Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 17.12.2003
Svátek má Daniel




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Péče o zdraví
 >TÉMA: Co dělá policie pro bezpečnost dopravy?
 >MROŽOVINY: Rok 1943 ve vzduchu
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Muži stvořili stroj a ženy mu daly duši.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Cožpak dárky, ale vánoční papír!
 >PSÍ PŘÍHODY: Pije pes kafe?
 >FEJETON: Nepřítel naslouchá
 >GLOSA: Stáří do šrotu?
 >NÁZOR: Rychle z cesty, hovoří Světoobčan!
 >EKONOMIKA: Kurs koruny by neměl přesáhnout 32,30 za euro
 >SVĚT: Skupina členů britské Horní sněmovny žádá celonárodní debatu o Evropské Unii
 >NÁZOR: Zemědělství je jen jedna z forem péče o půdu.
 >Peníze: Pojišťováci v novějším hávu
 >CHTIP: Když chlapi navrhují vánoční papíry
 >LETECTVÍ: Před sto lety se bratři Wrightové vznesli do vzduchu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
17.12. O CHYTRÝCH LIDECH: Muži stvořili stroj a ženy mu daly duši.
JITA Splítková

Za vším hledej ženu, v počátcích programování byly dvě. Byly tak odlišné... Opravdu? Obě měly přání naučit hloupé stroje chytře myslet, obě dvě stvořily počítačové programy.

Ada Augusta Byron lady Lovelace 10. prosince 1815 v Piccadilly, Middlesex (nyní součást Londýna) - 27. listopadu 1852 v Marylebone, Londýn
Grace Murray Hopper 9.12. 1906 New York - 1.1. 1992 Arlington, Virginia .

Prolog:
Nejen tyto dvě ženy, nýbrž všechny ženy na světě, by měly "milovat" počítače.
Hned vám to vysvětlím.
Zdá se, že "zinteligentnění" a tedy zářivá budoucnost počítačů závisela na myslích geniálních žen. Na druhou stranu, v moci počítačů je změnit budoucnost všem ženám. Není to bláznovství připisovat stroji moc nad osudem živých bytostí? Toto zdánlivě nelogické spojení má své velké opodstatnění - souvisí to s rovnoprávností žen. Není žádným novým objevem, že žena se dostala do podřadné role vůči muži až v období neolitické revoluce. V této době byl vynalezen pluh a začalo nastupovat soukromé vlastnictví a dědické právo.
Když se před neolitem pole obdělávala "pramotykou", tuto práci vykonávaly ženy a tudíž se větší měrou podílely na obživě všech. Se změnou a zdokonalením a fyzickým ztížením výrobního postupu - od okopávání k orbě, se stává živitelem muž a nejen živitelem i vlastníkem půdy, zvířat a pracovních sil do nichž jsou zařazeny jeho ženy a děti. Všemožné věci si člověk může vzít do hrobu jako pohřební vybavení, ale půdu ne, tak se začíná akt dědění a to z otce na syna. Pomalou evolucí přešla společnost v patriarchát. S průmyslovou revolucí se opět začíná měnit výrobní způsob, slabá žena za pomocí strojů zvládne mužskou práci a stává se znovu v mnohých případech živitelkou rodiny. Její postavení se začíná pomalounku, ale jistě zrovnoprávňovat s muži. Pak přišel ten den, kdy se "narodil" počítač, kybernetika, robotika.
Stroj je stroj, je mu opravdu jedno, kdo se kolem něj "točí", a tak se kolem počítačů vytvořilo první prostředí, kde byly ženy brány jako skuteční rovnoprávní pracovní partneři a některé ženy toho využily.
Špičkové technologie dokončí evoluční vývoj zrovnoprávnění postavení ženy ve společnosti. Z tohoto důvodu by ženy měly milovat počítač...
- - -
Než si představíme "matku" programování, musíme se aspoň v rychlosti seznámit s tvůrcem
onoho "jejího" programovatelného stroje - "počítače" a obzvlášť s tím počítačem, pro který vymyslela program. Oním geniálním mužem je Charles Babbage (1791-1871) anglický matematik a děkan matematické katedry v Cambridge.
Jeho prvním vynálezem (1822) byl diferenční stroj na počítání hodnot tabulek. Hodnoty se vypočítávaly jedinou matematickou operací a to sčítáním, s využitím vlastností diferenční tabulky a jednotlivých diferencí. Na řízení výpočtů použil už existující vynález - Jacquardovy děrné štítky. Tato sčítačka se používala v praxi ve státní správě.
V roce 1827 vydal osmimístné tabulky logaritmů přirozených čísel od 1 do 108.000.

V roce 1833 začal pracovat na dokonalejším počítači - nazval ho Analytical Engine a práci na něm přerušil až z důvodu úmrtí, takže zůstal nedokončený. Tento stroj byl neuvěřitelně dokonalý (samozřejmě na svoji dobu) k řízení operací Babbage opět použil děrné štítky, jako zdroj energie měl sloužit parní stroj. Architekturu stroje vytvořil z několika částí:
- Paměť byla složena z mechanických registrů, kde se uchovávala čísla používaná strojem.
- Centrální operační jednotka ("mlýnek"), ve které se měly vykonávat základní matematické operace - čili sčítání, odčítání, násobení a dělení. Operační rychlost měla být pro jedno sčítání sekunda a jedno násobení mělo být vykonáno za minutu (cifry mohly být až padesátimístné)
- Mechanismus na řízení jednotlivých operací.
- Vstupní a výstupní jednotka. Ta byla spojena s tiskárnou.
Další pokrokovou myšlenkou použitou v koncepci tohoto "počítače" byl, a teď to konečně přijde - jeho program, který ho měl řídit!

O Adě Augustě, jejím životě a odborné práci, ale i o ADĚ najdete v:
pokračování tohoto článku



webový projekt FUTUROLOGIE

VIRTUWORLD osobní web





Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku