Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 17.12.2003
Svátek má Daniel




  Výběr z vydání
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Péče o zdraví
 >TÉMA: Co dělá policie pro bezpečnost dopravy?
 >MROŽOVINY: Rok 1943 ve vzduchu
 >O CHYTRÝCH LIDECH: Muži stvořili stroj a ženy mu daly duši.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Cožpak dárky, ale vánoční papír!
 >PSÍ PŘÍHODY: Pije pes kafe?
 >FEJETON: Nepřítel naslouchá
 >GLOSA: Stáří do šrotu?
 >NÁZOR: Rychle z cesty, hovoří Světoobčan!
 >EKONOMIKA: Kurs koruny by neměl přesáhnout 32,30 za euro
 >SVĚT: Skupina členů britské Horní sněmovny žádá celonárodní debatu o Evropské Unii
 >NÁZOR: Zemědělství je jen jedna z forem péče o půdu.
 >Peníze: Pojišťováci v novějším hávu
 >CHTIP: Když chlapi navrhují vánoční papíry
 >LETECTVÍ: Před sto lety se bratři Wrightové vznesli do vzduchu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
17.12. FEJETON: Nepřítel naslouchá
Jan Krejčí

Na vojně jsem se chtěl vznášet ve vzduchu. Jakožto náruživý stavitel létajících strojů, ponorky, několika bitevních lodí a mnoha palných zařízení všeho druhu jsem se na vojně přihlásil k parapučistům, jak jsme v batolecím věku říkali těm pánům co visí na šňůrkách z nebe. Pilně jsem cvičil. Kdejaké paraple to odneslo. Nepomohlo ani to. Soudruzi ze štábu se to asi nedozvěděli. Přidělili mne k typu lidově demokraticky revolučního vojska, bez něhož není velení. Stal jsem se důležitou součástkou ozbrojené pěsti dělnické třídy a přenášel a zprostředkovával zásadní sdělení velících součástek na kratší i delší vzdálenosti. Na bojovém postu jsme dostávali mnoho důležitých instrukcí, jedna instrukce však byla konstantní. Byla napsána výrazně na ceduli a říkalo se na ní krátce: "Nepřítel naslouchá!" Nevěděl jsem co to přesně znamená, zda nemám mluvit vůbec nebo si mám dobře rozmyslet co řeknu, ale tušil jsem, že jde o závážné sdělení. Vyřešil jsem to po svém, naše technologie pokrokovější části světa to umožňovala skvěle. Zůžil jsem přenášené pásmo mého bojového prostředku tak, abych eliminoval varovný prst předvoje dělnické třídy, hluk rušiček a začal jsem naslouchat nepříteli sám a preventivně. Tak jsem absolutně eliminoval možnost, před kterou mne cedule varovaly, splnil svůj bojový úkol a zároveň si šáhnul na skutečného nepřítele. Představte si, nepřítel byl hrozně ukecaný. Mluvil skoro dvacet čtyři hodin denně a stále dokola a o tom samém. Říkal, že u nás není svoboda, protože nemůžeme svobodně mluvit. "Aha, to ty cedule", říkal jsem si. Mezi hlasy nepřátel jsem jasně rozeznal i hlas dnešního místopředsedy Uhelných Skladů. Tenkrát ještě Ratibora Majzlíka neznal a asi i proto se mi jeho slova velmi líbila. Mluvil také o svobodě, ale jinak, mluvil o svobodě podnikání. Přemýšlel jsem o tom a rozhodl se alepoň na chvilku také osvobodit. Zašel jsem do army nakoupil Startky a Partyzánky a nabídl je soudruhům vojínům a poddůstojníkům z našich ubikací. Soudruzi byli nadšeni, unaveni stáním na stráži lidu, v leže, nakupovali retka po krabičkách a vůbec jim nevadila moje osvobozujicí přirážka ve výši kačky. Konečně jsem poznal co je to svoboda, koupil jsem si v naší lidově demokratické trafice tvrdé Sparty. Eh, to byla balada. "Není nad pravej virginskej tabák," vzdychal jsem a hleděl do nebe, odkud visely šňůrky, "konečně vím co to je svoboda".

Nakonec se ukázalo, pravděpodobně díky těm cedulím, že přirážet chtějí všichni, zazvonili klíčema a lidově demokratické pohádky byl konec. Začali jsme všichni makat. No, skoro všichni?!

S nostalgickou vzpomínkou na starý zlatý časy, každé ráno přelaďuji stanice bývalých nepřátel a poslouchám škrkající hlasy. Příjímač už není tak bytelný, žadný elektronky, ručičky, ciferníky, kolečka a páčičky, jen kus papundeklu, dva čudlíky a nějakej ten chip. Nekouřím. Dneska už může řikat každý co chce, příražet jak chce a kolik se mu zamane a vůbec, nikde žádné cedule nevisí. Minulý týden hlasy hovořily s naším ministrem Svobodou. Mám jiné názory než ministr. Ministr horlivým, naléhavým tónem tvrdil, že jde (ostatně tak jako vždy u jeho osoby) o zásadní a důležitou věc, kterou mohou zhatit snad a pouze snahy euronepřátel. Zavětřil jsem, tak a je to tady, nějak zkurvenej civil a na tak důležitým postu. Vida, asi si zařídil modrou, neměl to za sedmset třicet a neví, že má dávat bacha na hubu, protože ... pšššt!

Jak se vám líbí nejnovější cedule lidově demokratického občanského sdružení Za zachování nepřítele?!:

"Euronepřítel naslouchá!"

Ano? Pak neváhejte a obraťte se s důvěrou na naše zástupce a budete dokonale euroukojeni. Od deseti kusů sleva pět procent a jedny želízka zdarma!

Za trvale udržitelného nepřítele, nazdar!

jankrejci.aktualne.cz




Další články tohoto autora:
Jan Krejčí

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku