Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.12.2003
Svátek má Albína




  Výběr z vydání
 >LETECTVÍ: Před sto lety se bratři Wrightové vznesli do vzduchu
 >REAKCE: Zlý sen nebo česká realita?
 >KOMENTÁŘ: Žumpa Jana Martinka
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Zastavte Renegáta aneb K čemu české supersoniky a Proč Gripeny
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Napadl sníh
 >PSÍ PŘÍHODY: Cos to zase přines
 >ARCHITEKTURA: Baštování
 >Dopadení Husajna a boj s terorismem
 >POLITIKA: Není strana jako strana
 >POLITIKA: Poděkování polským přátelům
 >EKONOMIKA: Trhy by měli táhnout vzhůru exportéři
 >ZE ŽIVOTA: Městská policie a její ředitel
 >FEJETON: Blíží se slunovrat, milá Lucie
 >PENÍZE: Private banking: služba nejen pro vyvolené
 >FEJETON: Sardinky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  USA  
 
16.12. Dopadení Husajna a boj s terorismem
Dušan Neumann

Od ned?lního rána se v?tšina amerických televizních stanic v?nuje jedinému tématu - polapení živého Saddáma Husajna a politickým I vojenským d?sledk?m této mimo?ádné události. President Bush si dal na ?as, dokud si nebyl stoprocentn? jist, že zajatý muž je skute?n? Husajn, než zprávu o zadržení potvrdil v krátkém a velmi st?ízlivém televizním vystoupení. Bush nevyhlásil žádné vít?zství, spíše naopak, varoval p?ed zvýšenou aktivitou terorist? a znovu upozornil, že válka se sv?tovým terorismem je stále ješt? v po?átcích. Mezitím se diplomatická mašinerie rozejela naplno. Do Polska, ?eské republiky a Ma?arska mí?í ministr Donald Evans s výzvou, aby se podniky t?chto zemí aktivn? zú?astnily výb?rového ?ízení na rekonstrukci Iráku. Další emisa?í jedou do Japonska a do západní Evropy, do zemí tzv. „neochotné Koalice“. Saddámovo zat?ení také do?asn? vzalo vítr z plachet ?ady uchaze?? o presidentskou kandidaturu. Všichni pochopiteln? pogratulovali voják?m, mén? ochotn? zpravodajským službám, ale zdrželi se p?ímé kritiky prezidenta Bushe. Pouze John Kerry a Howard Dean vyzvali Bushe k internacionalizaci rekonstrukce zem?, jenže už v tomto ohledu je Bush a hlavu vep?edu. Pro Liebermanna a Gepharda, kte?í podporovali Bushe v útoku na Irák, je zm?na situace signálem k nástupu proti Deanovi, takže lze ?íci, že se Husajn nep?ímo zamíchal do americké p?edvolební kampan?. Zajetí Husajna je významným psychologickým momentem a Bush je si toho dob?e v?dom. Op?t rozehrál diplomatickou partii podle stejného scéná?e, který mu ?asto p?ináší úsp?ch, a na který po?ád ješt? jeho politi?tí protivníci ská?ou. Tvá?í se jako p?itroublý jelimánek, který neumí do p?ti po?ítat (a jeho nevalné orátorské nádání mu v tom vydatn? pomáhá) takže protivníci podv?dom? sníží hranici ostražitosti a než jim dojde, že je to Bush kdo tahá za nitky, bývá pozd?. Rozpory s Kanadou jsou už prakticky urovnány, a te? jede James Baker (mimochodem velmi zkušený arabista) do Evropy p?esv?d?it Francouze, N?mce a Rusy, aby novému Iráku odpustili dluhy, které si u nich v?tšinou nad?lal nákupem zbraní a podez?elých technologií. Cht?l bych vid?t jejich kyselé obli?eje, nebo? jim ur?it? neni lehko z p?edstavy, že Saddám za?ne mluvit. Pro toho kdo sleduje pozorn? vývoj americké války se terorismem není chycení Saddáma velkým p?ekvapením. P?ekvapující je pouze, že se nechal zajmout bez odporu. Jako v?tšina kru?as? I Saddám je v podstat? zbab?lec. V honi?ce za Saddámem Ameri?ané podnikli p?es 1700 policejních akcí. Postupem doby, b?hem osmi m?síc?, vybudovali sí? informant? a podstané vylepšili vlastní rozv?dku. Saddáma také dopadli na základ? informací od Irá?an?. Ohlédme-li se nazp?t je v americké strategii patrná linka neústpné rozhodnosti. Stojí zato p?ipomenout slova admirála Yamamota po napadení Pearl Harboru: „obávám se, že jsem probudili d?ímajícího obra.“ Útok z 11. zá?í m?l na Spojené Stáry v?tší psychologický dopad, hlavn? díky moderním sd?lovacím prost?edk?m, než napadení Japonskem v prosinci 1941. Zem? byla nep?ipravena a ocitla se v šoku. P?ekotn? se p?ijímala zákonná I výkonná opat?ení, ?asto zbyte?ná a nejednou nesmyslná. Kongres p?ijal bez studování zákon Patriot Act, který umožnil p?ímou koordinaci a spolupráci bezpe?nostních složek (která byla do té doby zám?rn? omezena, aby nemohlo dojít ke zneužití represivního aparátu státu v??i vlastním ob?an?m), ale zárove? otev?el I možnost k jeho zneužití a nep?ímo omezení osobních svobod. Tyto výst?elky, lépe ?e?eno nedostatky, jsou diskutovány a nepochybn? budou ?asem zkorigovány. Základem pro porozum?ní americké politice je první Bush?v projev po útocích na New York a Washington, kdy prohlásil, že Amerika je ve válce, která jí byla vyhlášena mezinárodním terorismem. Bude to válka dlouhá, s neviditelným nep?ítelem, bez z?etelných frontových linií a pravidelných armád. Bude to válka o zachování západní demokratické spole?nosti. Už tehdy ?ekl, že válka se neomezí na jednu skupinu terorist?, ?i na jeden stát, který jim poskutuje útulek, ale bude to válka globální, jejímž cílem je zni?ení mezinárodního terorismu. Po po?áte?ní celosv?tové verbální podpo?e, však ochota tradi?ních evropských spojenc?, až na tém?? osamoceného Blaira, rychle vyprchala. President Bush se dopustil n?kolika taktických chyb, které jsou zp?tn? patrné, hlavn? ve snaze pomoci Blairovi. Proto to lavírování okolo zbraní hromadného ni?ení ve snaze docílit podporu tém?? vždy nep?átelského OSN. V?tšin? rozumných Ameri?an? bylo už od po?átku jasné, že Spojené státy do toho p?jdou, když bude nezbytí, samotny. Irák byl po Afghanistánu jen dalším logickým krokem. Vyko?enit mezinárodní terorismus nelze bez solidní teritoriální základny na St?edním východ?. A Irák byl z mnoha d?vod? ideálním nástupišt?m. Americká vláda však podcenila evropskou bezpáte?nost, a popravd? ?e?eno, Ameri?ané jí dodnes nerozum?ji. Navíc americké ofensivní zpravodajství, zanedbané léty nekritického soust?ed?ní na elektronickou špionáž neodhadlo realisticky nálady v národ?, který 40 let žil ve brutální vražednické diktatu?e. K podobnému, by? pochopitelnému, faux pas došlo I v odhadu vlastnictví a v?le použít ZHN. Je to týden, kdy vysoký irácký d?stojník, po léta vyzv?da? britské rozv?dky, p?iznal, že on byl zdrojem informací, které použil Tony Blair a které p?edal Bushovi. Tento d?stojník však dodnes tvrdí, že ZHN v Iráku v té dob? byly. Z tohoto hlediska jsou tvrzení o Bushov? a Blairov? zám?rné lži jako záminky k zatažení USA a VB do války jen zlomyslnou pomluvou uražených politických protivník?, kte?í namísto debaty propadli nenávisti. Jenže po bitv? je každý frajtr generálem. Je ke cti amerických expedi?ních jednotek, že se obratem dokázaly z ?ist? bojových jednotek p?evt?lit v v ženijní a stavební vojsko. Husajnovo dopadení bude mít pozitivní vliv na zm?nu nálady v Iráku a uspíší I transformaci z okupa?ního režimu k irácké samospráv?. Ve válce se sv?tovým terorismem je to však jen další z po?áte?ních krok?.


Další články tohoto autora:
Dušan Neumann

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku