Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 30.12.2003
Svátek má David




  Výběr z vydání
 >POHÁDKA: Karkulína
 >CHTIPY na závěr roku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chystání na Silvestra
 >PSÍ PŘÍHODY: Šogo a rachejtle
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Nečekaný dárek
 >NÁZOR: Stíhačky nepotřebujeme
 >GLOSA: Co, kromě vzdělance, může u nás znamenat označení intelektuál.
 >FEJETON: Na co spoléhat v novém roce
 >KOMENTÁŘ: Vyšetřovací komise na štíru s logikou
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zabitý Ježíšek
 >PSÍ PŘÍHODY: Odpočinek válečníků
 >MOBY DICK: Chvilka vánoční poezie
 >SVĚT: Předvánoční plavba I. - Loď, lidi
 >UMĚNÍ: Pozvánka na výstavu: Zdena Roztočilová
 >Radčin světelný gramofon: Mystika pro mrazivé zimní večery

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
30.12. GLOSA: Co, kromě vzdělance, může u nás znamenat označení intelektuál.
Václav John

Chápání významu tohoto označení jednoho člověka, ale hlavně skupiny lidí, prošlo u nás od komunismu do dnešní doby zajímavým vývojem.

Pokud si pamatuji, tak v ranném komunismu padesátých let to byla mimořádně hanlivá nadávka a nositele odsuzovala k všeobecnému opovržení až po možnost zavření. Později se to zmírnilo, tito lidé byli už jen podezřelí.

To už mohu sloužit vlastní zkušeností. Coby čerstvý vojín-absolvent jsem, spolu s dalšími asi deseti absolventy, nastoupil základní vojenskou službu v jistém technickém vojenském učilišti. Obyčejní vojíni tam fungovali jako kuchaři, řidiči a podobně. Absolventi tam pomáhali zajišťovat organizačně, i případně výukou, chod učiliště. Hned na začátku, při prvním PŠM, nám dal příslušný politruk k vyplnění test, jehož základní otázkou bylo, proč jsme šli na vojnu. Aniž bychom se nějak domlouvali, tak jsme všichni napsali - protože jsme museli. Podotýkám, že to bylo v relativně tolerantním roce 65. Spokojeně si testy odnesl, ale druhý den si nás svolal a celý zelený nám sdělil, co jsme to napsali. Začal naříkat co s ním bude, když to praskne. Vám je přece hej, vy jste inteligenti a intelektuálové, pravil, vy nemusíte být pevní, vy jste automaticky podezřelí z neloajality k režimu, ale co já. Když ještě dodal, že by už neuměl ani pustit soustruh, tak jsme mu doporučili ať testy zahodí a už pro nás PŠM nepořádá. Chvíli usilovně přemýšlel, pak zazářil, pochválil nás, že jsme opravdu zbytečně nechodili do školy, a od té doby si nás nikdo z politického oddělení nevšímal.

Po roce 68 se zase oficiální názor posunul zpátky až na nadávku. Pád komunismu zprostil tuto skupinu lidí jak hanlivé nálepky, tak všeobecného podezření z nekalé činnosti. Dokonce se z této skupiny rekrutovala převážná část nové vládnoucí smetánky. Prostě význam byl jen ten slovníkový.

Teprve v poslední době začíná vývoj nabývat nových, lépe řečeno, starých forem. Především v souvislosti s disidenty, začíná určitá část politiků, nejméně jeden, znovu o intelektuálech hovořit jako o podivných a zbytečných lidech. Znovu se na scéně objevila "ta" hrstka intelektuálů. V rámci přizpůsobení dějin osobním potřebám, je teď vhodné tvrdit, že ten kdo se za komunismu krčil v koutku aby nebyl vidět, přispěl k jeho svržení víc než ten, co proti němu vystupoval a nechal se i zavírat. Na jednu stranu je to hrozné, ale na druhou stranu to svědčí o tom, že tito lidé přece jen mají svědomí, protože je za jejich tehdejší ustrašenost žere a takto jej ukecávají aby bylo zticha.

Navíc tento příklad českého vývoje postoje k intelektuálům svědčí o tom, že někteří mocní, bez rozdílu vzdělání, občas nesnášejí, a možná dokonce ze stejných důvodů, odlišné lidi. Třeba to ukazuje, že je něco na teorii o pohybu dějin ve spirále. Ještě je také zajímavé, že významově téměř stejné označení "inteligent" tolerovali tehdejší a tolerují i dnešní politici.




Další články tohoto autora:
Václav John

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku