Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 16.12.2003
Svátek má Albína




  Výběr z vydání
 >LETECTVÍ: Před sto lety se bratři Wrightové vznesli do vzduchu
 >REAKCE: Zlý sen nebo česká realita?
 >KOMENTÁŘ: Žumpa Jana Martinka
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Zastavte Renegáta aneb K čemu české supersoniky a Proč Gripeny
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Napadl sníh
 >PSÍ PŘÍHODY: Cos to zase přines
 >ARCHITEKTURA: Baštování
 >Dopadení Husajna a boj s terorismem
 >POLITIKA: Není strana jako strana
 >POLITIKA: Poděkování polským přátelům
 >EKONOMIKA: Trhy by měli táhnout vzhůru exportéři
 >ZE ŽIVOTA: Městská policie a její ředitel
 >FEJETON: Blíží se slunovrat, milá Lucie
 >PENÍZE: Private banking: služba nejen pro vyvolené
 >FEJETON: Sardinky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
16.12. PSÍ PŘÍHODY: Cos to zase přines
Ondřej Neff

Bart je už velmi dospělý a téměř moudrý pes. Jen občas se chová jako štěně. Chtělo by se mi říci - celej tatínek!
Když byl štěně, tahal předměty, kradl je, přenášel z místa na místo a ještě častěji je rval na kusy.
To dnes nedělá, obvykle to nedělá.
Chápu jeho pocity, když se mi dnes zamuchlal papír v tiskárně. Je to nechutná práca, vydolovat ho ven. Všelijaké ty gumové válečky, které za normálních okolností tlačí papír ven, za nenormálních okolností drží týž papír uvnitř. Bart přihlížel, jak tahám papír z tiskárny a docela přirozeně po něm chňapnul, když se mi ho konečně podařilo vydobýt.
Chápu. Jenže nechápu, proč - z čista jasna - jsem na jeho pelechu našel moji cyklistickou rukavici. Jednu. Dokonce tu rukavici, kterou jsem si koupil a ještě ani jednou neměl na ruce. Je to takzvaně teplotní rukavice, kdežto až dosud jsem jezdil ve frajerských rukavicích s ustřiženými prsty. Co ho to napadlo? Nevím.
Ale co už vůbec nechápu: on, darebák, ukradl pytlík kafe! Vždyť psímu čenichu musí kafe ukrutně smrdět. Viděl jsem psa pít pivo, ale nikdy jsem neviděl psa lemtat kafe. A Bart mi ukrad pytlík Douwe Egberta! Pravda, nerozsápal ho, natož aby ho sežral. Jen ho nakous a já ho našel dřív, než se drahocenný prášek vysypal. Teď už je kafe tam, kde má být, ve skleněné dóze.
Ovšem záhada, ta zůstává nezodpovězena. Bart neodpoví, a tváří se tajemně.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku