Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 31.12.2003
Svátek má Silverstr




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >MROŽOVINY: Břitvoruký Jack.
 >PŘÁNÍ: Pf 2004
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Novoročenky
 >PSÍ PŘÍHODY: Snad poslední letošní Bartova pidirvačka
 >KOMENTÁŘ: Zmraž si plat a staň se parlamentním funkcionářem.
 >DOPRAVA: Kudy, kudy cestička…?
 >BUZERACE: Příběh vpravdě silvestrovský, leč reálný
 >EVROPSKÁ UNIE: Krach? Ne, to jen buldozer narazil
 >NÁZOR ODJINUD: O národních zájmech "Bakšikistanu", aneb, "Milí čeští diletanti, a co vy jako v té EU vlastně chcete?"
 >SPOLEČNOST: Chraňme člověka proti přírodě
 >Druhý příchod Tara Fuki
 >POHÁDKA: Karkulína
 >CHTIPY na závěr roku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chystání na Silvestra

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
31.12. DOPRAVA: Kudy, kudy cestička…?
Jiří Svoboda

Nedávné havárie na dálnici D1, ale také na pražské magistrále a na části pražského okruhu, ukázaly, jak je naše dálniční a silniční síť poddimenzovaná. Dálnice a silnice si jednoduše nedokáží poradit se stále vzrůstajícím provozem. Motoristé si pak zcela oprávněně stěžují na to, že při havárii na dálnici z Prahy do Brna čekali na její zprovoznění až deset hodin a objízdné trasy byly ucpány tak, že se stejně nedalo jet. Situace v Praze je pak zcela katastrofální.

Stačí drobná srážka na některém z hlavních tahů a doprava v hlavním městě je úplně paralyzována. O tom, jak rychle jsou dopravní nehody vyšetřovány ze strany policie a jak rychle je pak cesta uvolněna k normálnímu provozu, toho bylo již napsáno dost. Celý problém bychom měli vidět především z hlediska rozvoje silniční a dálniční sítě, která v současném stavu již nedokáže pojmout další zvyšování dopravy. Navíc se předpokládá, že dopravní zatížení bude i nadále růst po našem vstupu do Evropské unie. Jednotlivé projekty na rozvoj dopravy a rozšíření stávající sítě silnic a dálnic jsou již řadu let připravovány a některé části se také dostaly již do stavební realizace. A zde začneme vždy narážet na to proslulé ale.

Opakuje se to celkem pravidelně, v rámci rozvoje regionu se kromě jiného rozhodne, kde je potřeba vystavět rychlostní komunikaci, dálnici, či pouhou silnici první třídy. Vlastnímu rozhodnutí předcházejí kvalifikovaná posouzení a všechny potřebné úkony státní správy vedoucí ke schválení záměru. Po tomto rozhodnutí opět celkem pravidelně nastupují organizátoři záměru zastavení jakékoliv výstavby, a v poslední době lze nabýt dojmu, že výstavby opravdu jakékoliv, nejen té silniční a dálniční. Především stavba dálnice je neustále vnímána hlavně ekologickými sdruženími jako veliké nebezpečí pro životní prostředí. Bohužel s výstavbou čehokoliv vždy přichází řada omezení, ale v konečném důsledku pak dochází k rozvoji daného regionu. Přesto se nejrůznější skupiny snaží zviditelnit jakousi občanskou neposlušností, respektive aktivním bráněním jakékoliv výstavbě formou ekologických a jiných protestů. Osobně nemám nic proti konstruktivním debatám o ochraně životního prostředí. V posledních letech je také řada opatření, která vycházejí z požadavků ochranářů a ekologických aktivit vidět i na našich dálnicích. Již při samotném projektu se přistupuje ke zvážení toho, aby stavba byla pokud možno co nejvíce šetrná k okolí, vznikají nejrůznější formy biokoridorů, odhlučnění vzhledem k obydleným územím apod.

Ani toto však zřejmě nestačí. A tak jsme svědky něčeho, co možná již hraničí s určitým stylem anarchie. Jde o to prodloužit zahájení stavby za jakoukoliv cenu.

Jsme pak svědky hry, která dokázala například prodloužit výstavbu obchvatu Plzně o celých deset let. I když i zde možná předcházela celému problému nepříliš šťastná rozhodnutí. V případě dálnice u Hradce Králové se však zdá, že opakovaný vtip již přestává být vtipem. Co jiného si jinak můžeme myslet o tom, když skupina několika desítek lidí skoupí kus pozemku a ten je rozparcelován třeba i po jednom metru čtverečním mezi tuto skupinu? Celá řada těchto majitelů nemá k dané lokalitě ani žádný vztah, nežije zde. Takovéto zablokování stavby je však mediálně zajímavé a chytne se toho nejeden deník, či televizní stanice. A když už vypadají všechny možnosti jak prodloužit výstavbu vyčerpané, obracejí se aktivisté například na ombudsmana a opět jsme v kolotoči diskusí. Tato hra nepřipravuje o nervy pouze ty, kteří mají stavbu silnic a dálnic na starosti, což se u nás především Ředitelství silnic a dálnic, ale dokáže pořádně otrávit i obyvatele daných lokalit, třeba těch, kteří jsou nezaměstnaní a dálnice by jim mohla přivést do regionu investory, a tím i práci. A to nemluvím ani o tom, jak s oddalováním stavby rostou její náklady vlivem inflace a celkového zdražování materiálů.

Dalším aspektem výstavby nových dálnic je zlepšení dopravní obslužnosti ve velkých aglomeracích. Jedná se především o Prahu, kde je v současné době stav velmi kritický. O urychlené dostavbě vnitřního i vnějšího okruhu slyšíme již několik let. Řada staveb byla zahájena, ale i zde se naráží opět na problémy, které dokončení oddalují. Tunely „Mrázovka“ snad konečně budou dostavěny a otevřeny. Mohli jsme jimi již řadu let jezdit. Bylo zcela jednoznačné, že tyto stavby v rámci okruhu v Praze musejí vzniknout, přesto jejich výstavba byla blokována a řadou odvolání proti jednotlivým rozhodnutím posouvána a samozřejmě také prodražována. Do stejné situace se v současnosti dostává také další část okruhu. Již řadu let se debatuje, zda jedna z částí povede přes Suchdol, kde by měl vzniknout také nový most. Někteří obyvatelé této lokality se k problému stavějí systémem - dálniční okruh je důležitý, je nutno jej postavit, ale ať si jej postaví kde chtějí, jenom ne u nás. Přitom dopravě v tomto místě Prahy 6 by především postavení mostu pomohlo. To ukázaly také poslední velké záplavy v Praze, kdy tato lokalita byla prakticky nepřístupná. Stavba mostu zde byla plánována již někdy ve dvacátých či třicátých letech minulého století a od té doby zde také byl vybrán koridor pro vedení silnice s mostem, prakticky ve shodném místě, kde se uvažuje se stavbou dnes. Jistě je nepříjemné bydlet vedle velké silniční stavby. To vám mohu potvrdit z vlastních zkušeností, neboť přes dvacet let bydlím v domě, od kterého pouze kousek vede Severojižní magistrála. Kdysi při její stavbě ještě nikdo s obyvateli nediskutoval. Dnes je situace jiná a každý z dotčených může svůj názor ventilovat. I když - najít kompromis mezi ekonomikou, ekologií, spokojeností obyvatel, investorů a dalšími aspekty je přinejmenším velmi složité. Hlavně přestaňme být krátkozrací a mysleme na to, jak nám budou chybět kvalitní komunikace s dostatečnou kapacitou za dalších 10 či 20 let.




Další články tohoto autora:
Jiří Svoboda

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku