Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 23.12.2003
Svátek má Vlasta




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Dva vánoční tipy
 >FEJETON: A pak se dostaví dlouhá a opojná noc…
 >POHÁDKA: Jeden vesmír?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoce jsou za dveřmi
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart ve vánici
 >MROŽOVINY: Master and Commander: Odvrácená strana filmu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Na dlouho ztracené tváře
 >NÁZOR: Literární noviny stůňou
 >NÁZOR: Past veřejných zakázek.
 >MÉDIA: Žebráci z televize
 >POLITIKA: Hrozí Iráku občanská válka?
 >FEJETON: Sýkorky jako model pro studium lidského chování
 >FEJETON: Potřeba vyrovnávání
 >FEJETON: Je to velká sranda - aneb ubohý Vašíku
 >FEJETON: Vzpoura proti dudlaj dudlaj

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
23.12. POLITIKA: Hrozí Iráku občanská válka?
www.infoservis.net

Nejfrekventovanější tváří mediálního světa posledních dní je bezesporu svržený irácký prezident Saddám Husajn. Příznačným paradoxem však je, že čí více času uplynulo od oznámení jeho zatčení americkými vojáky, tím více mlhy se vznáší nad skutečným příběhem jeho dopadení. A budoucnost Iráku, již řada politiků dosud spojovala právě s osudem bývalého diktátora, není o moc jasnější.

Jak v neděli 14. prosince oznámil vrchní velitel amerických okupačních sil v Iráku generál Richardo Sanchez, Saddám byl ve vesnici ad-Daur jižně od Tikrítu dopaden "v sobotu kolem půl deváté večer". Vzápětí mohli diváci na celém světě zhlédnout videozáznam prohlídky Saddámovy ústní dutiny prováděné americkým vojenským lékařem. "Když jsme ho dopadli, vypadal jako zlomený muž," uvedl Sanchez na adresu zarostlého, špinavého a evidentně dezorientovaného muže, který v žádném případě nepřipomínal někdejšího diktátora majícího na svědomí desítky tisíc životů.

Skeptické hlasy přišly v zápětí

Již den po americké tiskové konferenci v Bagdádu, na níž někteří přítomní iráčtí novináři provolávali Saddámovi smrt a někteří plakali dojetím, se ale v regionu objevily první pochybnosti.

Íránský konzervativní list Tehran Times v redakčním komentáři rozvažoval nad načasováním celé akce, která "stejně jako hollywoodská dramata končí vítězstvím Američanů nad nepřáteli demokracie" a byla možná "precizní choreografií sepsanou k záchraně George Bushe před nadcházejícími prezidentskými volbami". Deník usoudil, že vzhledem ke všudypřítomnosti proamerických sil v centrálním Iráku "USA dobře věděly, kde se Saddám skrývá, a jeho zadržení oddalovaly".

Pečlivě zrežírovanou prezentaci největšího úspěchu amerických pátracích akcí v Iráku se pokusil ve čtvrtek nabourat i jordánský deník al-Arab al-jaum. S odvoláním na "zdroje blízké okupační správě" bagdádský zpravodaj listu napsal, že Saddáma před jeho dopadením americkými vojáky zradil a tlumícími látkami nadopoval jeho bratranec. "Saddáma zradil jeho příbuzný plukovník Muhammad Ibráhím Amir al-Mislit, který bývalého prezidenta od dubna doprovázel od jednoho úkrytu k druhému. Podle plánu předem domluveného s Američany, al-Mislit Saddáma omámil krátce před tím, než k exprezidentovu úkrytu dorazili američtí vojáci a zajali ho. Cílem bylo dopadnout Saddáma živého a znemožnit jeho útěk," napsal ammánský list. Podobně se již před tím vyslovila Saddámova sestra Naval Ibráhímová Hasanová. Arabským veřejným míněním otřásla skutečnost, že Saddám - ač v úkrytu ozbrojen - nepoužil svou pistoli ani k protiútoku ani k sebevraždě, ačkoliv ještě na jaře Iráčany vyzýval k hrdinné smrti v boji proti cizím vetřelcům. "Takto by se nikdy nevzdal. Museli ho omámit, aby se jim takto vydal," hájila ho ale Hasanová na stránkách londýnského listu al-Kuds al-arabí.

Kam zmizela kurdská stopa?

Spíše pro americké obecenstvo bylo zase určeno jedno z mnoha žoviálních vyprávění amerických vojáků, kteří se hlásily k účasti na klíčovém zátahu. "V jednom z objektům, kde se v prachu válely cihly a starý papír, jsme ucítili vůni drahých doutníků. Takových doutníků, jaké si v Iráku nemůže obyčejný smrtelník dopřát," popsal televizi Fox odhalení "neopatrného" Saddáma seržant Danile Saffeels. "Bylo to jako v nějakém filmu: Mafiánský kmotr se dopouští osudové chyby." Major Brian Reed zase uvedl, že Saddám nabízel Američanům dohodu. "Jsem Saddám Husajn, prezident Iráku. Chci vyjednávat," měl ze své "pavoučí díry" říci v jazyce obléhatelů. Američtí vojáci mu údajně shora odpověděli: "Prezident Bush vás pozdravuje."

K daleko serioznějším úvahám, než americká propaganda a téměř povinná skepse muslimského světa, ale vybízí otázka, co vlastně Saddámovu zadržení předcházelo. Z oficiální verze Pentagonu nevyplývá, že by se na operaci podílel někdo jiný, než 600 amerických vojáků. Kurdský server kurdishmedia.com však už v neděli uvedl, že Saddámův úkryt byl vytypován na základě poznatků rozvědky Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK) ovládajícího část severního Iráku.

Vysoký činitel proamerické milice PUK a šéf jejího výzvědného aparátu Kosrat Rasúl se údajně operace osobně účastnil. Člen irácké prozatímní vládní rady Ahmad Šalabí to nepřímo potvrdil. "Rasúl sehrál ve včerejším odhalení Saddámova úkrytu roli," řekl. Informaci o dopadení Saddáma také jako vůbec první ze světových médií v neděli dopoledne zveřejnila íránská státní tisková agentura IRNA. Teprve její zprávu, která byla opřena o rozhovor s vůdcem PUK Džalálem Tálabáním (ten právě přijel do Íránu) a jenž byla vydána asi tři hodiny před americkou tiskovou konferencí v Bagdádu, převzaly západní agentury.

Rumsfeld posléze v televizi v CBS na dotaz, zda se na zatčení podílel nějakým způsobem Írán, odpověděl: "Nikoli. Saddám byl dopaden díky práci uniformovaných mužů a žen, kteří v Iráku jsou sedm osm měsíců."

Prorocká slova proto možná napsal už 15. Prosince vydavatel a šéfredaktor al-Kuds al-arabí Abd al-Barí Atván. "Nejspíš to byla sehraná scénka k ohlupování veřejnosti. Slyšeli jsme jen americkou verzi, nebo spíše to, co americké vojenské kruhy chtěly, abychom slyšeli. Na některé části skutečného obrazu bude třeba počkat, až se usadí prach."

Ubude násilí?

Saddámovo dopadení má v každém případě vliv na bezpečnostní situaci a stabilitu Iráku. "Saddámovi stoupenci" a "islámští teroristé" byli prakticky od květnových počátků hnutí odporu nejčastěji označováni za strůjce gerilových a teroristických výpadů proti zahraniční vojákům, civilním zaměstnancům okupační správy i samotný Iráčanům.

Už červencové zabití dvou Saddámových synů Udaje a Kusaje při obléhání jejich úkrytu v Mosulu ale ukázalo, že situace je složitější. Protiamerické výpady totiž navzdory tvrzení řady amerických činitelů, že právě Udaj a Kusaj řídí podzemní ozbrojenou síť, pokračovaly. Obdobně, také dny následující po Saddámově zatčení nebyly o nic klidnější, ale naopak probíhaly ve znamení útoků na Američany, irácké policejní stanice (Bagdád), rabování státních úřadů (Fallúdža a Sámarrá) a dalších výpadů, jejichž aktéři zároveň v ruce třímali portréty svrženého prezidenta.

Tyto jevy řada analytiků například v televizi al-Džazíra označila za reakci na veřejné ponížení (jakkoliv vesměs nenáviděného) vůdce. Útoky radikálů a teroristů ale nemohou s koncem Saddáma ustat i z důvodu, který již připouštějí i samotní Američané: Saddám na půlročním útěku žádné hnutí odporu neřídil, ale byl pouze jeho sjednocujícím symbolem. Domněnku, že Saddámovo dopadení naopak může v dlouhodobé perspektivě přispět k ukončení násilností, shrnul v neděli americký prezident George W. Bush. "Už se nikdy nebudete muset obávat vlády Saddáma Husajna," vzkázal Iráčanům v televizním projevu. Od jarního zhroucení baasistické moci se velká výseč irácké veřejnosti odmítala zapojit do nového sytému právě z obavy, že se Saddám vrátí a se "zrádci" zúčtuje stejně brutálně, jako to činil v minulosti. V tomto duchu ostatně přinesla světová média desítky výpovědí řadových Bagdáďanů i obyvatel dalších iráckých měst.

Budoucnost má v rukou nadžafský ájatolláh

Mediální bouře kolem Saddámova dopadení zcela odvedla pozornost od tématu, které je pro budoucnost Iráku daleko závažnější, než osud padlého tyrana, odstřiženého tak jako tak od jeho mocenské základny. Jde o předávání moci z rukou okupační správy nově ustavené svrchované vládě Iráku. Okupační administrativa vedená Paulem Bremerem se v polovině listopadu dohodla s Američany vytvořenou prozatímní vládní radou Iráku na harmonogramu předání moci. Z dnešních regionálních orgánů by v zásadě mělo vzejít provizorní shromáždění a od něj se pak odvinout složení přechodné vlády, která se má ujmout moci do konce června 2004.

Se všeobecnými volbami, v nichž by se projevil názor všech Iráčanů a nikoli jen (zhusta Američany jmenovaných) úředníků a regionálních politiků se počítá v horizontu konce roku 2005.

Právě to je ale jádro výhrad, která vznesl muž, který se obvykle do politiky nemíchá - velký ájatolláh Alí Husajní Sístání, který je nejrespektovanějším klerikem iráckých šíitů. Sístání již v červnu vydal náboženský výnos, podle nějž podpoří jen takovou ústavu, která bude sepsána lidmi zvolenými ve všelidovém hlasování. Tomu přitom dohoda o předání moci mezi Washingtonem a prozatímní radou nevyhovuje, neboť počítá se sepsáním konstituce ještě před všeobecnými volbami.Sístání se těší značnému renomé a Bremer tak musel vzápětí z plných sil tlačit na členy prozatímní vládní rady, aby pod dojmem z klerikových námitek od dohody nevycouvali. Zatím se tak nestalo a například dnešní šéf rady, rovněž šíitský duchovní Abd al-Azíz Hakím dal najevo, že kompromis se nejspíš bude hledat cestou lavírování a slovíčkaření - tak aby USA nemusely ustupovat od svých představ, a zároveň nebyl příliš podrážděn vlivný duchovní z Nadžafu. "Členy přechodné národní rady je třeba vybrat ve volbách," řekl Hakím počátkem prosince televizi a-Džazíra. "Volby však mohou mít různé formy a my stále diskutujeme, jakou podobu nakonec vybereme." Američané se snaží argumentovat, že má-li se moc předat rychle, nelze proces stavět na časově náročných všeobecných volbách, jimž by prý muselo předcházet sčítání lidu. Sístáního aparát reaguje návrhem, aby se seznamy voličů sestavily ze soupisů obyvatel pro příděly potravin, které v Iráku platily v éře mezinárodních hospodářských sankcí.

Hrozí občanská válka?

Sám Hakím ale upozornil, že výběr prozatímního parlamentu založený na hlasování městských rad dosazených Američany může vést k vážným konfliktům, neboť tyto nové struktury jsou často zcela odtrženy nejen od voličů, ale i od reálného rozložení sil v regionech. "Výběrem 200 lidí z tisíce si takto znepřátelíte 800 lidí. To může vést i k občanské válce," řekl v bagdádském listu al-Mada.

Mnozí duchovní iráckých šíitů, (šíité tvoří dvě třetiny populace Iráku) poukazují na absenci odkazů na islám v "americkém" plánu. V tomto smyslu se vyslovil i Hakím, který o věci se Sístáním jednal. "Vše, co bude odporovat zásadám islámu, musí být zakázáno, a to v přechodném období i po něm," citoval Hakím Sístáního. "Nastanou vážné problémy, pokud naše výhrady nebudou zohledněny," varoval Hakím. Mluvčí okupačních mocností Charles Heatly reagoval ujištěním, že koalice Sístáního návrhy posoudí. "Chceme tu zavést demokracii, a to znamená, že vyslechneme každého," prohlásil. List The Washington Post však ve stejné době citoval činitele, podle nichž jde o mnohem více, než o způsob voleb. I někteří členové irácké vládní rady se obávají, že pokud by se dnes zásadně ustoupilo Sístáního výhradám, mohlo by jít o precedent, podle nějž by měl tento muž de facto právo veta nad jakýmkoliv politickým rozhodnutím.

Do toho přicházejí ambice a strach ze ztráty moci dnešních členů prozatímní vládní rady, která má být s červnovým nástupem nové vlády rozpuštěna. Zmíněná kontroverze kolem Sístáního je tedy nejviditelnější, avšak nikoli jedinou. "Každá irácká politická skupina vzhlíží k plánu předání moci se svými vlastními obavami," podotkl analytik Hiva Usmán z londýnského Institute for War and Peace Reporting. "Kurdští vůdci chtějí jednoznačné zakotvení principu federalismu. Šíité si chtějí udržet většinu, již nyní mají ve vládní radě. Záruku zastoupení ve vládě navíc chtějí i politici, kmenoví vůdci a náboženské osobnosti z řad sunnitských Arabů, kteří jsou mnohem roztříštěnější než šíitští Arabové či Kurdové," upozornil Usmán.

Shrnuto: Zadržení Saddáma Husajna bylo ve srovnání s tím, jaký bude další boj o moc nad Irákem, skutečně jen mediálně vděčnou epizodou.

Břetislav Tureček

Autor je redaktorem listu Právo

Více o tématu Saddám za mřížemi. A co dál? se dočtete na stránkách www.infoservis.net .


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku