Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 31.12.2003
Svátek má Silverstr




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >MROŽOVINY: Břitvoruký Jack.
 >PŘÁNÍ: Pf 2004
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Novoročenky
 >PSÍ PŘÍHODY: Snad poslední letošní Bartova pidirvačka
 >KOMENTÁŘ: Zmraž si plat a staň se parlamentním funkcionářem.
 >DOPRAVA: Kudy, kudy cestička…?
 >BUZERACE: Příběh vpravdě silvestrovský, leč reálný
 >EVROPSKÁ UNIE: Krach? Ne, to jen buldozer narazil
 >NÁZOR ODJINUD: O národních zájmech "Bakšikistanu", aneb, "Milí čeští diletanti, a co vy jako v té EU vlastně chcete?"
 >SPOLEČNOST: Chraňme člověka proti přírodě
 >Druhý příchod Tara Fuki
 >POHÁDKA: Karkulína
 >CHTIPY na závěr roku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chystání na Silvestra

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
31.12. VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
Václav Vlk

Na Silvestra se může leccos. Lidé se opíjejí, veselí a pak… no však víte, jak se tomu jenom říká... však víte, lidi to dělají často... určitě a bezpochyby, no víte, tamto, tóó... samozřejmě! Jasný! Už jsem si vzpomněl! Zvracejí, vy nemravové! Na co jste mysleli, no?! Pije se a jí a hoduje a tancuje a vůbec mravy se uvolňují. Takže se na Silvestra většinou taky může mluvit neslušně. Někdy i sprostě. Dokonce za pozdních komunistů se mohlo mluvit sprostě i v televizi. Ostatně kdyby komik nepoužil občas nějaké to vulgárnější slovo, nebylo by to ono. Ale musí se vědět, kdy a jak.

Protože sprosťárna jen tak je jen sprosťárna. Ale když se použije i třeba slovo "hovno" ve správném okamžiku, je to objasňující, vše vysvětlující a výrazné. Neboť slovo "hovno", řekl bych, lze označit za slovo výrazné. Řekl bych i šťavnaté. Coby slovo. To musíte uznat. Protože poslouchejte: "Výkal. Trus. Fekálie!" To jsou taková nijaká učebnicová slova. Příklad: "Šlápl jsi do hovna!" A je to jasný. Říkat někomu, že šlápl do výkalu? Třeba když někdo řekne na poradě, že to a to je blbej nápad a netuší, že to vymyslel šéf, tak je to co? Šlápnutí do hovna. Ne do výkalu. To chápou všichni, ne?

Ale i jiná neslušná slova jsou důležitá a někdy doslova okouzlující. To se jednou, kdysi, objevil na obrazovce v silvestrovském programu ČST známý seriozní umělec. Snad i dokonce národní nebo tak nějak. Oblečen ve fraku, zasedl do křesílka, vedle něj květinky, za zády nařasený závěs a tak. Obvyklá nóbl a sváteční dekorace z "Nedělní chvilky poesie". Národ u televize žasl. "V tý televizi se snad někdo zbláznil!" Chvilka poezie na Silvestra! Večer!

Umělec, kterého všichni, kdo byli ještě schopni vnímat televizi, nevěřícně sledovali, se uklonil z obrazovky divákům, pak usedl do křesílka, otevřel nóbl desky a začal číst. Četl o tom, jak se narodil do královské rodiny syn. Jak mu sudičky věštily vše dobré. Jen jednu chybičku to mělo. Chlapeček měl na bříšku knoflík. Nikdo nevěděl proč. Jen se vědělo, že se nikdo nesmí toho knoflíku dotknout. Ale když už bylo chlapci 15 let a kralevic už byl skoro dospělý, usoudili rádcové, že na pověry se nemá věřit i přišel někdo (už nevím kdo), ustřihl princovi z pupíku knoflík....... "a princovi upadla prdel!" dokončil předčítání seriozní umělec. A uklonil se. A tehdy se ozval po vlastech českých, moravských a slovenských v tu chvíli řehot z milionů hrdel. Moc se to líbilo. Všem!

Ve skutečném životě se obecně mluví úplně jinak než v učebnicích a jiných masmediích. Loni jsme si na Silvestra uspořádali v naší rekreační vesnici pořádný ohňostroj. Mládež, finančně lépe zajištěná než většina nás staříků, jak je dnes v Čechách běžnou skutečností, se složila a zakoupila "hafo" rachejtlí a petard a bylo to něco. Rachejte lítaly na nebe jak od hospody, tak od "Váhy" a i z dolního konce vesnice, prostě odevšad. Krásnej "hovňostroj", jak říkala jedna holčička, když jsme se z Pelčáku jako děti chodili dívat na rachejtle na oslavy VŘSR. My jsme loni měli na naší vesnici stokrát lepší ohňostroj než kdy komunisti nad Prahou. Před hospodou v mrazu a sněhu stála skupinka kamarádů naší mládeže, koukala se na půlnoční rachejtle a tu jeden z nich polohlasně pravil: "Tý vole! Taková prdel a takovej vohňostroj!"

No uznejte, že když nám Áda přišel druhý den vyprávět odposlechnuté, tak že nám oprávněně radostí žhnuly oči. Když to onen mladý muž vyjádřil takhle, muselo se mu to líbit. Protože kdyby býval prohlásil: "Hleďte, přátelé, tak malá vesnička a tak bohatá půlnoční oslava slavnostní pyrotechnikou", tak to by nestálo ani za zmínku. Ostatně myslím, že tak by to nikdy žádný normální mladý muž neřekl. To by řek´ vůl! Anebo učitel češtiny v penzi. Pokud by měl nádor na mozku. Ten učitel. Jinak taky ne.

Mladí mužové dnes rádi používají ve své mluvě cizinecká slova. Ponejvíce "fuck", o čemž přesně nevím, co vlastně vyjadřuje. Za našeho mládí to bylo jednoduché. Věta pronesená ke kamarádovi začínala vždycky slovem "vole" a pokračovala větou různě dále prokládanou hovězím dobytkem. Příklad:
"Hele vole, vidíš vole, ta buchta vole je světová vole!"

Fakt je, že slovo "vole" bylo vyslovováno tak rychle, že znělo asi tak jako "voe", s přízvukem na "o". V naší mluvě bylo tak převolováno, že často i dívky, jinak slušně vychované, které zdravily soudružky učitelky a domovní důvěrnice předem a zdobily nástěnky přesně podle předepsaného rozpisu, občas do své mluvy nějakého toho vola připletly. Jak si stěžovala po skončení jednoho mejdanu jedna dívka šeptem druhé: "Ty vole, ten vůl mi málem přetrh´ gumu vod podprdy!"

Někdy ovšem dívky, aby tak-ňák vyjádřily svojí holčičí identitu, používaly jako meziholčičí oslovení název samice hovězího dobytka. Slavné a oblíbené bylo sebe hodnotící dívčí zvolání:
"Holky, já jsem taková kráva!" což bývalo běžným vyjádřením toho, že se dotyčné něco nepovedlo. Nikdo, ani přítomní mládenci se nad ním nepozastavovali.

Naši mluvu také sedmdesát let obohacovala tvůrčím způsobem slovenština. Z hlediska košatosti výrazů, systému a přístupu k vyjadřování je rozhodně škoda, že jsme se se Slováky rozdělili. Zemitou češtinu, plnou výrazů jako "jdi do prdele", "hovno víš a kecáš", "moc mně neser", tedy výroků z oblasti anální, vzletná slovenština obohacovala výrazy z oblasti sexuální.

Každý kdo byl na vojně s láskou vzpomíná na pregnantní vyjádření určitého stavu mysli, které lze nejlépe vyjádřit slovy "Jebem ti boha!" Když slovenský poddôstojník řval na "bažanta", tedy vojenského nováčka, a tituloval jej: "Ty kokot zajebaný", těžko bylo se urazit. Ona totiž představa, že by v onen okamžik dotyčný voják nebyl vojín lidové armády, ale "kokot" a prováděl činnost, kterou lze slovensky vyjádřit slovem "jebať", byla dokonce svůdná. To, co vykřikoval nadriadený slobodník, by totiž tak rád, ach tak rád, co nejvíce a co nejdéle každý vojín základní služby vykonával! Leč nešlo to.

Mnoho krásných rčení a slov v cizích jazycích a nářečích se na vojně člověk naučil! Dodnes s kamarády, když neumíme něco pojmenovat, používáme výraz "hen ten oný bazmek" a hned víme, o co jde . Že je to takovej ňákej "hen ten oný". A "bazmek" je prostě "bazmek".

Dnes musí mládeži slovenštinu nahrazovat "cizí jazyci", jak říkáme my vzdělanci. S výjimkou vysokých škol. Tam slovenština opět převládá, aby se v ústech studentů z východního separatistického státu opět, jako před lety, postupně proměnila v oficielně neuznávaný "československý jazyk", který tak proslavil major Těrazky.

Každý, kdo cestoval někam "za hranice všedních dnů", ví, že znalost vhodného cizího slůvka umožní lepší kontakt s místními domorodci a vůbec zlepší schopnost splynout s prostředím. Už hned za našimi hranicemi na jih, sever a západ si člověk může zlepšit náladu používáním slov v místním jazyce, a to výrazů jako "scheisse" (vyslovuj "šajze"). Toto slovo lze použít v mnoha významech, jak vyplynulo po konzultacích s rodilými Němci a po diskuzi na stránkách Neviditelného psa. Může to znamenat "hovno" nebo "Seru na to", ale používá se i ve významu "Do prdele!" a výkřik "Scheisse!" (lépe pak "Scheisse auf!") ani zdaleka neznamená jen "Jděte do prdele!", ale i "Seru na to!"

Když na parkovišti na dálniční Raststätte Frankenhöhe zajede na volné místo před vás Polák s ojetým mercedesem, zvoláním "šajze" se tak nějak zařadíte do místního světa. Nedoporučuji však tato slova používat při styku s německými celníky, pohraniční policií a tak podobně, neboť jak známo, Němci nemají ten správný smysl pro humor. Použít pro vlastní ulehčení lze použít výkřiku "Kurva!" Je to celkem bezpečné. Maximálně se bude policista, kontrolující vám doklady domnívat, že se ptáte na to, zda není někde v dohledu nějaká zatáčka. No a vy si ulevíte.

A pro ty, kteří milují palmy, kastaněty, moře a vášnivé Španělky, mám jedno další užitečné slovo. Je přímo spřízněné s jedním naším ostravským:
Vmísíte-li se při dovolené mezi Španěly, jistě brzo zaslechnete zajímavé slovíčko. Upadne-li Španělovi něco na zem, smekne-li se mu noha, nesouhlasí-li s manželkou či přítelem, tak aby si ulevil, zařve: "Cono!", foneticky "koňóó". S důrazem na "ko". Slovíčko "coňo" je tak obvyklé, že se s ním lze setkat kdekoli. A u kohokoli.

No a co to vlastně znamená, to "cono"? Je to slovíčko tak cizí a přitom nám tak známé a našinecké. Vlastně to slovo známe od Ostravaku s jejich kratkymi zobaky .
Tež ti bodry Ostravak řekne: "Ty pičo, tož si dojel?" na přivítanou. A na dotaz Pražáka, proč Ostaravaci mluvi tak kratce odpovi: "Nebojemaločasupiča."
Slovo "piča" není na Ostravsku žádná sprosťárna, ale vyjádření příslušnosti ke komunitě. No a stejný význam má slovo "coňo". Kolem Madridu se používá stejně často jako "piča" na Ostravsku. A pozor! To slovo musí znít přesně! Řeknete-li Ostravákovi "ty pičo", nic se neděje. Jen nesmíte, proboha, použít dlouhého "í". Bacha, Ostravaci maju často pazury jako lopaty! No a v Madridu to taky musíte vyslovit přesně! Madrileňos, tedy Madriďané, jsou sice drobnější, ale zato mrštnější! Co to přesně znamená, když to vyslovíte jinak než máte, nevím. Ale už se mi stalo, že jsem musel urychleně opustit hospodu, když jsem si myslel, že říkám "cono" a řekl jsem... čert ví co.

Slovo "cono" má mnoho významů. Můžete je slyšet třeba i při určování místa schůzky v Madridu. Nevěříte? To vzniklo tak: Když si dáváte v Madridu někde spicha, tak jako v Praze je to nejlepší na metru. Třeba na "Plaza de Espaňa", kam přijíždí i mnoho autobusů z okolí. Je to místo, kde byl za Franka postaven první výškový dům v Madridu. V době, kdy velká část Španělů bydlela v přízemních domech a venkované mnohde chodili doma ještě po udusané hlíně.

Před mnoha lety, kdy frankisté - s podobnou slávou jako u nás soudruzi - otevřeli první linky metra, zvědaví Madriďané i venkované, po tom, co se projeli první trasou, vystoupali po širokém schodišti nahoru a tam před nimi... stál veliký, převeliký a vysoký dům, jaký do té doby nikde neviděli. Ohromeni těmi nevídanými zázraky, vydechli: "Conó!"

A do té doby se tam tak říká. Tak podobně jako v Praze, kde i slušná dívenka, pokud si dává sraz s mládencem nahoře na Václavském náměstí, bez uzardění přikývne na jeho pozvání, zda by se mohli sejít "U ocasu". Myšleno u ocasu koně svatého Václava.

Takže už víte, že abyste se přiblížili místním, můžete, když vám na pláži upadne opalovací krém do písku, zařvat "cono!", když vás nevšímavě mine překrásná dívka či plážový mládenec, můžete si pod vousy huhlat "cono", když bude výčepní čepovat pivo tak, že pěnu vždycky shrne nožem na stranu a pak to podesáté zkusí dotočit, když… No, vy už si jistě důvod najdete.

A já si můžu, jak to na Nový rok bývá zvykem, dát závazek. Musím se naučit, jak se správně vyslovuje "cono". To by bylo, piča, abych se to nenaučil!
Protože jak pravil klasik: Čím více řečí znáš, tím víckrát jsi člověkem!

P.S. - A ještě vám nezištně poradím: Až pojedete do Španělska, můžete si pořídit vkusný a užitečný a naučný suvenýr. Já ho přivezl synovi, který kouří tolik cigaret jako já před dvaceti lety. Vkusný, podle lidových tradic vyrobený a ručně malovaný popelníček s ornamenty. Nápis na něm hlásá: FUMA MENOS COŇO!
"Fuma" je rozkazovací tvar od slovesa "kouřiti", "menos" znamená méně a to poslední slovo si už přeložíte sami. A protože Španělé ono slovo skutečně rádi používají, najdete je na popelnících v mnoha větných spojeních s kouřením. Já ho našel aspoň ve čtyřech variantách. Je to hezký dárek a takový vhodně eurounijní, že?

P.P.S. - Další lekce ze zajímavých cizích slov následuje. Příštího Silvestra.

P.P.P.S - A ne abyste na Silvestra to…!…se opili! Z toho pak jsou blbý děti!


Další články tohoto autora:
Václav Vlk

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku