Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 31.12.2003
Svátek má Silverstr




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >MROŽOVINY: Břitvoruký Jack.
 >PŘÁNÍ: Pf 2004
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Novoročenky
 >PSÍ PŘÍHODY: Snad poslední letošní Bartova pidirvačka
 >KOMENTÁŘ: Zmraž si plat a staň se parlamentním funkcionářem.
 >DOPRAVA: Kudy, kudy cestička…?
 >BUZERACE: Příběh vpravdě silvestrovský, leč reálný
 >EVROPSKÁ UNIE: Krach? Ne, to jen buldozer narazil
 >NÁZOR ODJINUD: O národních zájmech "Bakšikistanu", aneb, "Milí čeští diletanti, a co vy jako v té EU vlastně chcete?"
 >SPOLEČNOST: Chraňme člověka proti přírodě
 >Druhý příchod Tara Fuki
 >POHÁDKA: Karkulína
 >CHTIPY na závěr roku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chystání na Silvestra

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
31.12. SPOLEČNOST: Chraňme člověka proti přírodě
Michal Simkanič

V průběhu letošních vánoc nám matka příroda zase jednou ukázala, kdo je tady pánem. Nesmírná lidská tragedie, ke které došlo v jižním Iránu, opět připomněla, že každý, kdo volá po ochraně přírody, je ve své skutečné podstatě arogantní a namyšlený zupák. Je to stejné jako když půjde myš nabízet slonovi, že mu bude dělat osobního strážce. Dotyčná myš má v tomto případě na rozdíl od člověka omluvu v tom, že o sobě netvrdí, že je pánem tvorstva a nejinteligentnějším živočichem. Je zjevné i to, že přes nebývalý rozsah iránského neštěstí to zdaleka nebyla největší pohroma a svým rozsahem se řadí někam do průměru, ke kterému bohužel dochází a docházet bude tak jednou za deset let. Jsou tu však latentně mnohem větší hrozby. Na naší zeměkouli je spousta aktivních sopek, trvalým nebezpečím jsou podmořská zemětřesení, při kterých dochází k daleko větším škodám v podobě nárazových přílivových vln a jsou zde nepochybně o celé řády větší hrozby v podobě vesmírných katastrof - počínaje srážkou s asteroidem a konče vesmírnou radiací při třeba jen dočasné ztrátě přirozených štítů napnutých okolo planety jejím přírodním magnetismem. Jako každý jiný živočišný druh bychom měli chránit především sebe sama a teprve poté se zajímat o cokoli dalšího. Obávám se však velmi, že ani tato poslední přírodní katastrofa v nás neprobudí dostatek pokory a úcty k silám, jejichž ovládnutí ještě dlouho nebude v našich možnostech a neustále budou dostávat zelenou šílenci vykřikující, že největším škůdcem je člověk. Případný jaderný holocaust, který člověk dnes již nepochybně rozpoutat umí, však ve své podstatě ohrožuje právě náš vlastní biologický druh, pro přírodu samotnou a naší modrou planetu by to však byla jen zanedbatelná samočisticí epizoda, z hlediska její pět miliard trvající historie naprosto nevýznamná. Jedinou otázkou by pak bylo, zda by si krabi či potkani, kteří by v takovém případě svedli boj o nástupnictví, vedli v dalším pokračování kroniky planety Země lépe. To by však už nikoho z nás nepálilo. Přemýšlejme proto všichni o úkolech, na které opravdu stačíme a které nám přísluší a dělejme vše pro vlastní ochranu - příroda si poradí vždycky.

www.ceskapravice.cz Ing. Michal Simkanič




Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku