Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 29.12.2003
Svátek má Judita




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Na co spoléhat v novém roce
 >KOMENTÁŘ: Vyšetřovací komise na štíru s logikou
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zabitý Ježíšek
 >PSÍ PŘÍHODY: Odpočinek válečníků
 >MOBY DICK: Chvilka vánoční poezie
 >SVĚT: Předvánoční plavba I. - Loď, lidi
 >UMĚNÍ: Pozvánka na výstavu: Zdena Roztočilová
 >Radčin světelný gramofon: Mystika pro mrazivé zimní večery
 >DETEKTIVKA: Případ věrohodného svědka
 >FEJETON: Vánoční koncert
 >POSTŘEH: O dárcích
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Můj Štědrý den
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartovy Vánoce
 >MROŽOVINY: No difference
 >ARCHITEKTURA: Dva vánoční tipy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
29.12. UMĚNÍ: Pozvánka na výstavu: Zdena Roztočilová
Daniela Krechlová

Lidé se od nepaměti rádi obklopovali krásnými věcmi. Někteří si je dovedli vymyslet a vyrobit, jiní si dovednosti talentovaných vážili a oceňovali. Keramika patřila k dostupným výtvarným uměním pro všechny sociální vrstvy a žila s nimi, sloužila tělu i duši, doprovázela až na onen svět a její služba pokračovala až za hrob, když s archeologickými vykopávkami byla výbava předků přemístěna do muzejních expozic, aby zde předměty didakticky a invenčně sloužily pro další generace jako doklady hmotné kultury sice bezejmenných talentovaných, ale přesto ve výtvarné výjimečnosti nesmrtelných smrtelníků.
O keramice se říká, že patří k nejstarším rukodělným řemeslům lidstva. Tam, kde se vyskytovala vhodná hlína, lidé nelenili a zkoušeli vyrobit potřebné cihly, misky, talíře, hrnce, poháry, nádoby na vodu, zásobníky na obilí a vedle řady předmětů nutných k životu a užitkově potřebných, rovněž tak tvořili pro potěchu duše hračky, různé hry či osobní dekorativní předměty, kterými byly šperky.
Vystavené práce výtvarnice Zdeny Roztočilové spojuje nejen hlína jako výchozí materiál, ale i autorské přemýšlení o sochařském modelování hmoty. Čajové konvice, mísy nejrůznějších objemů a velikostí představují základ autorčiny keramické tvorby. Za výjimku mohou být považovány keramické, terakotové šperky Zdeny Roztočilové.
Ovšem tento letmý pohled se jeví nepochybně jako zavádějící, vždyť autorka je především šperkařka. Po absolvování VŠUP v Praze se stala akademickou sochařkou. Mohla by zdolávat, stejně jako řemeslně zvládnutou hlínu, jiný přírodní materiál - třeba dřevo, anebo se opět vrátit k ověřené práci s kovem a perletí.
Autorka prezentuje vystavenou kolekcí jednu ze zvolených materiálových kapitol své tvorby. Nazývá se terakota. Sochařsky čistá, výrazově minimalistická. Pouze a jen objemy a organické pláště prozatímně prázdných dutin, a když kresba, tak zpočátku nevyzpytatelné překvapení z čarovně působících chemických reakcí, které pramení ve vzájemném střetu příměsí v hlíně se spoutaným žhnoucím živlem.
Hlína patří k dostupným materiálům. S nejrůznějšími touhami po rekvalifikaci a uplatnění se objevila v posledních letech záplava keramického zboží, kterému chybí potřebné rysy kvality - zvláště estetická přesvědčivost spočívající v nerozmělněné invenci a v sebevědomém tvarovém přednesu. Tato výstava je zvládnutým příkladem užitého a výtvarného umění, symbiózou řemesla a umění a zároveň kultivovanou souhrou funkce s tvarem.

Galerie U prstenu, Jilská 4, Praha 1. Do 15. ledna 2004, otevřeno denně kromě pondělí od 11 do 18 hodin.

PhDr.Daniela Krechlová




Další články tohoto autora:
Daniela Krechlová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku