Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.12.2003
Svátek má Albína




  Výběr z vydání
 >LETECTVÍ: Před sto lety se bratři Wrightové vznesli do vzduchu
 >REAKCE: Zlý sen nebo česká realita?
 >KOMENTÁŘ: Žumpa Jana Martinka
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Zastavte Renegáta aneb K čemu české supersoniky a Proč Gripeny
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Napadl sníh
 >PSÍ PŘÍHODY: Cos to zase přines
 >ARCHITEKTURA: Baštování
 >Dopadení Husajna a boj s terorismem
 >POLITIKA: Není strana jako strana
 >POLITIKA: Poděkování polským přátelům
 >EKONOMIKA: Trhy by měli táhnout vzhůru exportéři
 >ZE ŽIVOTA: Městská policie a její ředitel
 >FEJETON: Blíží se slunovrat, milá Lucie
 >PENÍZE: Private banking: služba nejen pro vyvolené
 >FEJETON: Sardinky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura  
 
16.12. ARCHITEKTURA: Baštování
Zdeněk Lukeš

V sobotu dopoledne jsme podnikli v pořadí už čtvrtou Psí vycházku. Přišlo asi 35 lidí, což mne překvapilo, neboť tito nešťastníci dali přednost gultůře před masívními vánočními nákupy, úklidy, pečení a jinými činnostmi, museli navíc vstát už v 9 hodin a jít do nejistého počasí (pršet začalo naštěstí až na konci naší cesty)!

Prošli jsme tři bastiony - sv. Tomáše, Ludmily a Jiřího, podívali se na čtvrtý - sv. Maří Magdalény, kde stojí Kramářova vila. Bastiony se měly původně na počátku XX. století bourat a terén srovnat a měly se tu stavět domovní bloky. Naštěstí architekti Městského stavebního úřadu Vlastislav Hofman a Vladimír Zákres nepraktické a nefunkční obranné prvky zachránili a vymysleli zástavbu tak, aby ulice sledovaly polygonální půdorys bašt. Vzniklo tu miniaturní zahradní město s tzv. cottageovými domy s malými zahradami. Jen první baštu s nejlepším výhledem na město zabral politik Karel Kramář a k nelibosti architektů si tu postavil velkou vilu (dnes sídlo premiérů).

Stavělo se v letech 1910-14 a projektanty jednotlivých domů byli Jan Kotěra, Josef Gočár, František Kavalír, František Roith, František Janda, Alois Čenský, Theodor Petřík, Rudolf a Jaro Stockarové a další známé osobnosti. Dále pak známý mystik - sochař František Bílek, o jehož pozoruhodné vile jsem už psal kdysi zde. Mezi autory dekorací staveb byl rovněž Jan Štursa a Stanislav Sucharda. Stavebníky byli lékaři, architekti, právníci, výtvarníci.

Stylově převládala moderna a pozdní geometrická secese, ale je tu i Gočárův kubistický dvojdům, kde nás jeho majitelka a účastnice naší expedice laskavě pozvala na zahradu, abychom si prohlédli dřevěný kubistický altán.

Na doprovodných obrázcích z vycházky vidíte kresbu vily Františka Bílka, detail Stockarova vlastního domu na baště sv. Tomáše a kubistický portál Gočárova domu v Tychonově ulici.

O baštách v katastru pražských Hradčan, kousek od Královského letohrádku, si můžete víc přečíst v knize, kterou jsme asi před 7 lety napsali s Janem Svobodou: Praha 1891-1914 (vydalo Libri). Příští Psí vycházku necháme až na jaro - nejspíš tak březen, kdy se vypravíme do Starého Bubenče a přilehlé vilové čtvrti.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku