Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 19.12.2003
Svátek má Ester




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Diskuse o "euroústavě"
 >POLITIKA: Běda zemi, kde se strany přetahují
 >NÁZOR: Otřesná Součková
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - jaká jezdila auta
 >PSÍ PŘÍHODY: Dnes přiletí David
 >EKOLOGIE: Zakážou Greenpeace kočky a větrné elektrárny?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vojenští policajti jsou pomoc íráckým civilistům, ne okupanti, Koudelko!
 >MOBY DICK: Mise v míse
 >GLOSA: Proč nefandím různým gender studies
 >POSTŘEH: O lehátku
 >PENÍZE: Český důchodce ve švédské penzi
 >Okrádat cizince je normální
 >SVĚT: Jak se volilo v Rakousku
 >NÁZOR: Šifra sociálnosti

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
19.12. Okrádat cizince je normální

Jsem španělský turista, mohl byste mě prosím vyfotit?" Mluvíte-li česky, máte velkou šanci, že dotyčný po vás bude chtít opravdu jen tu fotku. Pokud česky nemluvíte, svým zjevem působíte exoticky a stojíte s velkým batohem někde v centru Prahy, může vás takové setkání stát daleko víc, než jedno zmáčknutí spouště foťáku.

S Nyem, který pochází z Barmy a je v České republice na stáži jsme byli jedno úterní dopoledne na autobusovém nádraží Florenc. Zatímco já jsem odskočil koupit jízdenky, on se seznámil se španělským turistou. Za to, že mi jízdenku odmítla prodat, jsme dámě u okýnka dnes vděční. Dvě minuty stačily k tomu, abych po návratu svého přítele našel v ústraní nádraží ve společnosti tří mužů.

Dorazil jsem k nim těsně předtím, než se usměvavému Nyemu podařilo vysvobodit z ověšení taškami a obrovského batohu, po kterém by následovalo vytažení peněženky s pasem a penězi. Do jejich rozhovoru jsem vstoupil pochopitelnou otázkou "Co se děje?". Používal jsem angličtinu. Nye mi s úsměvem sděloval, že ho kontroluje policie, což jeden z mužů doložil průkazem. Papírová kartička s nápisem Police zasunutá v peněžence vzbuzovala spíše úsměv, svůj účel ale evidentně splnila.

V tuto chvíli jsme tam tedy byli dva tajní policisté, jeden španělský turista s nefunkčním foťákem a mapou, Nye a já. Příslušníci Police dále trvali na kontrole pasu, v tu chvíli jsem si však uvědomil, že stále mluvím anglicky. První české slovo znamenalo obrat. Trojice mužů všeho nechala a špatnou angličtinou ukazovala na mého přítele, jeho zavazadla a společně vysvětlovala, že vše je "OK". Španělský turista začal mávat mapou a vysvětlovat, že se snažil mému příteli poradit. Během okamžiku všichni tři společně zmizeli směrem k metru. Dopadlo to dobře, dokonce jsme ještě stihli náš autobus.

Je nepříjemné přijít o peníze, ztráta pasu však znamená vážný problém. Požadovat po zloději, aby přemýšlel nad komplikacemi, které může způsobit, je nesmysl. Nám vše začalo docházet teprve později. Nye má stále barmský pas, přestože z Barmy už musel před několika lety uprchnout. Žije v Thajsku, kde je šance na získání pasu pro barmské uprchlíky mizivá. Co by nastalo, kdyby o něj přišel v České republice, kde je jen dočasně? Já sám všechny důsledky raději nedomýšlím.

Okrádání cizinců je něco, s čím se asi automaticky počítá. Děje se to neustále. V každé zemi, kterou navštěvují turisté. Jde o specifický způsob kriminality, který těží jednoduše z neznalosti prostředí a jazyka. To nahrává podvodníkům, kteří jsou schopní rychle využít situace. Nezáleží na tom, jestli se jedná o falešného policistu, revizora nebo okrádajícího taxikáře. Z našeho pohledu se jedná o jasnou naivitu: nechat se oslovit někým na Florenci, odlákat do ústraní a nechat se zmást očividně falešným průkazem. Z pohledu cizince, který na takové jednání není připravený, to už naivita není. S okrádáním cizinců si neděláme starosti do chvíle, než se člověk sám ocitne ve stejné situaci někde v zahraničí.

Zneužívání cizinců tímto způsobem je (nejenom) českou realitou. Té naší "pravé" policii se ale čas od času přece jen něco podaří. Trojici z Florence už chytila a doufejme, že delší dobu teď pravděpodobně nikoho neokradou. Co ti další? "Nebav se s cizími lidmi, nenech se odlákat z očí veřejnosti, ...". V kůži cizinců by jsme to měli znát všichni. Kdo ne, má smůlu. Zažitá představa okradeného hloupého prachatého Němce, kterého několik ztracených euro nepoloží, však nemá s civilizovanou Evropou mnoho společného.

Jaroslav Valůch

Autor působí ve společnosti Člověk v tísni.


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku