Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 12.12.2003
Svátek má Simona




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Jak se dřív rodily děti
 >NÁZOR: Kdo chce veřejnoprávní televizi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - pražírna kávy
 >PSÍ PŘÍHODY: Těm hulvátům raději z cesty
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >LITERATURA: Jenom nebuď kozatá!
 >KOMENTÁŘ: Tajuplný prezident
 >SVĚT: Americko - kanadské sousedské počínání
 >POSTŘEH: Proč Mikuláš chodí na Jitku?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >Schmitzer ušil Boudu
 >PENÍZE: Otevírání fondů: neuvěřitelný šok
 >PRÁVO: Zlý sen nebo česká realita?
 >SVĚT: Quo vadis zdravotnictví aneb rakouský úřední šiml.
 >GLOSA: Předsváteční slovo

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
12.12. PSÍ PŘÍHODY: Těm hulvátům raději z cesty
Ondřej Neff

Šogo je velmi jemná dáma. Bart je velmi nejemný pán. Jde to dohromady? Jde, ale musí se opatrně. Jakmile se na opatrnost zapomene, nedopadne to nejlíp.
Příklad z doby nedávné: jdu s Bartem a Šogo po hřebeni vrchu Mrázovka - nad ulicí Vrchlického. Cesta vede podél plotu zahrady střežené dvěma psy, jeden je německý ovčák, druhý je chlupatec původu nezřetelného. Psi dávají najevo, že je pán neplatí za flákání - jakmile někdo jde, hlídají, až uši zaléhají. No a když ten někdo je Bart, nastane rachot, známý z popisů soubojů bohatýrů v ruských Bylinách.
Když k tomu došlo poprvé, Šogo se dostatečně rychle neorientovala a Bart, jak byl v kalupu, do ní narazil, doslova ji sejmul, a chudák Šogo před sebou kutálel jako povalenou popelnici. Kvíkla, pak se oklepala a popoběhla: no toto! To je chování!

Včera odpoledne, když jsem opět tudy šel, Šogo si vzpomněla na neblahou příhodu. Poznala to místo. Zůstala stát - sem nepůjdu, tady jsou hulváti, tohle já nemám zapotřebí, dávala najevo. Počkala si, až Barta polapím, zapnu na vodítko, odvleču podél plotu s řvoucími bestiemi, dopravím ho, náležitě se vzpouzejícího, z dosahu, a pak teprve Šogo proběhla podle plotu, hulvátům nevěnovala jediný pohled, a teprve až byla v bezpečí, věnovala se svým zájmům.
Je to honička, být dáma a zachovávat si dekorum!


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku