr. Korteho se zdály být opodstatněné: okamžitě poté, co Rada oznámila své rozhodnutí, se zdvihla vlna protestu od skupin nepřátelských vůči "těm českým intelektuálům" v CET 21 i vůči americkým investorům, kteří byli s tou společností spojeni.
14. Na naléhání Dr. Korteho dal tudíž pan Jakobec panu Fertigovi a právníkům CET 21 a CEDC (včetně, jestli si dobře vzpomínám jistého pana Ganika) úkol navrhnout strukturu, která by poskytla CEDC formální roli podle licence na vysílání, aniž došlo k faktickému převzetí držitele licence. Následovala série rychle po sobě jdoucích událostí:
· Ve středu 3.2.1993 Dr. Josef Alan (za CET 21) a pan Ferig (za CEDC) vyhotovili a předložili RRTV dokument nazvaný "Celková struktura nového subjektu české komerční televize", který potvrzoval, že ani CET 21 ani CEDC nemůže vysílat jedna bez druhé. Také stanovil, že strany vytvoří novou společnost, což bude "jediná společnost, která "vytvoří a bude řídit tuto televizní stanici". Důkaz C14
· Pan Jakobec požádal strany, aby udělaly drobné změny smlouvy z 3.2., protože podle jeho názoru tento dokument zašel příliš daleko ve smyslu toho, že licence bude úplně předána CEDC.
· V pátek 5.2.1993 CET 21 a CEDC předložily novou smlouvu ("Základní struktura nového subjektu české komerční televize"). Podmínky této smlouvy byly do značné míry shodné s těmi, které byly předloženy o dva dni dříve: stanovilo se v ní, že CET 21 nemá právo vysílat bez CEDC a smlouva požadovala vytvoření nové společnosti pro " financování a vedení (televizní stanice) po komerční, technické a manažerské stránce" . Důkaz C15.
· Tentokrát RRTV, spoléhajíc na analýzu pana Jakobce, smlouvu mezi stranami přijala.
· Když byl nyní vyřešen problém, jak svázat CET 21 a CEDC dohromady, pan Jakobec se souhlasem Rady naformuloval jednu podmínku licence CET 21 (podmínka číslo 17), která požadovala dodržet strukturu, jež byla dohodnuta ve smlouvě z 5.2.1993.
15. Vzhledem k omezeným zdrojům RRTV v té době a k naléhavé potřebě najít způsob, jak spojit CEDC s licencí, jsme byli všichni velmi vděční panu Jakobcovi za jeho práci.
16. Vím, že ČR odmítá připustit, že podmínka 17 k licenci vydané 9.2.1993 zahrnuje smlouvy mezi CET 21 a CEDC z 3. a 5.2.1993. To je velmi zavádějící. Na radu pana Jakobce RRTV odmítla smlouvu z 3.2. 1993; proto tato smlouva neměla formální statut v rámci licence. Avšak smlouva z 5.2.1993 byla výslovně udělána jako součást podmínky 17. Mohu potvrdit bez nejmenších pochybností, že tento dokument je "smlouvou o obchodní smlouvě", která je přiložena jako "dodatek k podmínkám licence". Důkaz R5 at podmínka 17.
17. Podmínka 17 dávala dále pokyn CET 21 a CEDC (spolu s Českou spořitelnou, českou státní bankou, která byla přidána jako minoritní investor k tomuto uspořádání televizního podniku), aby předložily do 90 dní "obchodní smlouvu" k "novému subjektu české komerční televize" a zejména požadovala, aby tato "obchodní smlouva" "dodržovala ustanovení" smlouvy z 5.2. 1993. Dr. Alan podepsal Podmínky licence za CET 21, ale podepsal je také pan Palmer. RRTV chtěla, aby CEDC podepsala tyto Podmínky, protože to považovala za nutnou záruku, že CEDC dodrží požadavky podmínky 17, které jí byly sděleny- včetně požadavku předložit navrhované změny Společenské smlouvy ke schválení RRTV. Nepamatuji si naprosto přesně, který člen RRTV požádal, aby podepsal také pan Palmer, ale myslím si, že to byl Dr. Korte.
18. ČNTS byla tou společností, která byla záměrem smlouvy mezi CET 21 a CEDC z 5.2.1993 jako provozní centrum jejich projektu televizního vysílání. Společenská smlouva ČNTS byla tou "obchodní smlouvou", požadovanou v podmínce 17. Společenskou smlouvu ČNTS jsem studovala, jak si vzpomínám na jaře roku 1993 a je to Důkaz C18.
19. Během následujících tří měsíců pracovaly CET 21, CEDC a Česká spořitelna na přípravě Společenské smlouvy ČNTS. Nemohu souhlasit s všeobecným konstatováním pana Josefíka, že RRTV nezkoumala jednotlivá ustanovení této Společenské smlouvy. Výpověď Josefíka odstavec 13. Třebaže Rada nestudovala podrobně každý detail návrhu smlouvy, pamatuji se konkrétně jedno nebo dvě setkání, na nichž Dr. Železný, pan Fertig a jejich právník diskutovali se členy RRTV o určitých podmínkách návrhu Společenské smlouvy. Zejména se pamatuji, že RRTV diskutovala o (i) oddílu, který vymezoval vklady každé strany (článek 1), včetně konkrétně vkladu CET 21 jejího exkluzivního práva užívat licenci (článek 1.4.1.); (ii) oddílu týkajícího se role ČNTS jako operátora televizní stanice (článek 3.1); a (iii) programového výboru, který měl být vytvořen při TV Nova (článek VIII). Podle mých naprosto určitých vzpomínek byla ustanovení o Poradním programovém výboru přidána ke Společenské smlouvě na žádost RRTV. Ano, měla jsem konkrétní otázku k rozhodčí doložce ve Smlouvě (článek XV), kterou, jak si vzpomínám, zodpověděly strany uspokojivě. Navíc si vzpomínám, že RRTV napsala CET 21 v dubnu 1993 a dala stranám pokyn, aby provedly řadu úprav jednoho z návrhů smlouvy, který jí byl předložen, aby k němu vyjádřila své připomínky. (Prostudovala jsem dopis z 9.4.1993, Důkaz C17, a věřím, že je to ten dopis, na který si vzpomínám.)
20. Prostě nechápu prohlášení pana Josefíka, že RRTV na zasedání 20.4.1993 "pouze potvrdila povinnost" CET 21, CEDC a České spořitelny" poskytnout Radě vyhotovenou smlouvu". Výpověď Josefíka odstavec 13. Byla jsem na zasedání 20.4.1993 spolu s panem Josefíkem a jasně si vzpomínám, že RRTV na tomto zasedání schválila Společenskou smlouvu ČNTS. Je pravda, že se na tomto zasedání příliš nediskutovalo o podrobnostech ustanovení, ale RRTV v té době již měla tuto Společenskou smlouvu přečtenu, dala své připomínky a navrhla úpravy. RRTV zaujala stanovisko, že její schválení je naprosto nezbytným předpokladem k tomu, aby ČNTS mohla být založena jako provozní společnost této televize podle podmínek licence udělené CET 21.
21. Zejména nerozumím tomu, proč nyní ČR říká, ze neměla oprávnění schvalovat Společenskou smlouvu. I když nejsem právničkou, zdálo se velmi jasné, že podmínka 17 dávala RRTV pravomoc schválit Společenskou smlouvu.
22. Později, 12.5. 1993, RRTV upravila podmínku 17 licence tak, aby byly podmínky Společenské smlouvy součástí licence CET 21. Důkaz C20. Někdy mezi 9.2. a 12.5.1993- včetně schůze, na nímž se Rada zaměřila na článek 1.4.1 návrhu Společenské smlouvy-RRTV nevyjádřila ani ty nejmenší obavy o stupeň, jímž Společenská smlouva nařizovala exkluzivitu ve vztahu ČNTS s CET 21. Naopak RRTV očekávala, že v projektu budou zapojeny společnosti CEDC a CET 21, které budou fungovat jako partneři v ČNTS, která vytvoří a bude řídit tuto televizní stanici. V té době záleželo RRTV mnohem více na tom, aby dostala ujištění, že kapitál CEDC a technická odbornost sehrají zaručenou roli v tomto projektu a že tato role bude oficiálně stanovena a bude předmětem regulačního dohledu.
23. Zpětně si mnoho z nás na RRTV říkalo, že nebylo ideální schvalovat tuto komplikovanou strukturu. Ale Rada ji schválila a na tomto faktu nelze nic změnit.

Jak RRTV dohlížela na provozování TV Nova
24. TV Nova, celoplošná televizní stanice založená podle licence CET 21, začala vysílat v únoru 1994. Velmi rychle se TV Nova stala nejpopulárnější televizní stanicí v ČR, již v prvním roce svého fungování dosahovala až 70 % sledovanosti.
25. Od začátku nebylo pro nikoho tajemstvím- a už vůbec ne pro členy RRTV- že ČNTS byla společností, která řídila TV Novu. Na pozvání Dr. Železného (který vykonával jak funkci generálního ředitele ČNTS tak hlavního mluvčího CET 21) členové Rady navštívili při různých příležitostech po té, co tato stanice zahájila vysílání, budovu ČNTS, aby prozkoumali provoz Novy. Má první návštěva se uskutečnila jednu sobotu na konci roku 1994. Propásla jsem návštěvu celé RRTV a Dr. Železný pozval mne a mého syna na zvláštní prohlídku budovy ČNTS. Tehdy bylo naprosto evidentní, ostatně jako tomu bylo vždy, že ČNTS řídí TV Novu, a to přesně v souladu s tím, co se předvídalo od února 1993.

Změny v RRTV a vznikající obavy o TV Novu
26. Během roku 1994 doznalo personální obsazení RRTV drastických změn. V květnu toho roku výbor parlamentu ČR pro vědu, školství, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP vydal rezoluci odsuzující RRTV za to, že dovolila trvalé porušování zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve formě celoplošného televizního vysílání subjektem, který k tomu nemá oprávnění (autorizaci). RRTV odpověděla na kritiku parlamentního výboru vydáním formálního stanoviska, v němž obhajovala uspořádání ČNTS- CET 21, odkazujíc na toto uspořádání mezi těmito společnostmi jako na " standardní obchodní postup, který byl náležitě prodiskutován a schválen orgánem, který vydává licence" - tedy RRTV - který neporušuje žádné platné právní předpisy." Důkaz C21.
27. Potom v červenci 1994 parlament použil svou pravomoc podle českého právního řádu a odvolal celou RRTV. Jeden z důvodů, které uváděl pro tento svůj postup byl názor parlamentního výboru, že RRTV dovolovala ČNTS vysílat nezákonně namísto CET 21. Parlament pak zvolil RRTV tvořenou převážně novými členy, mezi jinými tam byli Dr. Josef Musil a Petr Štěpánek. Řada členů bývalé RRTV byla znovu zvolena. Pan Josefík, Bohuslav Hanuš a Oldřich Tomek (i když pan Tomek byl v RRTV až v době po té, co bylo učiněno rozhodnutí o udělení této licence.).
28. Třebaže bývalá RRTV byla odvolána do značné míry pro svou roli při zřízení ČNTS, RRTV v novém složení neudělala okamžitě nic proti (ani nevěnovala velkou pozornost) uspořádání , které se týkalo vysílání TV Nova. Zároveň se transformovaná RRTV spatřovala jako jiný administrativní orgán než ten, který dal v roce 1993 vzniknout struktuře ČNTS- CET 21 a alespoň někteří noví členové Rady (zejména pan Štěpánek) otevřeně kritizovali zahraniční investice v českém vysílání. V průběhu dalšího přibližně roku od začátku roku 1995 do začátku roku 1996 řada událostí vedla mnoho členů RRTV k zaujetí čím dál tím nepřátelštějšího postoje k činnostem ČNTS.
29. Tak například 30.1.1993 advokát Ivo Telec napsal RRTV v zastoupení jednoho klienta, aby se dozvěděl identitu "operátora televizního vysílání" TV Nova za účelem zahájení řízení o pomluvě proti tomuto subjektu u soudu. Důkaz R29. Dr. Telec rovněž informoval Radu, že v zápisu ČNTS v Obchodním rejstříku je zahrnuta jako jedna z obchodních činností (předmětu podnikání) "celoplošné televizní vysílání" a také že Pražský městský obchodní soud vydal v září roku 1994 rozhodnutí, v němž bylo uvedeno, že ČNTS byla skutečným vysílacím operátorem TV Novy. Stejný důkaz. RRTV si nedělala velké starosti ohledně stížnosti Dr. Telece, ale reagovala napsáním prvního z řady dopisů Obchodnímu soudu, v němž se ptala na zápis ČNTS a (nakonec) požádala o změnu tohoto zápisu. Důkaz R30; viz také Důkazy R32, R33 a R36.
30. Během let 1995 a 1996 RRTV dostala řadu jiných soukromých stížností v souvislosti s údajně "neoprávněným (neautorizovaným)" vysíláním ČNTS. Z nich největší dopad na RRTV měla stížnost Petra Kršáka, menšinového vlastníka CET 21, který měl těsné vztahy s řadou členů Rady (především panem Špěpánkem) a s řadou lidí na úřadu RRTV (včetně mé osoby). Pan Kršák byl dlouho proti tomu, co spatřoval jako nelegální uzurpování licence Novy Dr. Železným a zahraničními majiteli ČNTS. Pan Kršák je filmovým dokumentaristou. Jako původní člen CET 21 očekával, že mu nová stanice dá možnost režírovat a produkovat filmy. Byl velmi rozhořčen, že TV Nova se vyvinula tak, že vysílala spíše populárnější masově zábavné programy a cítil, že byl odstrčen ve prospěch jiné formy televize, takové, kterou řídil Dr. Železný a která čerpala inspiraci z USA. Loboval hlasitě a často, že by se měla RRTV zbavit "Američanů" ve prospěch místních akcionářů CET 21, kteří by pak mohli sami vysílat na Nově kvalitní televizi české provenience.
31. Mnoho nás na RRTV sympatizovalo s panem Kršákem. . Dohodli jsme se, že se vezmeme za jeho věc a že se pokusíme vnutit Dr. Železnému, CET 21 a ČNTS takové změny, jimiž by vzrostla pravomoc pana Kršáka jako menšinového člena CET 21. Hledali jsme způsoby, kterými by se vyvinul tlak zejména na ČNTS, protože to byla společnost, která prováděla veškeré vysílání. Mgr. Hana Košťálová, která měla v té době na starosti právní oddělení RRTV, se domnívala, že bychom mohli využít stížností, že ČNTS nevysílá řádně a argumentovala RRTV, že Společenská smlouva schválená Radou v bývalém složení ubírala CET 21 příliš mnoho kontroly.
32. Proto 12.2.1996 RRTV napsala Dr. Janu Bártovi z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR ("Ústav"), s požadavkem o dobrozdání, že uspořádání vysílání TV Novy je nelegální. Důkaz C27. V dopise z 19.2.1996 Dr. Bárta poskytl RRTV svůj názor, že činnosti ČNTS jsou porušením zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Důkaz R14. Avšak na rozdíl od tvrzení pana Josefíka, výpověď Josefíka odstavec 20, názor Dr. Bárty nebyl oficiálním názorem Ústavu. Třebaže někteří lidé v RRTV si původně mysleli, že Dr. Bárta psal z titulu své oficiální funkce, ukázalo se, že vyslovil pouze svůj osobní názor, když RRTV obdržela kopii skutečného názoru Ústavu s datem 13.8.1996, který obstarala ČNTS. Důkaz C28.
33. Přibližně ve stejné době na začátku roku 1996 se RRTV také dozvěděla, že ČNTS je v policejním vyšetřování na základě podezření, že se dopustila trestného činu "neoprávněného provozování činnosti". Dále se dozvěděla, že úřad nejvyššího státního zástupce nezávisle zkoumá zápis ČNTS v Obchodním rejstříku a jiné aspekty provozu této společnosti. RRTV brala tyto nová šetření dosti vážně - zejména proto, že jedna z trestních stížností proti ČNTS také zahrnovala obvinění ze zneužití pravomoci RRTV vzhledem k tomu, že nedokázala zamezit údajně nelegálním činnostem ČNTS.
34. RRTV také viděla ve stížnostech dobrou příležitost aktivně se zasadit za věc pana Kršáka. Zároveň jsme všichni věděli, že jiné společnosti okopírovaly "model ČNTS", který byl předmětem mnoha veřejných i soukromých námitek vůči TV Nova. Na začátku března 1996 dr. Havlíková vytvořila seznam všech držitelů vysílacích licencí, kteří použili model dvou společností podobný struktuře ČNTS a tento seznam obsahoval na tucet vysílání. Nechtěli jsme napadnout všechny tyto subjekty a tak jsme šli jen po dvou, které patřily spolu s Novou k největším: (i) TV Prima (jiná soukromá celoplošná televizní stanice v ČR) a (ii) Rádio Alfa (celoplošná soukromá rozhlasová stanice).
35. RRTV spatřovala v TV Prima a Rádiu Alfa bezpečné cíle. V případu TV Prima stejná společnost (banka IPB) byla vlastníkem jak držitele licence tak provozní společnosti, takže neměla, co ztratit nucenou restrukturalizací smluvního vztahu mezi těmito dvěma společnostmi. Navíc si byla RRTV dobře vědoma, že CME pana Laudera (společnosti, na niž CEDC v roce 1994 převedla své vlastnictví ČNTS) nabyla podstatný podíl v provozní společnosti Rádia Alfa. RRTV si nezávisle dělala starosti, že CME by mohla mít pod kontrolou jak televizní tak rozhlasovou stanici. (Rádio Alfa také fungovalo na základě licence na mnohem kratší dobu a ta měla skončit v roce 1998, takže to vypadalo, že zásahy proti ní nebudou mít dlouhodobé účinky.)

Správní řízení RRTV proti ČNTS
36. Jedna věc velmi tížila RRTV, když se začala znovu zabývat otázkou spojení CET 21 a CEDC (nyní CME) v ČNTS: skutečnost, že RRTV byla nyní od 1.1. 1996 povinna odstranit podmínku 17 z licence CET 21.3 RRTV neměla možnost rozhodovat v této věci, ale když nebude podmínka 17, mnoho členů Rady si dělalo starosti, že přijdou o pravomoc mít přímou kontrolu nad ČNTS. RRTV se rozhodla, že pozdrží zrušení podmínky 17 (a určitých dalších podmínek) jako vyjednávací postoj, aby mohla dosáhnout restrukturalizace vztahu CET 21- ČNTS. Různí členové Rady měli rozličné názory na to, jak toho dosáhnout. Tak například panu Štěpánkovi šlo o to, ukončit roli ČNTS jako manažera a operátora stanice. Jiní v RRTV si byli vědomi toho, že takovýto tah by byl v rozporu s předchozím postupem RRTV. Z toho vznikla na Radě značně komplikovaná situace.
37. Avšak přes nejednomyslnost RRTV ohledně toho, jak má konkrétně postupovat, v březnu 1996 již byla RRTV rozhodnuta postavit se proti uspořádání TV Novy. Svědci ČR tvrdí, že následný postup RRTV byl založen na přesvědčení, že určité "atributy subjektu vysílání byly převedeny z CET 21 na ČNTS." Výpověď Dr. Josefa Musila ("výpověď Musila") odstavec 17. Opět je to formálně vzato pravdivá charakteristika právního stanoviska, které RRTV zaujala v roce 1996, aby dosáhla svých cílů. Avšak Rada přijala toto hledisko s plnou vědomostí, že to bylo úplným popřením uspořádání, které RRTV oficiálně schválila a nařídila, když v roce 1993 udělila licenci TV Nova. Členové RRTV a zaměstnanci úřadu vysvětlili tento obrat jednoduše tak, že vinu svalili na své předchůdce v roce 1993 s tím, že to byli oni, kdo udělal "chybu". Takto jsme to vysvětlili, i když někteří tito předchůdci jako pan Josefík a já, jsme stále ještě byli v RRTV.
38. Dříve, než Rada učinila vážnější krok zahájení formálního správního řízení proti ČNTS, uskutečnila řadu předběžných schůzek s Dr. Železným a řadou jeho společníků v CET 21 a já jsem se všech těchto schůzek zúčastnila. Na první z nich, 13.3.1996, RRTV (k níž se připojil Dr. Bárta) udělala výčet konkrétních výhrad, které budou představovat jádro jejích obvinění vůči ČNTS ohledně nelegálního vysílání; (i) že ČNTS se nesprávně chopila role vysílacího subjektu prostřednictvím svého smluvního uspořádání s CET 21; (ii) že zápis ČNTS v Obchodním rejstříku nesprávně zahrnuje "celoplošné vysíslání" jako jednu z jeho obchodních činnosti (předmětu podnikání), a (iii) že ČTNS nedovoleně uzavřela smlouvy s autorskou organizací a s Českými radiokomunikacemi svým jménem. Důkaz C84. Na tomto prvním setkání dala RRTV pokyn Dr. Železnému a právničce CET 21, Markétě Havlové, aby pracovali s Dr. Košťálovou na přípravě nové smlouvy o " poskytování plnění a služeb mezi CET 21 a ČNTS." Stejný důkaz.
39. RRTV pořádala druhou předběžnou schůzku s Dr. Železným 15.5. 1996. Důkaz C85. Avšak v červenci, když se ČNTS nepodřídila požadavkům RRTV, Rada se rozhodla, že musí vynaložit větší tlak na ČNTS a CET 21, jestliže je chce donutit ke změně jejich vztahu. Proto RRTV na zasedání 23.7.1996 (program je Důkazeem R37), hlasovala o zahájení správního řízení proti ČNTS za porušování § 20(5) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který zakazuje vysílat subjektu, který k tomu nemá oprávnění (autorizaci).
40. Dr. Havlíková uvádí jako cíl RRTV při zahájení správního řízení "uvést do souladu" vztah CTE 21 - ČNTS "s platným zákonem" tak, jak začal být interpretován RRTV. Výpověď Havlíkové odstavec18. Tato charakteristika cíle je podstatě přesná, ale účelově vágní. RRTV výslovně chtěla způsobit řadu formálních změn ve smluvním rámci, z něhož vycházel obchodní vztah mezi CET 21 a ČNTS. Mezi nejdůležitější z těchto smluvních změn patřila úprava článku 1.4.1 Společenské smlouvy ČNTS, podle něhož vkladem CET 21 do ČNTS bylo exkluzivní právo užívat licenci. Vzhledem k jasnému cíli mnoha lidí v RRTV pomoci panu Kršákovi jako členu CET 21 získat vliv v TV Nova, vycházelo se z tohoto ustanovení jako z nejlepšího způsobu jak upravit strukturu ČNTS- CET 21.
41. Ve svých výpovědích tvrdí pánové Musil a Josefík, že CET 21 a ČNTS navrhovaly udělat tyto a jiné smluvní změny samy, z vlastní iniciativy.
Výpověď Musila odstavec 8; Výpověď Josefíka odstavec 26. To prostě není pravda. Každý z kroků, které navrhoval Dr. Železný ve snaze splnit požadavky RRTV, byl postupně vyvíjen v řadě diskusí s Radou, na nichž RRTV (většinou zastoupená paní Košťálovou) jasně formulovala svá přání. Je proto zjevné, že změny, které ČNTS provedla v zápisu do Obchodního rejstříku, ve Společenské smlouvě a ve svých jiných smlouvách s CET 21, vznikly všechny jako přímý výsledek tlaku RRTV na tuto společnost v průběhu správního řízení.
42. Dr. Musil tvrdí, že "si nepamatuji (e), že by ČNTS kdy tvrdila, že udělala tyto změny, protože by se byla cítila být v tísni." Výpověď Musila odstavec 7. Samozřejmě (pokud si pamatuji) žádný člen CET 21 ani ČNTS nikdy nepoužil slova tíseň vůči RRTV. I když se cítili být v tísni, vůči nám používali ty nejlepší argumenty, jaké mohli. Ale není pochybností o tom, že RRTV vyvíjela na majitele ČNTS nejsilnější možný tlak, aby je přiměla ke kapitulaci vůči našim požadavkům.
43. Do léta roku 1997 poskytly ČNTS a CET 21 RRTV všechno, co Rada žádala - včetně zejména úpravy článku 1.4.1 Společenské smlouvy, kterou se vklad CET 21 ve formě exkluzivního práva užívat licenci zaměnil exkluzivním právem používat "know-how" spojené s licencí. Do července 1997 se RRTV rozhodla ukončit řízení proti ČNTS a v září (měsíc po té, co jsem opustila RRTV, abych se stala ředitelkou oddělení pro média na Ministerstvu kultury ČR), RRTV vydala své formální vyrozumění, jímž ukončila správní řízení. Důkaz R25.

Události v roce 1998 a 1999
44. Třebaže jsem již od srpna 1997 nebyla zaměstnána na RRTV, mám řadu poznámek o pozdějších událostech, které považuji za relevantní v tomto rozhodčím řízení.
45. Nemohu souhlasit s charakterizací Dr. Havlíkové , kterou popisuje mediální panel . Výpověď Havlíkové odstavec 22-23. V roce 1998 jsem byla úřednicí Ministerstva kultury, která byla zodpovědná za přípravu nového zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Jako host jsem se zúčastnila tří nebo čtyř zasedání tohoto panelu, kterých bylo asi pět. Nepamatuji se, že bych slyšela cokoliv o tématu exkluzivity na žádném ze zasedání, kde jsem byla přítomna. V každém případě jako neformální orgán bez jakéhokoliv spojení s ministerstvem, neměl tento panel žádnou roli při přípravě navrhovaného zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a diskuse v něm nemohou ospravedlnit chování neodpovídající normě ze strany RRTV, které je popsáno níže.
46. Jsem si samozřejmě vědoma toho, že vztah mezi CET 21 a ČNTS se v té době zhoršil s tím, že nakonec CET 21 odřízla ČNTS od vysílacího provozu TV Nova. Také vím o tom, že před konečným rozchodem mezi CET 21 a ČNTS Dr. Železný hledal pomoc RRTV při svém boji s americkými majiteli ČNTS. Viděla jsem kopie dopisu, který psal Dr. Železný RRTV 3.3.1999 (Důkaz C33) a dopisu, který psala Rada jako odpověď 15.3.1999 (Důkaz C34). Mohu prohlásit bez zaváhání, že dopis RRTV z 15.3., který poskytoval všeobecně použitelný výklad požadavků zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání v době, kdy neprobíhalo správní řízení, byl naprosto v rozporu s předchozí praxí RRTV a (podle mého názoru) byl naprosto nevhodný. Je pravda, jak říká Dr. Musil (výpověď Musila odstavec 11), že RRTV má povinnost "reagovat" na dopis držitele licence. Ale Rada nemá povinnost vydat na žádost držitele licence názor. Rozhodně by Rada neměla vydávat názor, v němž se postaví na stranu držitele licence v jeho sporu se smluvním partnerem.
47. Během mých takřka 5 let v RRTV, Rada nikdy ani jedenkrát nevydala takovýto dopis žádné osobě ani subjektu. Právě naopak si vzpomínám na řadu příležitostí, kdy RRTV odmítla něco takového udělat. Například v jednom momentu řada regionálních rozhlasových vysílacích subjektů žádala o pohled RRTV ohledně přípustnosti určitých forem politické reklamy v době před volbami. RRTV odpověděla, že nevydává takovéto poradenské názory. Jindy administrativní orgán, který má na starosti dohled nad veřejnoprávními televizemi, žádala Radu o vyjádření k jinému ustanovení ze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, které pojednávalo o reklamě. (Byl to výjimečný případ, protože jen několik málo článků tohoto zákona se vztahuje na veřejnoprávní televizi.) I tehdy považovala RRTV za nevhodné poskytnout svůj názor a také reagovala na žádost v tomto duchu.
48. Musím se také vyslovit k tvrzení obsaženém v dopisech ze 3.3. a 15.3., že (i) RRTV měla dlouhodobě politiku proti exkluzivním vztahům mezi držiteli licence a mezi provozními společnostmi (nebo "servisními společnostmi") a (ii) že se držela této politiky, což bylo jedním z cílů správního řízení proti ČNTS v letech 1996-97. (Toto tvrzení se opakuje v omezené míře ve výpovědích Dr. Musila a Dr. Havlíkové. Výpověď Musila odstavec 12; Výpověď Havlíkové odstavec 23.) Mohu jednoznačně dosvědčit, že RRTV nikdy nestanovila politiku, která by byla proti exkluzivním vztahům v době, kdy jsem na úřadu RRTV byla zaměstnána.

Zahraniční subjekty ve vysílání
49. Prostudovala jsem odstavce 26 a 27 ze svědecké výpovědi Dr. Havlíkové a také graf, který připravila a prostě konstatuji, že ty jiné subjekty vysílání, které popisuje jako ty s participací zahraničního kapitálu jsou v postavení velmi odlišném od ČNTS a TV Nova. Nemyslím si, že by tento výčet jiných stanic byl jakkoliv relevantní pro pochopení zacházení, kterého se dostalo TV Nova.
50. Zaprvé jsou rozhlasové stanice mnohem méně kontroverzní než televizní licence a obavy veřejnosti ohledně zahraničního vlastnictví rádia nejsou zdaleka tak vážné jako v případě omezeného celoplošného televizního vysílání. Frekvence 1, a.s. je obzvlášť špatným příkladem, protože tato stanice zpočátku nežádala ani nedostala licenci na celoplošné vysílání. Ve skutečnosti nejprve tato stanice dostala regionální licenci v roce 1991 před tím, než byl přijat zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Jako taková, představovala tato stanice zavedeného zahraničního investora, než na jaře roku 1993 dostala licenci k celoplošnému vysílání. BBC Radiocom (Praha). s r.o. je také špatným příkladem, protože situace BBC je ojedinělá jako veřejnoprávní subjekt vysílání v anglickém jazyce. Navíc nemá licenci na celoplošné vysílání českého rozhlasu. Podobně Rádio Bonton nebylo původně v zahraničním vlastnictví a je jedním z mnoha regionálních subjektů vysílání.
51. Za druhé kabelové a satelitní televizní vysílání je nesrovnatelné s celostátním televizním vysíláním- obavy v souvislosti s přidělením jedné z pouhých dvou celoplošných vysílacích frekvencí, které existovaly s licencí TV Nova, se neobjevují, když je k dispozici široké spektrum pásem pro vysílání. Zejména HBO je zvláštní případ na televizním trhu, do značné míry stejně, jako je tomu s BBC na rozhlasovém trhu.
52. Krátce řečeno, se mi zdá, že Česká republika v roce 1993 potřebovala peníze a odbornost od pana Laudera a že to RRVT věděla a schválila jeho investice za jistých podmínek. RRTV udělala v roce 1996 (ve správním řízení) a v roce 1999 (když pomohla Dr. Železnému) to, že změnila podmínky, za nichž pan Lauder provedl tuto investici. Kdyby se TV Nova nestala ziskovou tak rychle a kdyby ČNTS bývala i nadále potřebovala finanční podporu od svých zahraničních investorů, RRTV by bývala nikdy nesáhla k těm opatřením proti ČNTS, která udělala.

5.12.2000
Praha, Česká republika

Potvrzuji, že výše uvedené je pravda.
Podpis
PhDr. Marina Landová




Další články tohoto autora:
Petr Štěpánek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku